Nuda jako katalyzátor kreativity: Proč se jí nebát a jak ji využít
Připustit si nudu se v dnešním světě plném zdánlivě nekonečných možností je téměř společenské tabu. Dlouhodobé popírání nudy však může být chybou. Vědci totiž zjistili, že nuda je důležitý ukazatel toho, že něco neděláme správně, a zároveň může být zdrojem kreativity.
Nuda jako signál
Neurovědec James Danckert přirovnává nudu k bolesti. Bolest signalizuje, že něco není v pořádku a vyžaduje nápravu. Podobně i nuda nám říká, že to, co děláme, nefunguje a měli bychom to změnit.
Sociální psycholožka Erin Westgateová dodává, že nuda napovídá, že činnost, které se věnujeme, není vhodná pro naše mentální nebo emocionální zdroje. Může být příliš snadná, příliš těžká nebo nám v danou chvíli nedává smysl. Nuda se může vplížit i do zásadních oblastí našeho života, jako je práce a vztahy, a signalizovat potřebu změny. "Poměrně neradi něco měníme," říká Westgateová. "Neradi opouštíme práci, ukončujeme vztahy, měníme místo, kde žijeme, neradi měníme to, co děláme. Nuda nám pomáhá rozpoznat, že změna může být nutná."
Nuda ve výuce
Ve výuce může být nuda důležitým ukazatelem pro pedagogy a rodiče. Děti se nudí častěji než dospělí, a to zejména pokud je úkol příliš snadný nebo příliš obtížný. Neuroložka Alicia Walfová z Rensselaer Polytechnic Institute, která se zabývá studiem stresu a zapojení ve třídě, uvádí, že efektivní učení vyžaduje pohyb v "Goldilocksově zóně" - tedy v pásmu, kde je úkol přiměřeně náročný.
Zabránit nudě ve výuce vyžaduje přizpůsobení látky úrovni žáka. V extrémních případech je řešením individuální výuka, ale obvyklejší je dávat žákům jednodušší projekty nebo zvláštní úkoly navíc. Důležité je také hledat vnitřní motivaci žáka a propojit nový úkol s jeho zájmy.
Čtěte také: Nápady na tvoření z přírodnin pro děti
Nuda a tvořivost
Některé výzkumy naznačují, že nuda může podporovat tvořivý potenciál. Andreas Elpidorou z Louisvillské univerzity, autor knihy Hnací síly: Jak nás nuda, frustrace a očekávání vedou k dobrému životu, poukazuje na to, že tvůrčí vzepětí může být reakcí nervového systému na období nečinnosti spojené s nudou.
Studie doktorek Sandi Mann a Rebekah Cadman z Britské psychologické společnosti ukázala, že stereotypní a nudné činnosti mohou vést ke zvýšení kreativity. Dobrovolníci, kteří přepisovali telefonní čísla, byli poté schopni vymyslet více způsobů využití plastových kelímků než ti, kteří se nudné činnosti neúčastnili. Podle Sandi Mann bychom měli doslova opěvovat nudné přednášky, dlouhé fronty, nebo nekonečné čekání u lékaře.
Konstruktivní reakce na nudu
Problém s nudou spočívá v tom, že jde pouze o "tupý" signál, jehož interpretaci ponechává na nás. Signál nudy nám říká, že máme dělat něco jiného, ale neříká co. Zda je nuda "dobrá nebo špatná", záleží na tom, zda s ní dokážeme správně naložit.
Častou chybou je přílišné sahání po sociálních sítích či alkoholu. Místo toho bychom se měli snažit nudu využít k objevování nových zájmů a aktivit. Může jít o amatérskou astronomii, rozpoznávání ptáků, rostlin nebo nerostů, nebo třeba jen o soutěže v házení na přesnost. Tyto nenápadné činnosti mohou prohloubit dosavadní zájmy nebo vytvořit vztah k novým věcem, obzvláště u dětí.
V nenaplňujících zaměstnáních může být nuda signálem k hledání lepší práce, která bude lépe odpovídat našim schopnostem a zájmům.
Čtěte také: Návody na tvoření pro děti
Nuda v digitálním věku
V současnosti je mysl neustále rozptylována sociálními médii a chytrými technologiemi. Ačkoliv mohou zmírnit povrchní nudu, nejsou ideálním řešením. Přehlcení sociálními médii vede ke zhoršení psychického zdraví a brání objevování nových koníčků.
Podle vědců by neškodilo omezit množství času stráveného na mobilu, tabletu či počítači. Doporučuje se vypnout si notifikace aplikací a schovat i samotné aplikace z domácí obrazovky. Radikálnější přístup doporučuje úplnou abstinenci od elektronických zařízení po určitou dobu a věnování se offline aktivitám, jako je hra na kytaru, psaní deníku, běhání či jakákoliv jiná offline aktivita.
Hluboká nuda a její potenciál
Studie University v Bathu zkoumala životy lidí, kteří dostali placené volno nebo pracovali z domova během pandemie. Zjistila, že prvotní pocity nudy mohou přejít v silnější hlubokou nudu, která s sebou přináší pocity prázdnoty a neklidu. Zároveň s těmito emocemi ale došlo i k obnovení snahy tuto prázdnotu zaplnit.
Myšlenka rozdělení nudy na dvě úrovně pochází již z doby před téměř 100 lety, kdy tento koncept zmínil ve svých přednáškách filozof Martin Heidegger.
Nuda a děti
Dětský lékař Michael Rich z Harvardu tvrdí, že nuda velmi podporuje kreativitu a není nepřítelem, právě naopak. Nuda je to, co dává vzniknout nápadům. Děti, které se nudí, mohou experimentovat s jednoduchými předměty a objevovat nové způsoby, jak je použít.
Čtěte také: Umělecké Mikádo
Sarah Fallonová, editorka magazínu Wired, si všimla, že její mladší syn si s jednoduchým dětským fotoaparátem bez efektů a ozdobných rámečků hraje kreativněji než s fotoaparátem, který má spoustu funkcí navíc. Čím jsou hračky jednodušší, tím lépe dětem pomohou ve vlastním objevování okolního světa.
tags: #kreativita #nuda #výzkum