Polyuretanová pěna: Složení, vlastnosti a využití
Polyuretanová pěna (PUR pěna) je všestranný materiál s širokým spektrem využití, zejména v nábytkářském a stavebním průmyslu. Tento článek se zaměřuje na složení, vlastnosti a výrobní postupy PUR pěny, a také na její specifické aplikace.
Historie a vývoj PUR pěny
Výroba polyuretanové pěny na bázi polyesterpolyolů, pěn s uzavřenou strukturou buněk, byl převratný vynález, který změnil konstrukci čalouněného nábytku. V roce 1957 byla PUR pěna poprvé použita ve výrobě čalounění. 60. léta byla významná vývojem druhé generace PUR pěn. Byly vyrobeny éterové pěny s otevřenými buňkami, které nabízely vyšší komfort pro čalouněné výrobky. Důležitá inovace proběhla v roce 1970 vytvořením "supersoft" (super měkké) pěny, přispěním nadouvadel jako metyléndichlorid a freon 11. V roce 1990, kvůli dopadu používaných chemikálií na ozónové vyčerpání, stanovil Montreal Protokol velmi redukované použití mnoha chlórových látek, které obsahují nadouvadla, jako např. trichlorofluoromethan (freon 11). V průběhu dalšího vývoje již freon 11 tedy nebyl používán jako nadouvadlo, využíval se kysličník uhličitý, aceton a metyléndichlorid. 80. léta byla významná vývojem třetí generace vysoce elastických pěn, nazývaných „studené“ pěny. Začala produkce pěn s vysokou pružností (pěny typu HR), pěn s vyšší hustotou a s jedinečnou buněčnou strukturou. 90. léta byla ve znamení pokračujícího velkého vývoje pěn, byly vytvořeny pěny s vysokou elasticitou, nahrazující pěnovou pryž (pěny typu ROYAL, K). Vývoj pokračoval sérií „viskoelastických“ pěn (speciální mikroporézní polyuretanové pěny s viskoelastickými vlastnostmi - např. CELSIUS - typ DUREN). Tyto pěny mají schopnost dočasné tvarové paměti, vlivem teploty mění své vlastnosti - s rostoucí teplotou měknou. Pro lehací plochy byly dále vyvinuty speciální studené pěny s dlouholetou barevnou identifikací - např.
Složení a struktura PUR pěny
Pěny pro použití ve výrobě čalouněného nábytku jsou měkké lehčené polyuretany, vznikající jako adiční produkt polyisokyanátů a sloučenin s vysokým obsahem hydroxylových skupin (polyolů). Jsou tvořeny sítí buněk, které jsou převážně otevřené a navzájem propojené. Vyrábějí se pěny éterové a esterové. Polyuretanové pěny jsou vyráběny v rozsáhlém sortimentu objemových hmotností a tvrdostí a přidáváním dalších substancí jsou modifikovány jejich charakteristické vlastnosti i přidaná hodnota.
Polyuretanová pěna má trojrozměrnou strukturu vzájemně spojených buněk. Buňka je základní jednotkou pěny. Počet buněk se mění od 20 milionů až do 20 miliard na m3 pěny. Buňka představuje tvar dvanáctistěnu zhotovený z 30 podpěr a 12 ploch pětibokých hranolů - oken. Okna jsou povrchově ohraničená 5 podpěrami. Podpěry jsou pevný materiál pěny (elastomer polyuretanu). Zbytek pěny je naplněný vzduchem. Mechanické vlastnosti jsou ovlivněné funkčností a parametry buněk pěny. Vlastnosti pěny jsou závislé na atributech jednotlivých buněk, zejména na chemických vlastnostech materiálu elastomeru polyuretanu, na tloušťce podpěr, objemu buňky, výskytu reziduálních membrán z okna a anizotropii buňky. Polyuretanová pěna je izotropní materiál. Tato její základní vlastnost je výhodná jak z hlediska opracování - dělení pěny, tak i z hlediska její aplikace v konstrukci výrobku čalouněného výrobku.
Základem syntézy polyuretanových pěn je reakce izokyanátů (látky obsahující chemicky reaktivní skupiny - NCO), polyolů (polyalkoholů), aminů a vody (látky obsahující hydroxylové skupiny a aminové skupiny -OH, -NH2). Volbou vhodné kombinace látek vstupujících do reakce lze získat polyuretany s různými vlastnostmi (od velmi „pružných“ elastických pěn až po „silně zesíťované“ tvrdé pěny. na druhu použitého polyolu, popř. napřítomnosti dalších látek ovlivňujících průběh reakce (např. Proces „vypěňování“ začíná vývinem nadouvacího plynu. Tímto plynem může být buď CO2 (uvolněný chemickou reakcí izokyanátu s vodou) nebo inertní látka freon R-XX, který se při vzrůstu teploty nad jeho bod varu mění na plyn, aniž by předtím chemicky reagoval. Předpokladem pro začátek napěňování je přesycenost reakční směsi plynem a dostatek zárodečných center pro vznik bublin. V dalším průběhu reakce se objem bublin, které mají přibližně kulovitý tvar zvětšuje až do objemové hmotnosti pěny cca 250 kg/m3. Příprava PUR pěny je tedy složitý chemický a fyzikální proces. Pro dosažení určitých vlastností PUR pěn je nutno k reagujícím složkám přimísit pomocné a přídavné látky, které ovlivňují jejich výslednou podobu. Toto pro zpracovatele a aplikátora PUR pěn na stavbě téměř neproveditelné. Pro nástřiky a lití se v praxi používají dvousložkové systémy pur pěn, které se liší svými vlastnostmi (např. objemovou hmotností, startovacími časy, směšovacímí poměry, výslednými fyzikálně technickými vlastnostmi , apod.). Recept „know-how“ má výrobce surovin a na zpracovateli zůstává druhá část procesu tzn. chemický průmysl vyvinul a dodává suroviny včetně návodu na jejich zpracování s parametry výsledné PUR pěny (tzn. zpracovatelé, kteří sami vyrábějí z dodávaných surovin pomocí vhodného zařízení výsledný výrobek - PUR pěnu. Tato výroba má různé formy a podoby tak jak je zmíněno dále. Výchozími surovinami pro plasty obecně jsou např. zemní plyn, uhlí, ale především základní a nejvýznamější surovina - ropa. Plasty jsou organické sloučeniny, které obsahují především uhlík, dusík, síru a chlor. polykondenzace - např. polymerizace - např. polyadice - např.
Čtěte také: Techniky tvorby Fursuitu
Výrobní postupy PUR pěny
Výroba lehčených PUR pěn probíhá ve dvou základních technologických postupech. Technologií vypěňování na kontinuálních linkách a vypěňování v diskontinuálních zařízeních - ve formě nekonečných pásů - bloků, tvarovaných dílců nebo ve formě vakuového vypěňování do potahu. Výroba polyuretanových pěn éterových i esterových je v zásadě realizována dvěma výrobními postupy, ze kterých potom vznikají produkty nazývané „horké“ a „studené“ pěny.
„Horké pěny“ jsou vývojově starší. Výrobní postup je charakteristický vyššími teplotami (cca 150 0C). Struktura buněčné stěny je otevřená, rovnoměrná, buňky jsou menší. Obecně lze konstatovat, že horká pěna má nižší prodyšnost a elasticitu.
„Studené“ pěny jsou vyráběny při nižších výrobních teplotách (cca 40 - 60 0C). Struktura buněk je větší a otevřenější, buňky působí jako mikropružiny. Pěna je poréznější, má vysokou elasticitu a lepší prodyšnost. Svými parametry se pěny přibližují pěnové pryži, přičemž postrádají její negativní vlastnosti.
Technologií kontinuálního pěnění je vyráběn tzv. „nekonečný blok“ (pás) PUR pěny. Součástí výrobní linky je vertikální pila, která „nekonečný pás“ dělí na jednotlivé bloky (délka bloků je stanovena dle prostorových možností skladu - 30 až 60m), které jsou systémem dopravníků následně přepraveny k dozrávání v odvětrávaných prostorách. Minimální doba „zrání“ před dalším zpracováním činí cca 3 dny. Pro výrobu menšího množství kvalitních éterových polyuretanových pěn (např. HR pěny, viscoelastické pěny) jsou používána diskontinuální zařízení. Na výrobních vypěňovacích linkách se nejčastěji vyrábějí bloky polyuretanové pěny v rozmezí hustoty od 20 - 50 kg.m-3. Bloky PUR pěny jsou téměř pravidelného tvaru, čímž je sníženo množství odpadu, které vzniká při kopulovitém vydutí bloku. Procesní a kontrolní systémy jsou řízeny počítačem.
Další výrobní metoda je princip pěnění tvarových dílců PUR pěny do forem. Jedná se o obdobný proces výroby, který již byl popsán. Vypěňování do formy je technologie užívaná nejen na produkty polyuretanových pěn, ale také na produkty z pěnové pryže. Při tomto způsobu výroby lze s výhodou vkládat před pěněním do podsestavy i další prvky.
Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi
Pokrokovějším postupem výroby PUR pěn je metoda výroby retikulovaných - síťovaných pěn. Základním procesem výroby pěn je tvoření sítí. Flexibilní pěny, získané z blokové produkce částečně obsahují zavřené buňky. Termickým procesem - (explozí kyslíkového vodíku v uzavřeném reaktoru) - jsou všechny zbytkové buněčné membrány roztavené a kompletně otevřené, je získaná buněčná síť. Všechny nejdůležitější typy flexibilních pěn mohou být síťované. Význam retikulace pěny pod vakuem je v tom, že redukuje měkkou pěnu na pěnu se stejnoměrnou ušlechtilejší pórovitou strukturou. Používá se postup „VakuForm“. U zpěňování pod vakuem „VakuForm“ postupem se pórovitá struktura pěny optimalizuje a její hustota redukuje až o 20 %. Výhodou této technologie je i úspora surovin, neboť dosahuje menší ztráty ve spotřebě. Je předpoklad využití tohoto materiálu v automobilovém průmyslu. V soudobé produkci čalouněného nábytku však tato pěna dosud nebyla významněji uplatněna. Její uživatelské vlastnosti a charakteristiky použití jsou ověřovány.
Nové pěnové materiály si vyžádaly vývoj nových technologických postupů zušlechťování a s tím i konstruování nových strojně-technologických zařízení, které upravují jejich vlastnosti až po uskutečněné výrobě pěny. Technologie „CRUSH“ byla vyvinuta pro zdokonalení mechanicko-fyzikálních vlastností nové generace „studených“ pěn. Stlačením pěnového materiálu až na 15 % jeho objemu a jeho valchováním válci dojde k prasknutí buněčného obalu a tím k maximálnímu otevření buněk.
Povrchová úprava PUR pěn je nová progresivní technologie, umožňující používání jednoduchých i složitě tvarovaných dílců bez potřeby tvorby potahu. Jedná se o aplikaci barev nástřikem přímo na dílce PUR pěny. Nástřik je proveden speciálními PUR barvami, které vytvoří na povrchu pěny tzv. „umělou kůži“ a zajistí výrobku nejen zachování pružnosti, ale i hygieničnost, neboť jsou prodyšné, vodě nepropustné a omyvatelné. Barvy jsou hygienicky nezávadné. Nános polyuretanových barev nenarušuje pěnový materiál dílce, nedeformuje jeho tvar, ale vytvoří na něm rovnoměrnou vrstvu i v oblinách a místech, kde tvorba potahu by byla velmi technologicky náročná. Pro určitý sortimentní druh výrobků lze tedy vytvořit dokonale kopírující potah s malými výrobními náklady a ve škále barevných variant. Takto povrchově upravené výrobky mají kratší trvanlivost než s klasickým potahem z potahových materiálů. Jde o systém nánosu, který podléhá světelné degradaci, proto je užití této technologie vhodné pro interiérové výrobky bez přímého slunečního záření.
Výroba pojené polyuretanové pěny probíhá v následujících cyklech. Odpad pěnového materiálu (různých jakostních typů) je drcen pomocí nožového drtiče na vločky, které jsou dopravníkem přesunuty do zásobníku. Ze zásobníkového sila jsou drcené pěnové vločky šnekovým dopravníkem přesunovány a dávkovány do míchací nádoby, kde je přidán polyuretanový systém. Směs pěnícího systému a vloček PUR pěny je následně důkladně promíchána. Směs je rovnoměrně rozvrstvena, stlačena lisem (tlak cca 0,6 - 0,7 MPa) a párou o teplotě cca 110 0C propařena. Poté je blok materiálu uvolněn z formy a přesunut do skladu, kde dozrává minimálně 24 hodin. Při zrání dochází ke zpevnění buněčné struktury, k odpaření vodní páry a zbytkových technologických složek vypěňovacího systému. Na rozdíl od PUR pěn se PPUR pěna nevyrábí v přesně stanovených hodnotách (objemové hmotnosti a tvrdosti), rozlišuje se u ní pouze objemová hmotnost. PPUR pěny se vyrábí v sortimentní řadě objemových hmotností od cca 35 do 230 kg.m-3. Jejich číselné označení je zároveň informací o objemové hmotnosti materiálu. Výroba PPUR pěny je možná i do tvarovaných forem. Technologii pěnění do formy lze využít i při zpracování odpadů PUR pěny na výrobu podsestav dílců čalouněných výrobků. Výhodou této technologie oproti pěnění PUR pěny do formy je zejména skutečnost, že výrobní náklady na tvorbu formy pro PPUR pěnu jsou nízké a tudíž je tato technologie vhodná i pro malé výrobkové série. Další nespornou výhodou pěnění PPUR pěny do formy je možnost předem vložení dalších prvků, které jsou potřebné pro konstrukci výrobku.
Značení a klasifikace PUR pěn
PUR pěny jsou značeny písmenem a číselným vyjádřením. Písmeno většinou značí klasifikaci pěny, číselné označení je údaj hodnot objemové hmotnosti (OH) v kg.m-3 a tuhosti (při 40% poměrném stlačení) v kPa. Viz.: N 4050 - typ pěny Normal, OH 40 kg.m-3, tuhost 5,0 kPa. Číselné označení vyjadřuje relaci hodnoty, přípustnou pro daný typ pěny. Tuhost, kvalita a životnost je dána typem PUR pěny, složením receptury a stupněm vypěnění.
Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků
Využití PUR pěny
Montážní pěna na polyuretanové bázi patří mezi nejvšestrannější typy stavebních hmot vůbec. Je vhodná pro vyplňování dutin, usazování oken, izolaci stavebních konstrukcí a mnohé další práce. Montážní pěna je důležitým pomocníkem mnoha stavebníků. Montážní pěny (PU nebo také PUR pěny) obsahují polyuretan, který vyniká svými izolačními vlastnostmi, dlouhou životností, pevností a nízkou hmotností. Vzhledem k dobré přilnavosti drží na většině stavebních materiálů a díky lepicí schopnosti je vhodnou alternativou ke stavebním lepidlům. Jakmile PU pěna vytvrdne, nedochází k uvolňování chemických látek, a tak je zdravotně nezávadná. Při aplikaci však dochází k uvolňování hořlavého plynu. Jednou z hlavních nevýhod PUR pěn je nízká odolnost vůči UV záření. Po delší době působení slunečního záření začne degradovat a měnit své vlastnosti, proto je třeba ji ošetřit ochranným nátěrem. Při použití v exteriéru také dochází ke zvětrávání pěny a zkrácení životnosti působením vlhkosti.
Moderní PUR pěny považujeme za univerzální, protože dobře drží na většině materiálů. Skvěle přilnou ke zdivu, dřevu, betonu, keramice, přírodnímu kameni, omítce, kovu, sádrokartonu nebo polystyrenu. Drží také na některých plastech (zpravidla kromě polypropylenu a polyethylenu). Montážní pěna je důležitým pomocníkem mnoha stavebníků. Své uplatnění nachází jak při pracích v interiéru, tak exteriéru. Ve vnitřních prostorách se nejčastěji používá k usazování obložkových zárubní, lepení van a sprchových vaniček nebo k izolaci potrubí, stropu nebo střešních konstrukcí.
Podle způsobu nanášení rozdělujeme montážní pěny na trubičkové a pistolové. Pro hobby použití jsou určené trubičkové pěny, které lze aplikovat bez dalšího příslušenství. Vhodné jsou pro občasné použití a nenáročné aplikace. Součástí kovové plechovky je aplikační nástavec s trubičkou, kterou zasunete do požadovaného otvoru. Pro profesionální využití a náročnější aplikace jsou určené pistolové pěny. Pro jejich aplikaci potřebujete pistoli na PUR pěnu, do které plechovku nasunete. Výhodou pistolových pěn je možnost dávkování množství na jedno stlačení. Protože pistole na PUR pěnu obsahuje dlouhou a tenkou trysku, dostanete se s ní do podstatně hlubších a užších dutin. Montážní pěny obsahují stlačený hnací plyn, díky kterému po aplikaci zvětšují svůj objem. Nárůst objemu ovlivňuje míra stlačení plynu. Pěny označované jako nízkoexpanzní obsahují méně stlačený plyn, díky kterému se objem hmoty zvětší po aplikaci jen minimálně. Určené jsou do míst, kde by nárůstem objemu pěny mohlo dojít k poškození konstrukčních částí. Typickým příkladem jsou obložkové zárubně interiérových dveří, u kterých by při použití vysokoexpanzní pěny mohlo dojít k deformacím. Obecně se tento typ PUR pěn používá pro vyplňování menších otvorů a dutin či potrubních prostupů. U tzv. vysokoexpanzních pěn je naopak obsažený hnací plyn hodně stlačený. Díky tomu pěna po aplikaci zvětší několikanásobně svůj objem, a tak dokonale vyplní a izoluje i větší otvory a dutiny. Proto se využívá při zednických a izolatérských pracích.
Kromě univerzálních PUR pěn naleznete na trhu i specificky upravené a vylepšené typy, které jsou určené pro speciální aplikace. Běžné typy montážních pěn lze aplikovat jen při teplotě nad bodem mrazu. Potřebujete-li v exteriéru vyplnit dutiny nebo namontovat okna a dveře v zimním období, zvolte zimní pěnu, s níž můžete pracovat při teplotě až do -15 °C. V místech, kde dochází ke kontaktu montážní pěny s pitnou vodou, je potřeba používat studnařské PU pěny. Splňují přísné požadavky na výrobky přicházející do styku s pitnou vodou a disponují patřičnými atesty. Pro utěsnění odpadních šachet, sběračů a dalších prvků v kanalizacích se používá kanalizační pěna. Je upravená tak, aby odolala dlouhodobému kontaktu se splaškovou vodou. V prostorách se zvýšenými nároky na protipožární opatření se pro izolaci a vyplňování otvorů používá speciální protipožární pěna. Na oheň a vysoké teploty reaguje minimálně a splňuje přísné protipožární předpisy a normy. Potřebujete-li po montáži pomocí PUR pěny co nejdříve pokračovat ve stavebních úpravách, zvolte speciální rychlomontážní pěnu. K jejímu úplnému vytvrzení dochází už po 15 minutách od aplikace. Pro zdění nosných i obvodových konstrukcí se používá zdicí pěna neboli PUR lepidlo, která představuje kombinaci běžné montážní pěny a stavebního lepidla. Vhodná je například pro lepení zdiva z pórobetonu (např. YTONG) nebo sádrokartonových a cementotřískových desek. Výrobci stavebních hmot nabízí zdicí pěny pod různými obchodními názvy. Dobře zvolená montážní pěna zajistí dokonalé utěsnění spár a lepení.
PUR pěna ve stavebnictví
PUR pěna je odpovědí na všechny trable. Během rekonstrukce vašeho domu vám totiž ušetří mnoho práce a peněz. Nejvíce jsou přínosy PUR pěny vidět na starších budovách. Využití najde také u dřevostaveb. Nejedná se ale o jedno komponentní montážní pěnu ve spreji, kterou stavaři používají například při montování oken. PUR pěna je ideálním nástrojem pro úsporu energií a rychlejší návratnost investic. V současnosti neexistuje jednodušší forma izolace s rychlejší aplikací. Principem nástřikové izolace je smíchání dvou tekutých složek na povrch, jenž má být izolován. Směs po dopadu na povrch okamžitě reaguje a ze skupenství tekutého se mění do skupenství pevného.
PUR pěna použitá jako tepelně a hydroizolační vrstva na střechách by měla mít hustotu 60 kg/m3. Od této hodnoty se odvíjí min. pevnost v tlaku cca 4 kg/cm2a více. Tato izolační vrstva je pro potřebu obslužných a údržbových pochůzek po střechách plně pochůzná. Rozdílné požadavky však mají „zámořské“ pěny, kde se spokojují s objemovou (specifickou) hmotnost 40 kg/m3. Je zřejmé, že tento deficit hustoty se musí někde projevit: nižší pevnost v tlaku, horší obrysová stabilita a částečně vyšší nasákavost (z dlouhodobého hlediska). Tento neutěšený stav se objevuje i u některých španělských pěn. V prvé řadě je nutno upozornit, že správně provedený nástřik je bezesparý. Pěna vytváří souvislou vrstvu, přecházející z vodorovných do kolmých ploch, bez omezení tvarů podkladu.
Starší německá norma DIN 18 159 umožňuje toleranci tloušťky 20 %, přičemž aritmetický průměr nejméně 10 měření musí splňovat jmenovitou (neboli dohodnutou) tloušťku vrstvy. Zkušený personál má tloušťku nástřiku v toleranci 5 mm. Dnes je tato problematika řešena ČSN EN 14315/2 a následných normách. Jinou věcí je, že nástřik věrně kopíruje podloží, tzn., že např. spoj asfaltových pásů v podkladu je věrně zobrazen ve vrstvě 30 mm (i více) silné. Je nutno si uvědomit, že tepelně izolační vrstva musí izolovat na všech místech povrchu rovnoměrně, tzn. že kopírování tvaru podkladu je velkou výhodou této technologie. Nepatrné smršťování izolační vrstvy na střeše vzniká ihned po nástřiku, neboť dochází ke chladnutí pěny. Tento běžný efekt je kompenzován pevným podkladem, a dále se nemusí nijak projevovat. Toto napětí je úměrné aplikované tloušťce a hustotě pěny. Velké deformace mohou být důsledek nekvalitně provedené práce nebo volby nevhodné pěny. Příčina může být jak ve špatně zpracované pěně, tak v nedostatečné přípravě podkladu. Součinitel délkové roztažnosti tvrdé pur pěny se pohybuje v rozmezí 5 - 8 x 10-5 .K-1, tzn. 0,00005 m při nárůstu teploty o 1°C pro délku 1 m. Objemová (specifická) hmotnost - hustota PUR pěny používané na izolace střech činí cca 60 kg/m3. Při tloušťce vrstvy 30 mm má 1 m2 hmotnost 1,8- 2,0 kg! Tloušťka izolační vrstvy by měla být stanovena výpočtem na základě požadavku na zvýšení tepelného odporu konstrukce (snížení koeficient prostupu tepla). Pro každý typ aplikace / typ stavební konstrukce je nejprve nutné požadavky tepelného odporu / koeficientu prostupu tepla a výpočtem stanovit tloušťku. Neméně důležitá je kontrola rosného bodu a zvolit parozábranu příp. provětrávání nad izolační vrstvou. Doporučujeme provést nástřik lehkou pěnou od tl.
PUR lepidla
PUR lepidlo na dřevo, ideální pro spojování dřevěných trámů, parket nebo dřevotřísky. Poskytuje pevný a trvanlivý spoj. PUR lepidlo na plastové panely a prvky, které vyžadují vysokou přilnavost. Opravy plastových částí. Ano, existují speciální PUR pěny navržené pro lepení polystyrenu, které zajišťují silný a odolný spoj, zejména při zateplování fasád.
Aplikace PUR pěny a bezpečnost
Technologie nástřiku polyuretanových pěn je v porovnání s jinými technologiemi (natavení asfaltových lepenek, pokládka PVC fólií, pokládka polystyrenu nebo minerálních vat) je mnohem náročnější na odborný, zkušený, školený a zodpovědný personál. Taktéž vyžaduje velké investice do kvalitních technologických zařízení. Proto je tento způsob izolací méně rozšířený, než ty tzv. klasické, kde stačí propan butanový hořák a špachtle, případně horkovzdušná svářečka. V celém světě se však technologie používá, v Evropě je to např. Španělsko, Řecko, Německo, Polsko atd. Nejvíce se používá v USA.
PUR pěna je zdravotně nezávadná, jako tepelný izolant se přednostně používá např. v potravinářském průmyslu (izolace v pivovarech, mlékárnách, mrazírnách atd.) Všechny lednice a mrazáky jsou výhradně izolovány tvrdou PUR pěnou. Z PUR pěny se nic neuvolňuje. Např. Často dochází k záměně pur pěny dvou komponentní (např. používané na střechy) a jedno komponentní montážní pěny ve spreji (např. používané k montáži oken). Tyto pěny, ač jsou chemicky velmi podobné, mají zcela rozdílné poměrové složení chemických komponentů. U jedno komponentní montážní pěny způsobuje její poměrové složení abnormální nestálost vůči UV záření a otevřenou buněčnou strukturu. Zcela jiná je situace u dvou komponentní pěny - např. na izolace střech, kde složky A a B jsou mezi sebou beze zbytku reagovány (stechiometrická reakce) a vliv UV záření se projevuje velmi pomalu a pouze povrchově. Přesto každou pur pěnu je nutno opatřit UV ochrannou vrstvou - obvykle nátěrem. Nátěr proto tvoří část izolačního systému PUR IZOLACE. Právě pro své stabilní izolační vlastnosti je tvrdá PUR pěna používána ve výše zmíněných ledničkách, ale i sendvičových panelech, nebo např. podzemních teplovodních rozvodech. Izolační parametry si zachovává bez patrných změn v obrovském rozsahu provozních teplot, od cca -200°C do + 110°C. Důvodem je, že tvrdá pur pěna neobsahuje vzduch a změna teplot a obsah vlhkosti vzduchu tak neovlivňuje izolační parametry PUR pěny.
Pro teploty trvale až +160 °C se používá modifikace pur pěny se zkratkou PIR (polyisokyanurát), který má shodné izolační vlastnosti jako PUR. Vynikající tepelně izolační vlastnosti zajišťuje obsah buněk - CO2+HCFC, nebo CO2+HFO. Jako celá řada plastů, může být i tvrdá PUR pěna různě požárně odolná. Požární odolnost se reguluje obsahem a druhem retardérů hoření. V případě, že zcela chybí, je pěna hořlavá, avšak neskapává. V 90 % aplikací jsou pěny požárně retardované, tzn. jsou samo zhášivé. Krátkodobě snesou teploty do 250°C, bez jakéhokoliv poškození struktury. Zde opět platí, čím nižší cena výsledného produktu, tím větší riziko. Požární retardéry (obzvláště moderní a vysoko účinné) zvyšují cenu produktu. PUR pěna použitá jako tepelně a hydroizolační vrstva na střechách se musí natírat tehdy, pokud nátěr viditelně chybí. Minimální životnost kvalitně provedených nejlevnějších nátěrů je 8-10 let (při správné aplikaci, rovnoměrné a dostatečné tloušťce filmu), obvykle však více.
#