Vyšívání historické motivy a vzory: Od sashiko po petit point
Vyšívání s historickými motivy a vzory představuje fascinující cestu do minulosti, odrážející kulturní a sociální aspekty různých epoch. V tomto článku se podíváme na dvě specifické techniky: japonské sashiko a evropské petit point, abychom prozkoumali jejich historii, techniky a současný význam.
Sashiko: Japonské prošívání s hlubokými kořeny
Sashiko není výšivka v tradičním evropském smyslu, ale spíše technika prošívání textilií, kde se pomocí předního stehu spojují vrstvy látky a zároveň se vytváří dekorativní vzor. Pokud znáte patchwork a quiltování, prošívanou deku ze tří vrstev, snadněji si představíte i sashiko. Historické sashiko používalo dvě až tři vrstvy látky, přičemž ta nejkvalitnější byla vždy nahoře. Jako výplň se dovnitř vkládaly starší, obnošené kusy textilií. Tyto vrstvy se prošívaly, čímž se na povrchu vytvářela struktura vzorů.
Vznik a účel sashiko
Tato technika vznikla v Japonsku a měla v historii několik důležitých úkolů. Kromě estetické funkce, kdy oděv zkrášlovala, také zvyšovala jeho pevnost a tepelnou izolaci.
V Japonsku se sashiko rozšířilo jako venkovská ruční práce za éry Edo (1615-1868), v období prosperity a míru. Stalo se důležitou součástí venkovské ekonomiky. Během zimy, kdy bylo práce na farmách méně, se dívky a mladé ženy učily šít, tkát, barvit a vyrábět nitě v místních školách. Studium sashika navíc rozvíjelo trpělivost a vytrvalost, vlastnosti klíčové pro japonskou kulturu.
V této době se všechna vlákna vyráběla ručně v náročných procesech, stejně tak tkaní textilií a barvení indigem. Staré textilie se používaly do vnitřních vrstev nových oděvů, nebo se z nich vyráběl pracovní oděv. Vrchní vrstvu často tvořily nové látky, ale ne vždy, záleželo na majetnosti nositele. K výrobě textilií se používal len, konopí a ramia. I ty nejmenší zbytky se zpracovaly do dalších produktů: zástěr, pytlů, kapes nebo hadříků na úklid. Každý kousek látky měl svou hodnotu.
Čtěte také: Návody na vyšívání kuchyňských motivů
Modrá a bílá: Tradiční barevná kombinace sashiko
Tradiční sashiko se vyšívalo bílou nití na tmavě modrou textilii barvenou indigem (Indigofera tinctoria). Tento trend vyplynul z éry Edo, kdy nižší společenské vrstvy nemohly nosit oděv jasných barev a velkých výrazných vzorů. Postupem času se stávalo, že bílá nit se nošením a působením indiga změnila na světle modrou. Proto se začaly záměrně používat i světle modré nitě pro kombinaci modré na modré.
Vzory sashiko: Ozdoba i ochrana
Vznik a vývoj jednotlivých vzorů sashiko je fascinující. Každý vzor má svůj název a často i příběh související s japonskou historií. Vzory měly také magickou a ochrannou funkci. Například vzor takonomakura se používal na oděvu rybářů, aby je chránil před ztroskotáním. Své vlastní ochranné vzory měli i hasiči a další profese. Čísla tři, pět a sedm jsou v Japonsku považována za šťastná, a proto se ve vzorech sashika často objevují. Párové a dvojité motivy jsou spojovány se svatebními motivy.
Sashiko dnes
Příchod nových syntetických materiálů měl velký vliv na sashiko. V první polovině 20. století se změnilo odívání na venkově, a tak se používání sashika omezilo. Staré, obnošené kusy textilií ztratily svou hodnotu a lidé se jich zbavovali. Naštěstí existovala skupina lidí, která si i nadále vážila tradice, a tak se do dnešních dnů zachovaly velké historické sbírky a bohatost vzorů. Zajímavé je, že k oživení sashika v Japonsku došlo v 70. letech 20. století právě s příchodem a objevem západní techniky quiltování. Sashiko zažilo velké znovuzrození. I když už recyklace a šetrnost nejsou životní nutností, stává se prošívání zdrojem tvůrčí, uklidňující a často terapeutické činnosti.
Techniky a vzory sashiko
Sashiko zahrnuje několik technik proševu s odlišným stylem vzorů. Každá z těchto technik má svá přesná specifika a pravidla. Základní rozdělení je do dvou skupin:
- Hitomezashi: (sashiko jednoho stehu) je typické pro Shonai v prefektuře Yamagata. Pracuje se v mřížce rovných linek, kde se stehy setkávají nebo kříží, a tím vytvářejí vzor. Některé vzory nám mohou připomínat evropský typ historické výšivky, známé pod názvem blackwork. Vzory sashika hitomezashi jsou založené na krátkých rovných linkách.
- Moyozashi: se skládá ze zakroucených nebo rovných linií předního stehu, které mění svůj směr, aby tak vytvářely širší vzory. Jednotlivé vzory se nikdy nekříží a neprotínají. Nepřerušované linky a dvojitá nit přispívaly k tloušťce a teple sashika. Vzory sashika moyozashi jsou založené na křivkách.
V Japonsku se jinak pracuje i s uzlíkem na niti. Je zajímavé, jak v jiných kulturách vzniknou zcela odlišné způsoby používání některých textilních detailů. Jsou ale i vzory, kde se uzlík nepoužívá, a tento problém začátku a konce se musí vyřešit jinak.
Čtěte také: Vše o vyšívacích rámečcích
Co potřebujete na sashiko?
- Látky: Většinou bavlněné, vyšší kvality a gramáže. Můžete si vybrat buď jednobarevnou, nebo vzorovanou. Klasikou zůstává bavlněná látka zabarvená přírodním indigem. Existují i originální japonské látky s předtištěným vzorem, aby se sashiko šilo snáz (předtištěnou linku pak snadno vymyjete ve vlažné vodě).
- Příze: Pro tuto techniku se speciálně spřádají. V současnosti se nejvíce používá bavlna, která se v Japonsku rozšířila v 17. století. Příze bývají označeny jako jemné, střední a hrubé. Výběr záleží na velikosti vzoru, který budete vyšívat. Zákrut japonských přízí je silnější, než je tomu například u perlovky nebo jiných vyšívacích přízí.
- Jehly: Jsou delší a méně pružné než běžné jehly. Díky tomu můžete na jehlu nabrat více vrstev látky, a vytvořit tak více stehů najednou. To je pro sashiko typické.
- Náprstek - prsten: V Japonsku se setkáme se dvěma druhy náprstku - prstenu, které se používají i jinak než v Evropě. Je to dáno odlišným způsobem práce s jehlou a úchopem jehly v ruce. Náprstek potřebujete, až když prošíváte několik vrstev, u jedné či dvou se nepoužívá.
- Nůžky: Jednoduché a velmi ostré.
- Další pomůcky: Pravítko, bílá křídová tužka (pokud používáte tmavomodrou látku), případně fix na textil (pokud pracujete se světlými látkami). Při práci se nepoužívá rám na vyšívání, látka se drží v ruce, aby bylo možné prošívat více stehů najednou. Tento způsob je třeba si osvojit a je důležitý pro správné ukládání jednotlivých stehů.
Petit Point: Miniaturní vyšívání s dlouhou historií
Petit point, neboli miniaturní vyšívání přes lupu, je typ pravidelného počítaného vyšívání, velmi podobný vyšívání křížkovému. Má své počátky již ve 13. století, kdy se první zmínky objevují v ručních pracích vznikajících ve francouzských klášterech. Obrovský rozmach pak nastal v průběhu 18. století v Rakousku a obzvláště v Německu, kde začaly vznikat i první veřejně dostupné vzory výšivek pro miniaturní vyšívání. Na začátku 20. století pak miniaturní vyšívání dosáhlo svého vrcholu.
Historie a vývoj petit point
Velké množství světových dílen, které se nacházely i v Čechách, se věnovalo výrobě různých dekorativních předmětů od prostírání, přes výrobu krásných táců, až po vyšívané šperky. V období první republiky se u nás nacházely velmi významné petitpointové dílny, které se věnovaly zejména vyšívaným kabelkám. Avšak po 2. světové válce, s příchodem nových materiálů, zájem o petit point upadá.
Nový nádech petit point zažil až v 90. letech, kdy se hedvábná gáza a vyšívání na ni začala využívat při výrobě historických pokojíčků pro sběratele. Na tento zapomenutý materiál a techniku se opět vzpomnělo a v dnešní době po celém světě přibývá tvůrců, kteří se k této velmi náročné technice začínají s velkým zapálením vracet.
Petit point dnes
Dnes existují dílny, které se zabývají touto technikou, například Petit Point Kovacec a Maria Stransky ve Vídni, Janet Granger v Anglii a Natalia Frank ve Spojených státech.
Vyšívané bordury: Další forma dekorativního vyšívání
Vyšívané bordury jsou krásnou dekorací pro jakýkoliv domov. Většinou se využívají jako dekorační proužky na ubrusy, ubrousky nebo jako dekorační detaily na polštářích. Mohou být vyrobeny z různých materiálů, např. z bavlny, hedvábí, lněné tkaniny nebo jiných textilních materiálů. Vzory na bordurách mohou být různé, od jednoduchých geometrických tvarů po složité květinové motivy. Při výběru vyšívaných bordur byste měli zvážit styl a barvy vašeho interiéru. Pro moderní interiér mohou být vhodné jednoduché geometrické vzory v neutrálních barvách.
Čtěte také: Kreativní sada pro papírové vyšívání
tags: #vyšívání #historické #motivy #vzory