Hanácký kroj: Historie a proměny jednoho z nejbohatších lidových oděvů
Lidový kroj je historický oděv venkovanů, který se postupně přeměňoval na oblečení pracovní, sváteční a obřadní. V České republice se kroje staly důležitou součástí kulturního dědictví, a to především v oblastech, kde se tradice udržovaly nejdéle. Jedním z nejvýraznějších a nejbohatších je hanácký kroj, který odráží prosperitu regionu Hané. Tento článek se zaměří na historii, charakteristické prvky a proměny hanáckého kroje, a také na jeho význam v současnosti.
Muzeum krojů v Ostrově: Pokladnice lidového oděvu
Pro ty, kteří se chtějí seznámit s rozmanitostí českých krojů, je ideálním místem Muzeum krojů v Ostrově, severovýchodně od Zruče nad Sázavou. Tato unikátní expozice, kterou založil Jan Mičánek, představuje první veřejnou prezentaci všech krojových oblastí České republiky. Chloubou muzea je podrobná mapa krojových oblastí, kterou vytvořili etnografové a další odborníci. Tato mapa ukazuje nejen rozložení krojů, ale i mapu odkládání krojů, tedy zániku krojů.
Zrušení poddanství v roce 1848 bylo pro lidové kroje zlomové. Vesničané získali možnost navštěvovat trhy ve městech, ale začali se za své kroje stydět, protože byli považováni za „burany“. Nejdéle se kroje udržely v západních Čechách, v některých částech území osídlených Němci a na jihovýchodní Moravě.
V muzeu se nachází asi 260 kompletních lidových krojů na figurínách, dále doprovodné exponáty jako boty (přes 100 párů krojové obuvi) a panenky v krojích. Drtivá většina krojů pochází z 19. století a první poloviny 20. století a prošla náročným restaurováním.
Charakteristika hanáckého kroje
Hanácký kroj je specifický svou bohatostí a zdobností. Stejně jako byla Haná bohatá, byly bohaté i kroje, často vyšívané zlatou nití. Součástí kroje byla i tzv. úvodnice, pruh plátna, který sloužil k rituálům.
Čtěte také: Hodnocení Svadlena Vsetín Luh
Úvodnice: Rituální prvek hanáckého kroje
Úvodnice je pruh plátna, který nevěsta často dostávala od své tchýně. Úvod je rituální úkon, kdy žena přináší novorozence k oltáři. Tento rituál má pravděpodobně pohanské kořeny a vyskytuje se na Moravě, v Polsku a na Slovensku.
Bohatství a zdobnost
Hanácké kroje jsou známé svým bohatstvím a zdobností. Používaly se kvalitní materiály a výšivky, často zlatou nití, což odráželo ekonomickou prosperitu regionu. Kroje byly nošeny při slavnostních příležitostech, jako jsou hody a průvody.
Proměny a vývoj krojů
Lidové kroje prošly složitým vývojem, který ovlivňovaly historické, sociální a ekonomické faktory. Zevrubnější zprávy o krojích venkovanů se objevují v polovině 18. století, kdy se mocné a vzdělané kruhy začaly více zajímat o lid a jeho kulturu. V roce 1791 se do Prahy na českou korunovaci císaře Leopolda II. sjely pozvané krojové družiny, což vedlo k prvním malířským studiím krojů venkovských lidí.
V prvním desetiletí 19. století se konala další korunovace císaře Ferdinanda V., který se stal v roce 1836 českým králem. Ve sbírce Národopisného muzea v Praze jsou dodnes uloženy kvašové obrázky venkovských účastníků této korunovace, které jsou nejcennějšími obrázky oblečení českého lidu své doby.
Proměnlivost lidového oblečení měla složitější postup. Ke svérázným motivům patřilo vrstvení šatů. Starší kusy se neodkládaly, ale zůstávaly vespod a překrývaly se novějšími. Na Plzeňsku se jeden čas nosilo na sobě až 16 sukní. Na kroji je možné sledovat vlastní cestu, která směřovala k plnosti tvarů. Jindy se jakoby nafoukl celý kroj a postava se v něm ztrácela.
Čtěte také: Osobnost Františka Svadleny
Kroj ovlivňoval chování lidí, především jejich pohyb a nejen v tanci. Ženy v širokých sukních nesly ruce složené vpředu. Boty určovaly styl chůze. Ženy měly úbor hlavy složitější, vázané plachty, pleny, čepce a čepení. Všechny tyto věci dávaly kroji místní vyznění.
Významné osobnosti v oboru lidového kroje
V oboru lidového kroje je od 20. let 20. století významnou osobností Drahomíra Stránská. Studiem lidového oděvu v ní získáváme první vědeckou kapacitu, opírající se o široké materiálové zázemí pražského národopisného muzea. Jako představená Národopisného muzea v Praze organizovala velké sběrné akce v terénu a působila jako pedagog Univerzity Karlovy v Praze.
Současnost a budoucnost hanáckého kroje
I v současnosti má hanácký kroj své místo v kulturním životě Hané. Je nošen při slavnostních příležitostech, jako jsou hody, dožínky a folklorní festivaly. Kroje jsou také součástí vystoupení folklorních souborů, které se snaží udržovat a propagovat hanácké tradice.
Udržování tradic
Hanácké kroje jsou důležitou součástí kulturního dědictví a jejich udržování je klíčové pro zachování identity regionu. Folklorní soubory, muzea a jednotlivci se snaží o to, aby se tradice hanáckého kroje udržovaly a předávaly dalším generacím.
Restaurace a obnova krojů
Restaurování starých krojů je náročný proces, který vyžaduje odborné znalosti a dovednosti. V muzeu v Ostrově pracuje tým restaurátorek, které se věnují opravám a obnově krojů. Alena Hanousková, jedna z restaurátorek, popisuje, že kroje byly většinou ve špatném stavu, protože byly uloženy v bednách na půdách. Oprava zahrnuje odpárání krajek, vyprání a vybělení košile, škrobení a znovu našití krajky. Často je potřeba doplnit chybějící korálky a opravit čepce.
Čtěte také: Barbie a její dobrodružství v Princezně a Švadlence
Příběh hanáckého šátku
Příběh z brněnského rozhlasu ukazuje, jak se i v současnosti mohou kroje dostat do rukou těch, kteří je ocení a využijí. Inzerát v pořadu Tržnice vedl k prodeji pravého hanáckého šátku do Kyselovic u Ječmínkovy Chropyně, kde jej získala babička pro vnučku, které pořizovaly hanácký kroj. Tento příběh dokazuje, že zájem o kroje stále existuje a že kroje mohou i nadále sloužit svému účelu.
tags: #hanacky #kroj #svadlena #historie