Tvoření slov v češtině: Odvozování, skládání a zkracování

Jazyk je živý organismus, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje potřebám svých uživatelů. Jedním z projevů tohoto vývoje je i vznik nových slov. Tato slova vznikají různými způsoby, přičemž mezi nejzákladnější patří odvozování, skládání a zkracování. Kromě těchto způsobů se slovní zásoba obohacuje i přejímáním slov z cizích jazyků. Tento článek se zaměří na detailní popis prvních tří zmíněných způsobů tvoření slov v češtině.

Slovotvorba: Dynamický proces

Slovotvorba je proces, kterým jazyk reaguje na neustálé změny ve světě a ve společnosti. Nová slova vznikají obvykle z potřeby mluvčích pojmenovat nové jevy, předměty a skutečnosti, pro které dosud neexistoval odpovídající výraz. Jazyk jakožto prostředek komunikace je neustále živý, některé jeho prvky zanikají, jiné teprve vznikají a zabydlují se v naší slovní zásobě. Bylo by mylné domnívat se, že vývoj češtiny skončil někdy v době národního obrození. Stejně jako se mění okolní svět, musí se měnit i jazyk, kterým svět uchopujeme, zpracováváme, kterým o světě uvažujeme. Jestliže například v 15. století nebylo zapotřebí výrazivo pro stroj, který využívá elektřinu, dnes takových pojmů potřebujeme velké množství. Nauka o tvoření slov se zabývá slovy nemotivovanými. (Někdy se ale etymologickým zkoumáním může zjistit, že zdánlivě nemotivované slovo má starobylý původ, např. může se také změnit jen forma beze změny významu (např.

Odvozování: Přidávání předpon a přípon

Odvozování je základní slovotvorný způsob českého jazyka. Jedná se o proces, kdy vytváříme nová slova přidáním předpony nebo přípony ke kořeni slova (kmeni základového slova). Základové slovo je termín pro slovo, z něhož vzniklo slovo nové (odvozené). Zcela nová slova (neologismy) jsou u nás vytvářena poměrně vzácně.

Princip odvozování

K základovému slovu se připojí předpona (na začátek slova) nebo přípona (na konec slova). Při odvozování může v kmeni základového slova docházet ke změnám hlásek.

Příklad:

  • pra - les - ní

V tomto případě je základové slovo "LES". Přidáním předpony "PRA" a přípony "NÍ" vzniklo nové slovo "pralesní".

Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi

Slovotvorný základ a slovotvorné prostředky

Při "slovotvorném rozboru" nás zajímá, jak slovo vypadalo původně, která část byla zachována a co k ní přibylo nového (tedy jaký byl slovotvorný základ a jaké jsme k němu připojili slovotvorné prostředky).

Odvozování podstatných jmen, přídavných jmen a sloves

Podstatná a přídavná jména se odvozují převážně pomocí přípon. Slovesa se naopak nejčastěji odvozují předponami.

Morfémová stavba slova (morfematický rozbor)

Než se budeme zabývat samotným odvozováním, je třeba se seznámit s několika důležitými pojmy. Prvním z nich je tzv. morfémová stavba slova (morfematický rozbor). Tento rozbor nám neslouží přímo k tomu, abychom zjistili, z jakého slova bylo slovo utvořeno, ale z jakých morfémů se skládá. Na základě morfematického rozboru rozeznáváme slova příbuzná, tj. slova, která mají společný kořen a společný základní význam (let, úlet, odlet).

Skládání: Spojování slov

Skládání je dalším častým prostředkem k tvoření nových slov. Jedná se o tvoření slova ze dvou nebo tří základových slov. Skládáním vznikají složeniny (kompozita).

Princip skládání

Vezmeme dvě základová slova a pomocí nich vytvoříme jedno nové. Místo, kde se základy setkávají, označujeme jako morfologický šev. Jejich členy nemůžeme rozdělit (nejsou samostatnými slovy). Tyto složeniny bývají spojeny tzv. spojovacím vokálem -o-, -i-, -e-. Jeden člen se mění, bývá připojen.

Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků

Příklady:

  • velkoměsto
  • vlastivěda
  • vodovod
  • autodoprava
  • strojimistr
  • spolupracovat

Hybridní složeniny

Zvláštním typem složenin jsou hybridní složeniny, kde jedna část slova je domácího původu a druhá část je původu cizího.

Příklady:

  • termohrníček
  • autodráha
  • cyklostezka

Zkracování: Vznik zkratek a zkratkových slov

Při procesu zkracování základového slova vznikají zkratky a slova zkratková. Kvůli úspornosti jazyka se někdy zkracují i běžně užívaná slova. Tyto zkratky používáme jen v písemném projevu - v mluvené řeči je vyslovujeme v původní podobě (řekneme [například], nikoliv [např]). Většinou se píší s malým písemenem a bývají ukončeny tečkou (to neplatí, pokud je zkratka tvořena 1. a posledním písmenem slova: pí, fy, fa - paní, firmy, firma): atd., v. r., pplk., tzv., př. n. l., aj.

Zkratky

Jedná se o slovo utvořené spojením počátečních písmen nebo slabik víceslovného názvu. Mezi zkratková slova řadíme i zkratky typu atd. (a tak dále), atp. (a tak podobně).

Příklady:

  • Čedok = Česká dopravní kancelář
  • Sazka = Sázková kancelář
  • ČR = Česká republika

Zkratková slova

Slova vzniklá zkracováním se mohou normálně skloňovat, vyslovují se jako slovo (ne [ká er en á pé], ale [krnap]) a mohou od nich být odvozena další slova (krnapský). Neskládají se jen z počátečních písmen, ale z původních slov je převzata větší část.

Akronymy

Zvláštním typem zkratkových slov je tzv. akronym: zkratkové slovo, které vzniklo spojením počátečních písmen víceslovného názvu.

Čtěte také: Nápady pro vánoční tvoření

Iniciálové (písemné) zkratky

Iniciálové (písemné) zkratky vznikají spojením počátečních písmen (iniciál) slov víceslovného názvu: ČR, ČVUT, MU, FF UK, USA, RK (Rukopis královédvorský). Vyslovují se hláskováním písmen ([čé er], [ů es á], [čé vé ů té]), jen výjimečně jako slovo (AMU: [amu] - Akademie múzických umění). Jsou nesklonné.

Přejímání slov z cizích jazyků

Přejímání slov z cizích jazyků představuje důležitý zdroj obohacování slovní zásoby.

Příklady:

  • fotbal
  • bufet
  • kupé
  • parfém

tags: #tvoření #slov #odvozováním #skládáním #zkracováním #příklady

Oblíbené příspěvky: