Dekubity: Tvorba, Prevence a Léčba
Dekubity, známé také jako proleženiny nebo prosezeniny, představují závažný problém, zejména u dlouhodobě ležících pacientů. Jsou to poškození kůže a podkožních tkání, která vznikají v důsledku dlouhodobého tlaku, tření a střižných sil, často v kombinaci s vlhkostí a dalšími faktory. Ačkoliv se mohou vyvinout velmi rychle, jejich léčba je často zdlouhavá a náročná. Naštěstí existují účinné metody prevence a léčby, které mohou minimalizovat riziko vzniku dekubitů a zlepšit kvalitu života pacientů.
Mechanismus vzniku dekubitů
Dekubity se objevují v důsledku kombinace několika faktorů:
- Tlak: Dlouhodobý tlak na určitou oblast těla, zejména v místech s malou vrstvou svalové a tukové tkáně, vede k uzavření drobných cév a omezení průtoku krve. To způsobuje nedostatečné zásobování tkání kyslíkem a živinami, což vede k jejich odumírání.
- Tření: Tření vzniká, když se pacient pohybuje po podložce, například při posouvání v posteli. Tření poškozuje povrchovou vrstvu kůže (epidermis) a zvyšuje riziko vzniku proleženin.
- Střižná síla: Střižná síla vzniká kombinací tlaku a tření. Dochází k ní například, když je pacient v polosedící poloze a jeho trup klouže po podložce směrem dolů.
- Vlhkost: Nadměrná vlhkost kůže, způsobená inkontinencí (moč, stolice), potem nebo drenáží, oslabuje kůži a zvyšuje její náchylnost k poškození. Vlhkost podporuje růst bakterií a plísní, což dále zhoršuje stav pokožky.
- Další faktory: Mezi další faktory, které přispívají ke vzniku dekubitů, patří nepohyblivost, poruchy centrální nervové soustavy (např. poruchy inervace predilekčních míst, mozku a míchy), věk (regenerační schopnost organismu je ve vyšším věku omezena), stav výživy a tělesná teplota. Špatný stav výživy vede ke ztrátě hmotnosti, ztrátě podkožního vaziva a svalové atrofii, což zvyšuje riziko vzniku proleženin. Zvýšená tělesná teplota urychluje metabolismus buněk, což zvyšuje spotřebu kyslíku, a to i v místech vystavených zvýšenému tlaku.
Stádia dekubitů
Dekubity se klasifikují do čtyř stadií podle závažnosti poškození tkáně:
- 1. stádium: Neporušená kůže s lokalizovaným neblednoucím zarudnutím. Postižené místo může být teplejší nebo chladnější než okolí, bolestivé, tvrdé nebo naopak měkké. Zarudnutí přetrvává, což značí poškození mikrocirkulace.
- 2. stádium: Částečná ztráta kožního krytu. Na kůži se mohou nacházet neporušené nebo prasklé puchýře a mělké vředy s růžovočervenou spodinou bez povlaku.
- 3. stádium: Úplná ztráta kožního krytu. Na spodině rány je možné spatřit podkožní tuk. Kosti, svaly a šlachy však odhalené nejsou. Hloubka dekubitu se liší podle místa výskytu.
- 4. stádium: Úplná ztráta tkáně. Ve spodině rány může být viditelný povlak nebo černá krusta. Rovněž v tomto stádiu bývá viditelná kost, šlachy a svaly. Hloubka proleženin se liší dle lokality. V těžkých případech může hluboká proleženina odkrývat musculus gluteus medius.
Prevence dekubitů
Prevence dekubitů je klíčová, protože jejich léčba je náročná a zdlouhavá. Zahrnuje několik důležitých opatření:
- Vyhodnocení rizika: Pravidelné vyhodnocování rizika vzniku dekubitů pomocí spolehlivého systému (např. Nortonova škála) je zásadní pro identifikaci pacientů, kteří jsou ohroženi. Riziko je třeba přehodnotit při každé podstatné změně stavu nemocného.
- Polohování: Pravidelné polohování pacienta (změna polohy těla) je nejdůležitějším preventivním opatřením. Zamezí se tak nadměrnému působení tlaku na kůži a tkáně se okysličí a prokrví. Intervaly polohování závisí na individuálním stavu pacienta, obvykle se jedná o dobu mezi 20 minutami a 4 hodinami. Je vhodné vytvořit plán polohování a vést do něj záznamy.
- Antidekubitní pomůcky: Používání antidekubitních matrací, podložek a podsedáků pomáhá rozložit tlak a snížit riziko vzniku proleženin. Existují speciální lůžka a matrace, které lze nastavit na automatické polohování pacienta. Antidekubitní podložky se dají jednoduše vytvarovat tak, aby odlehčily konkrétní partii.
- Hygiena a péče o kůži: Udržování čisté a suché kůže je zásadní. Riziková místa je vhodné pravidelně omývat, důsledně vysušit a použít vhodnou kosmetiku pro prevenci vzniku dekubitů (například produkty z řady Linovera®). Minimalizujte kontakt pokožky s vlhkostí (pot, moč, stolice). Používejte bavlněné povlečení, které dobře odvětrává pot a vlhkost.
- Ochranné krytí: Používání speciálního ochranného krytí na nejvíce rizikových partiích (např. křížová kost, paty) může snížit riziko vzniku dekubitů. Pěnové krytí Mepilex Border Heel a Mepilex Border Sacrum jsou speciálně tvarované pro oblast paty a kříže a mají prokázanou účinnost při prevenci dekubitů.
- Výživa a hydratace: Správný jídelníček s dostatečným množstvím bílkovin, vitamínů, minerálů a stopových prvků je nezbytný pro udržení zdravé kůže a podporu hojení ran. Důležitý je dostatečný pitný režim (30-35 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti denně, pokud lékař nedoporučí jinak).
Léčba dekubitů
Léčba dekubitů závisí na stadiu proleženiny a celkovém stavu pacienta. Zahrnuje:
Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi
- Odstranění tlaku: Odstranění tlaku na postižené místo je nejdůležitějším krokem v léčbě dekubitů. Používejte antidekubitní pomůcky a pravidelně polohujte pacienta.
- Očištění rány: Ránu je třeba pravidelně čistit, nejčastěji fyziologickým roztokem (někdy peroxidem vodíku), aby se odstranily nečistoty a odumřelé tkáně.
- Odstranění nekrotické tkáně: Nekrotickou tkáň (odumřelou tkáň) je třeba odstranit, aby se podpořilo hojení rány. To lze provést chirurgicky nebo použitím hydrokoloidních prostředků.
- Krytí rány: Porušenou kůži kryjte sterilním obvazem nebo speciálním krytím, které udržuje vlhké prostředí a podporuje hojení.
- Léčba infekce: Pokud je rána infikovaná, je třeba odebrat vzorek na kultivaci a citlivost a nasadit antibiotika po konzultaci s lékařem.
- Podpora výživy: Zajištění dostatečné výživy a hydratace je klíčové pro hojení ran. Strava by měla být bohatá na bílkoviny, vitamíny a minerální látky. V případě potřeby lze využít potravinové doplňky.
Výživa jako součást léčby dekubitů
Výživa hraje klíčovou roli v prevenci i léčbě dekubitů. Udržuje pokožku pružnou a vláčnou, zajišťuje dostatek živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků, zvyšuje imunitu proti infekci a zkracuje dobu léčení již existujících ran. Doporučuje se provádět nutriční monitoring, aby se zjistil stav výživy pacienta a případná podvýživa.
Makroživiny:
- Bílkoviny: Bílkoviny jsou základní stavební kameny pro tvorbu nové tkáně a buněk zajišťujících ochranu před infekcí. Nemocný s proleženinou by měl denně přijmout 1-1,5 g bílkoviny na 1 kg tělesné hmotnosti. Například pacient s hmotností 60 kg by měl denně získat 60-90 g bílkovin. Zdrojem bílkovin je maso, mléčné výrobky, vejce, ryby a luštěniny.
- Energie: Energie je nezbytná pro zajištění fungování obranných mechanismů a pro tvorbu nové tkáně. Nemocný s proleženinou by měl denně přijmout 30-35 kcal na 1 kg tělesné hmotnosti. Například nemocný s hmotností 60 kg by měl denně získat 1800 až 2100 kcal.
- Sacharidy a tuky: Strava by se měla skládat z 15-20 % bílkovin, 25-35 % tuků a 45-65 % sacharidů.
Mikroživiny:
- Vitaminy a minerální látky: Vitaminy a minerální látky jsou nezbytné pro normální metabolismus a hrají důležitou roli v látkové přeměně sacharidů, lipidů a bílkovin. Vitaminy C, E, A a zinek se podílejí na zajištění obranyschopnosti organizmu a chrání ránu před infekcí. Vitaminy C a A a stopové prvky zinek a měď podporují tvorbu a ovlivňují kvalitu nové tkáně. Antioxidanty (např. vitaminy C, E, karotenoidy; zinek, selen, měď, mangan) hrají významnou roli při likvidaci volných radikálů.
Hydratace:
- Nemocný s proleženinou by měl denně vypít alespoň 30-35 ml tekutin na 1 kg své aktuální hmotnosti. Například pacient s hmotností 60 kg by měl vypít 1,8 až 2,1 litru tekutin denně, pokud ošetřující lékař nedoporučí jiné množství. Zvýšený příjem tekutin je nutný u nemocných, kteří mají teplotu nebo dekubit, ze kterého vytéká velké množství tekutiny.
Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků
Čtěte také: Nápady pro vánoční tvoření
tags: #tvorba #dekubitů #prevence #a #léčba