Historie pamětních míst a událostí: Od starověku po moderní dobu
Česká historie je bohatá na události a památky, které připomínají hrdinství, oběti a důležité momenty v národních dějinách. Od středověkých bitev po světové války, památníky a pietní místa hrají klíčovou roli v uchování paměti a úcty k minulosti.
Přemysl Otakar II. a nejstarší válečný hrob
Nejstarším evidovaným válečným hrobem v České republice je hrob Přemysla Otakara II. (1233-1278) v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, pod náhrobkem od Petra Parléře. Tento mocný vládce střední Evropy, známý jako „král železný a zlatý“, proslul svou vojenskou silou i bohatstvím ze stříbrných dolů. Založil desítky měst a hradů, včetně Českých Budějovic, Písku a Bezdězu. Jeho hrob je připomínkou jeho významu a vlivu v dějinách českého státu.
Husitské války a bitva u Křeče
Křížová výprava proti husitům vyhlášená papežem Martinem V. vyvrcholila v červenci 1420 bitvou na Vítkově. Král Zikmund se pokusil obklíčit Prahu a ovládnout zásobovací cesty, klíčové tak bylo dobytí vrchu Vítkova. Opevnění bránil Jan Žižka s hrstkou bojovníků. Díky statečnému odporu a včasné posile husité útok odrazili. Bitva znamenala významné vítězství a oslabila sílu křižáků.
Bitva u Křeče, svedená 19. srpna 1435, byla poslední významnou bitvou husitských válek. Táborské vojsko zde utrpělo těžkou porážku od vojsk Oldřicha II. z Rožmberka, což znamenalo zničení jeho úderné skupiny. Střet se stal symbolem konce radikální fáze husitství. Památku připomíná kamenný památník ve tvaru kalicha, odhalený roku 1935 k 500. výročí bitvy.
Nevolnické povstání roku 1775
V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.-26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Toto povstání je připomínkou sociálních nepokojů a snahy o zlepšení životních podmínek poddaných.
Čtěte také: Werich: Herec, který předběhl dobu
Prusko-rakouská válka a bitva u Hradce Králové
Prusko-rakouská válka roku 1866 byla klíčovým konfliktem o nadvládu v Německém spolku. Prusko zvítězilo nad Rakouskem, což vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a sjednocení Německa bez Rakouska. Rozhodující boje proběhly v českých zemích. Prvním padlým Čechem byl vojín Josef Souček, který zahynul při útoku Prusů u Náchoda.
Na hřbitově u kostela v Nedělištích se nacházejí tři válečné hroby z bitvy u Hradce Králové (1866), dlouhodobě ohrožené biologickým i mechanickým poškozením. Díky iniciativě farnosti, Komitétu 1866 a podpoře Ministerstva obrany ČR proběhla v roce 2023 jejich odborná obnova. Pomník padlým dělostřelcům mezi Chlumem a Nedělištěm připomíná hrdinský zásah podplukovníka dělostřelectva Hofbauera během bitvy u Hradce Králové roku 1866. Byl vztyčen roku 1867 a slouží i jako místo posledního odpočinku padlých. Přestože byl v průběhu let poškozen, v roce 2023 se díky spolupráci soukromníků a Ministerstva obrany dočkal nákladné obnovy.
První světová válka a památníky padlým
Památníky padlým z první světové války jsou rozesety po celé České republice jako připomínka obětí tohoto konfliktu. V městském parku v Trutnově stojí pomník „Tanec smrti“, připomínající 334 místních mužů padlých v první světové válce. Sousoší tří vojáků, kteří marně vzdorují smrti, vytvořil roku 1932 sochař Emil Schwantner. Za druhé světové války bylo dílo zničeno, dochovaly se jen desky se jmény padlých.
Pomník padlým a zemřelým hrdinům světové války u Svatováclavského hřbitova ve Strakonicích připomíná 167 místních občanů padlých v 1. světové válce. Byl vybudován Červeným křížem, odhalen roku 1918 a je dílem Antonína Bílka. V roce 2024 prošel kompletní renovací včetně nové základové desky, zábradlí, dlažby, restaurování sochy a navrácení pamětních desek. Pomník v Malhoticích připomíná padlé občany v první světové válce a nese bustu T. G. Masaryka. Jeho osudy poznamenaly dějiny 20. století, busta se vrátila až po roce 1989.
V obci Polepy byl v roce 2024 zrenovován válečný pomník obětem 1. světové války. Původně připomínal padlé místní občany z řad českých Němců, ale po roce 1945 byl upraven k oslavě českého odboje. Nyní se obec rozhodla vrátit pomníku původní význam. Byl očištěn, opraven a doplněn novou tabulkou s věnováním padlým z 1. světové války. Pomník padlým z 1. světové války před kostelem ve Zhoři u Čechtic byl zhotoven roku 1929 ze žuly z hory Blaník. Připomíná 14 občanů z okolních obcí, jejichž jména jsou uvedena na černé tabulce. V roce 2024 proběhla celková rekonstrukce spočívající v očištění, opravě nápisů a výměně tabulky. V Božím Daru byly v roce 2024 zrenovovány dvě významné památky - pomník padlým v 1. světové válce a hromadný hrob obětí pochodu smrti z koncentračního tábora v Dachau. Pomník v parku připomíná české Němce padlé v první světové válce, hrob na hřbitově ukrývá ostatky 49 obětí pochodu smrti. Obě památky prošly důkladnou obnovou včetně zpevnění, čištění, výměny poškozených částí a ochranného ošetření. V zahradě bývalé školy v Javorníku, části obce Proseč pod Ještědem, stojí památník padlým v 1. světové válce, zhotovený roku 1925 sochařem J. Stehlíkem. Pískovcový pomník s plastikou lva a žulovou deskou se jmény obětí byl poškozen vlivem času.
Čtěte také: Veselá zvířata z filcu
Osvobození Lvova 22. června 1915 připomíná památku 1801 mužů z Českých zemí a Slovenska, kteří padli v Haliči, z toho 124 přímo u Lvova. V roce 2024 prošel pomník rozsáhlou rekonstrukcí, která ho přiblížila původní podobě z roku 1947. Obnova zahrnovala očištění kamene, nové spárování, úpravu okolí i doplnění autentických prvků podle historických fotografií.
Druhá světová válka: Odboj, oběti a památka
Druhá světová válka zanechala v České republice hluboké stopy. Odboj proti nacistické okupaci, oběti holocaustu a válečné útrapy jsou připomínány na mnoha místech. Atentát na Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora, provedli 27. května 1942 parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš v rámci operace Anthropoid. Akce byla odpovědí na brutální represálie po Heydrichově nástupu do úřadu. Úspěšný útok vedl k jeho smrti a následné tvrdé odvetě nacistů, včetně vypálení Lidic a Ležáků.
Vznik 4. čs. pěšího pluku na území Palestiny 29. června 1940 byl důležitým krokem v zapojení československých vojáků do boje proti nacismu. Tato jednotka položila základ pozdějšího 11. československého praporu. Ve dnech 21.-22. srpna 2025 se zástupci Oddělení pro válečné hroby a pietní místa účastnili 13. ročníku evropského setkání pro forenzní archeologii (EMFA) v nizozemském Soesterbergu. Hostitelem byla Záchranná a identifikační služba Nizozemské královské armády, která zároveň slavila 80 let od jejího vzniku.
Právě před 85 lety byl vydán rozkaz ke zřízení 312. čs. stíhací peruti RAF, jejíž příslušníci se svými činy nesmazatelně zapsali do dějin světového konfliktu. Během druhé světové války jednotka vykonala 17 472 bojových letů v délce 10 364 operačních hodin. V jejích řadách sloužilo 141 pilotů, z nichž 17 padlo. Jejich odkaz i po tak dlouhé době vyvolává úctu a vážnost. Před 85 lety začala hlavní fáze letecké bitvy o Británii, do níž se také zapojili českoslovenští letci. V období do 31. října 1940, kdy toto období skončilo, sestřelili stíhači z československých perutí RAF 56 nepřátelských letounů, 15 pravděpodobně a 10 poškodili, během bojů ztratili osm pilotů. V září 1940 se uskutečnil první operační let 311. československé bombardovací perutě, která také v kritických dnech léta a podzimu 1940 sehrála důležitou roli v boji o další osud Velké Británie, ale i demokratického světa.
Dne 25. října 1941 se do jezera Loch Doon zřítil Spitfire P7540 s pilotem Františkem Heklem z 312. československé stíhací perutě RAF. Pátrání po vraku trvalo desítky let, trosky byly vyzvednuty v roce 1982, ale ostatky pilota se nenašly. Od roku 2017 je stroj po náročné rekonstrukci vystaven v muzeu v Dumfries. V letech 2023-2025 probíhala jednání a přípravy umístění pomníku Františka Hekla. Finální podobu dle návrhu Pavla Holého zhotovil Kevin Roberts. Památník byl slavnostně odhalen 7. září 2025.
Čtěte také: Jak vybrat nejlepší program pro koláže?
Tragická smrt npor. Josefa Strankmüllera, příslušníka československé zahraniční armády, absolvoval v roce 1942 šestý turnus výcviku SOE ve skotském Arisaigu. Při nočním pochodovém cvičení poblíž jezera Morar utrpěl zlomeninu nohy a byl stržen proudem, přestože mu druh František Voves přispěchal na pomoc. Zemřel 13. srpna 1942. Dne 1. července 1945 vyhasl život československého rodáka a navigátora RCAF Vladimira J. Sopucka, roz. Sopucha, který se v době druhé světové války zapojil do boje proti nacistům. Jeho stroj havaroval při transatlantickém přeletu a shořel necelých deset kilometrů jihozápadně od kanadského letiště Mont-Joli, když se osádka pokoušela přistát na jeden motor. Jeho pozůstatky byly pohřbeny na hřbitově v kanadském Montrealu. Plk. gšt. František Chládek (1891-1945) byl československý důstojník, absolvent Vysoké školy válečné a účastník první světové války i květnového povstání 1945. Za protektorátu podporoval odboj, pomáhal rodinám perzekvovaných a odolával výslechům gestapa. Po povstání onemocněl, v libeňské nemocnici se nakazil tyfem a 14. srpna 1945 zemřel.
Dne 1. května 1945 zastavil v Olbramovicích „transport smrti“ s asi 3 500 vězni z Terezína. Nacisté zde zavraždili desítky vězňů, kteří byli pohřbeni v hromadném hrobě na místním hřbitově. Ten prošel v roce 2024 rozsáhlou obnovou za podpory Ministerstva obrany ČR. Renovace zahrnovala výměnu obrub, očištění krycích a nápisových desek i úpravu okolní vegetace. Oldřich Máca se narodil 1924 v Dolním Jiřetíně. Rodina za války v Kolíně ukrývala parašutistu Karla Čurdu, matčina mladšího bratra. Ten je v červnu 1942 udal gestapu. Mácovi byli vězněni, ale propuštěni. Byli podezříváni ze spolupráce s nacisty. V roce 1944 se chtěl Oldřich zapojit do SNP. Byl zatčen a vězněn v Terezíně. Onemocněl tyfem. Nemoci podlehl 23. května 1945. Válka na evropské půdě byla již dva týdny oficiálně ukončena bezpodmínečnou kapitulací nacistického Německa, přesto si stále vybírala svou daň v podobě obětí. Ať už v důsledku zranění, nebo nemocí z trýznivých podmínek vězení. Právě kvůli epidemii tyfu umírá v noci z 20. na 21. května 1945.
Konec 2. světové války přinesl na území Československa tisíce obětí. Nacisté popravovali zajatce ve věznicích i táborech. Další věznění zahynuli při transportech a pochodech smrti. Hroby zavražděných byly často neoznačené. Nucené vysídlení českých Němců po druhé světové válce zásadně proměnilo národnostní složení Československa. V Brně začal tzv. divoký odsun 30. května 1945, kdy bylo na základě vyhlášky ZNV vyhnáno až 30 000 Němců, převážně žen, dětí a starců. Pochod do Pohořelic probíhal za nehumánních podmínek - bez vody, jídla a lékařské péče. V táboře, kam dorazili, propukly epidemie, které si vyžádaly stovky obětí. Akce byla chaotická a nepřipravená.
Rekognoskace válečných hrobů a pietní místa
Úsilí o identifikaci a dokumentaci válečných hrobů probíhá i v zahraničí. Rekognoskace válečných hřbitovů v Bosně a Hercegovině se zaměřila na identifikaci a dokumentaci pohřebišť vojáků rakousko-uherské armády. Byla nalezena či potvrzena místa v Trebinje, Bileći, Mostaru, Sarajevu a dalších obcích. Cílem je zařazení do evidence válečných hrobů a příprava na budoucí pietní úpravy. Na základě archivních dokumentů jsme se letos vydali na Balkán. Nejprve jsme navštívili Srbsko, kde jsme mapovali válečné hroby padlých vojáků rakousko-uherské armády pocházejících z českých zemí. Jedním z cílů naší cesty byla návštěva hřbitova Novo Groblje v Bělehradě, kde probíhá rekonstrukce, na níž se podílí i Ministerstvo obrany ČR. Navštívili jsme mimo jiné Valjevo, Čačak, Užice či Osečinu, kde jsme prováděli rekognoskaci hrobů a navazovali kontakty s místními partnery. Přinášíme další informace z rekognoskační cesty po Balkánu, tentokrát z Černé Hory. Při pátrání po vojenských hřbitovech rakousko-uherské armády z první světové války jsme vycházeli z archivních pramenů z Prahy a Vídně. Navštívili jsme řadu lokalit, kde se nám podařilo identifikovat významná pohřebiště v Cetinji, Rijece Crnojeviće, Budvě, Škaljari a Tivatu. Od 12. do 18. července 2025 navštívila delegace Kazachstán. Uctila památku padlých a zemřelých československých legionářů a válečných zajatců. Prohlédla si historická místa v Petropavlovsku, Öskemenu, Semeji, Pavlodaru a v okolí Karagandy.
tags: #dobytí #letiště #1775 #koláže #historie