Armádní soutěž umělecké tvořivosti: Podmínky a kontext
Článek se zabývá účastí Štěpána Bittnera v Armádní soutěži umělecké tvořivosti během jeho vojenské služby a zasazuje ji do kontextu jeho života a postojů v období normalizace.
Mládí a vliv Jana Palacha
Štěpán Bittner se narodil 5. července 1948. Jeho maminka pocházela z Křešic u Jičína, zatímco otec se narodil nedaleko Košic. Po ukončení základní školy se rodina přestěhovala do Nového Města na Moravě, kde Bittner nastoupil na střední všeobecně vzdělávací školu. Zde se zúčastnil celostátní literární soutěže Strážnice Marušky Kudeříkové a získal druhé místo za prózu. Po maturitě v roce 1966 se rozhodl pro studium na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Během studií na Vysoké škole ekonomické se Štěpán Bittner seznámil s Janem Palachem, který zde studoval před přestupem na filozofickou fakultu. Bittner vzpomíná na Palacha jako na velmi vzdělaného a seriózního studenta, který se zajímal o umění a literaturu. Palachovy cesty do zahraničí v rámci programu AIESEC, konkrétně do Francie a Kazachstánu, na něj udělaly velký dojem.
Po Palachově tragické smrti v lednu 1969 se Bittner aktivně zapojil do studentského odporu proti komunistickému režimu. Společně s přáteli šířili informace mezi dělníky v továrnách a vydávali kritické články.
Studentské protesty a okupace
V roce 1967 se studenti začali více zajímat o politické dění, což vyvrcholilo protestem „Chceme světlo!“ proti výpadkům elektřiny. Na jaře 1968 se na Ekonomu objevovaly kritické články a Bittner toto období považuje za jedno z nejšťastnějších ve svém životě, charakterizované nádechem svobody a možností svobodného projevu.
Čtěte také: Armádní soutěž umělecké tvořivosti - podrobný článek
Srpnová okupace Československa v roce 1968 byla pro Bittnera šokem. Ihned po příjezdu do Prahy se zapojil do formulování prohlášení, která rozváželi do různých částí republiky. Studenti uspořádali okupační stávku za zrušení cenzury a dodržování osobních svobod.
Následky Palachova činu a normalizace
Palachův čin Bittnera hluboce zasáhl. Zúčastnil se organizace pohřbu a stál u rakve jako čestná stráž. Po pohřbu byl s dalšími přáteli pozván do Českého rozhlasu, aby promluvili o Palachovi. Po Palachově smrti se Bittner a jeho přátelé snažili pokračovat v politické aktivitě, vydávali noviny a jezdili po továrnách.
V dubnu 1969 nastoupil do funkce Gustáv Husák a začalo období normalizace. Z Vysoké školy ekonomické byli propuštěni profesoři i studenti. Bittner byl ze školy vyloučen a zúčastnil se protiokupační demonstrace 21. srpna 1969 na Václavském náměstí.
Vojenská služba a ASUČ
Po odchodu ze studií nastoupil Štěpán Bittner na základní vojenskou službu k tankovému útvaru do Jihlavy. Během vojenské služby založil hudební soubor, který hrál lidové písně a vystupoval pro vojáky i civilisty. Soubor se zúčastnil Armádní soutěže umělecké tvořivosti (ASUČ), kde získal čestné uznání. Porota ocenila kvalitu souboru, ale vytkla mu nedostatečnou ideovou náplň odpovídající tehdejší době.
Štěpán Bittner byl poté převelel k prvosledovému bojovému pluku do Čáslavi. Díky známosti s tchánem, který byl vysokým vojenským důstojníkem, se vyhnul nejhorší šikaně. Během vojenské služby odmítl vstoupit do Komunistické strany Československa.
Čtěte také: Koláže z knih pro všechny
Povolání a život po vojně
Po návratu z vojny se Štěpán Bittner vrátil do uranových dolů, kde pracoval na různých pozicích. I když neměl komunistický režim rád, do protirežimních akcí se nepouštěl, protože se staral o rodinu. V roce 1983 se přestěhoval do Rynoltic.
V Rynolticích se Bittner zapojil do budování tenisových kurtů. Překvapivě byl vybrán na výměnný zájezd do Sovětského svazu, kde navštívil Moskvu a Vladimir. Během cesty si uvědomil hluboký rozdíl mezi socialistickou propagandou a realitou v Sovětském svazu.
Čtěte také: Pravěké řemeslo v současnosti
tags: #armádní #soutěž #umělecké #tvořivosti #podmínky