Druhy výtvarných činností v prostoru modelování

Výtvarná výchova hraje klíčovou roli v profesní přípravě pedagogů v předškolním vzdělávání. V praxi předškolního vzdělávání a v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) se však s výtvarnou výchovou nepracuje jako s izolovaným oborem, protože cílem není vzdělávat děti v tomto oboru jako takovém. Místo toho je výtvarná aktivita dítěte přirozeně propojena s dalšími činnostmi, ať už jim předchází, nebo na ně navazuje, a vychází z každodenního života dítěte.

Prostředí pro výtvarné činnosti

Prostředí, ve kterém dítě tvoří, má zásadní vliv na jeho rozvoj. Prostředí školy by mělo být bohaté na obsah a barvy, aby rozvíjelo estetické cítění dítěte, jeho vztah k barvám, výtvarným činnostem a umění obecně. Mělo by vyhovovat jak individuálním činnostem, tak práci ve dvojicích i ve skupinách. Děti by měly mít volný přístup k výtvarným pomůckám, materiálům a nástrojům, které by měly být pravidelně obměňovány a doplňovány podle potřeby a nových témat.

Pedagog by měl vybrat vhodné místo pro výtvarnou práci a také prostor pro uskladnění výtvarných potřeb, který je přehledný pro něj i pro dítě. Ideálním řešením je speciální kufřík nebo krabice na výtvarné pomůcky pro každé dítě. Tyto kufříky nebo krabice by měly být umístěny přehledně na jednom místě, aby si je dítě mohlo snadno vzít a zase uložit. Podobně to může fungovat i v případě výtvarných akcí na zahradě školy nebo na jiném místě.

Interiér i exteriér školy by měl být vyzdoben výtvarnými pracemi dětí, ale i jinými výtvarnými díly, jako jsou ilustrace různých výtvarníků, fotokopie děl vybraných malířů z různých historických epoch včetně současného umění apod.

Role pedagoga

Pedagog působící v mateřské škole by měl mít teoretické znalosti v oblasti historie a teorie umění, didaktiky výtvarné výchovy a praktické zkušenosti s různými výtvarnými technikami, materiály, nástroji i dalšími pomůckami. Měl by dětem umožnit získat praktické výtvarné zkušenosti v kresbě, malbě, modelování, v tvorbě prostorových děl atd., ale i teoretické znalosti v oblasti výtvarného umění (seznámení s vybranými uměleckými směry, osobnostmi, technikami, nástroji).

Čtěte také: Spojování látek jehlou a nití

Pedagog volí výtvarné činnosti a akce ve třídě i venku, a to pro jednotlivce, dvojice dětí, skupiny dětí i pro celý kolektiv. Volí takové činnosti, které rozšiřují schopnosti, dovednosti, poznatky dětí a které odpovídají věku a individualitě dětí. Pedagog provádí i evaluační činnosti - hodnotí finální tvorbu dětí, sleduje individuální výtvarné pokroky dětí, monitoruje podmínky pro výtvarnou práci dětí. Pedagog rozšiřuje teoretické znalosti dětí v rámci motivačních her. Každé dítě tvoří originálním způsobem. Důležitou součástí výtvarných činností dětí jsou i motivační hrátky, které dítě uvedou lépe do konkrétního tématu, seznámí ho s výtvarnými materiály, technikou apod.

Výtvarné činnosti v oblastech RVP PV

RVP PV uspořádává vzdělávací obsah do pěti vzdělávacích oblastí. Výtvarné aktivity prolínají různou měrou všemi těmito oblastmi. V RVP PV jsou výtvarné činnosti vyjádřeny v obecné rovině, proto tento příspěvek nabízí rozpracování výtvarných činností. Výtvarné činnosti jsou prostředkem naplňování rámcových cílů i celé řady cílů oblastních.

Příklady výtvarných činností

  • Lokomoční pohybové činnosti: Chůze, skoky v místnosti i přírodě v rámci výtvarných akcí při současném využití různého podkladu (koberec, písek, tráva, sníh, voda).
    • Náměty: Kouzelná zvířátka (práce pro dvojice), Já a můj kamarád (výtvarná akce pro dvojice).
  • Motivační činnosti:
    • Motivace č. 1: Na zahrádce je plno motýlů: "Usednou, vstanou, usednou, vstanou, hrají si tady na sedanou. Bolí to kytičku? Má jenom hlavičku rozhoupanou."
      • Téma: Motýl
      • Záměry a cíle: Poznávání života motýlů (kde žijí, čím se živí, jak vypadají apod.)
      • Očekávané výstupy: Vnímat svět přírody, drobného hmyzu, chránit přírodu.
      • Vzdělávací nabídka: K lepšímu poznání využíváme výtvarných činností (viz výše uvedený příklad), učíme se básničku.
  • Seznámení se s malířem G. Braquem:
    • Učitelka vede děti představou: "V jedné pohádkové zemi žijí jenom samí hadi. Každý z těchto zvířat má barevné tělo. Pyšní se jím. Každým rokem pořádají v zemi soutěž o nejkrásnější hadí tělo. Jen jeden had je moc smutný. Jeho tělo pokrývají od narození pouze žluté hadí šupinky. Had se proto rozhodl zajít za hadím čarodějem, aby mu poradil a pomohl. A čaroděj mu poradil, aby se vydal do světa lidí a třem dětem pomohl v nesnázích. Tak i had učinil. Když se vrátil zpět do hadí říše, čaroděj proměnil jeho kůži."
    • "Anakonda v močálu protáhla se pomalu, rozhlédla se do všech stran, je to hadí velikán."
    • Děti sedí volně, pohodlně na koberci a poslouchají. Učitelka jim představuje ukázku z díla malíře G. Braqua - například Kompozici s křížovým esem (s. 59) z publikace Malířství dvacátého století. Povídají si o dílech malíře: "Jaké věci v kompozici vidíme, jaké výtvarné materiály k tvorbě konkrétního díla malíř použil, jakými barvami maloval …"
    • Učitelka vypravuje dětem o malíři. "George Braque maloval nejdříve krajiny. Pak se ale jednoho dne seznámil s jiným malířem - Pablem Picassem. Oba malíři zjistili, že rádi experimentují s barvami i jinými výtvarnými materiály. Dohodli se a malovali nějakou dobu společně, a to především různá zátiší nebo podobizny lidí. Ale tvary věcí protahovali nebo rozšiřovali, malovali pouze části věcí. Předměty zjednodušovali tak, že připomínali geometrické tvary. Do obrazů, které vytvářeli, začali lepit i kousky novin, popsaného papíru nebo tapety. A tak vznikaly jejich slavné koláže. Po nějaké době začali malíři malovat zase každý sám a jejich obrázky se odlišovaly. George Braque tvořil rád zátiší s kytarami, vázami, houslemi …, ale dál se věnoval i krajinomalbě. Malíř žil a tvořil v Paříži, hlavním městě Francie, kde se nachází i slavná galerie Louvre.
    • Učitelka ukáže dětem na mapě Francii a Paříž, obrázek galerie Louvru i další z děl autora - například Žena v křesle (s.
    • Rozdělíme se do tří skupin.
    • Zakončení: Všechna zátiší si prohlédneme. Pak si ještě jednou prohlédneme libovolné zátiší vytvořené G.
    • Teorie ke kapitole: Kubismus - umělecký směr, který svého vrcholu dosáhl v letech 1907 - 1914. Kubisté volí novou formu zobrazení. Kubisté zachytili mnoho aspektů předmětu současně a vytvořili tím obraz různých rovin. Obraz zobrazoval předmět tak, jak je vidět z různých úhlů pohledu. Inspirovali se dílem P. Cézanna a africkým uměním. K jeho předním představitelům patří Pablo Picasso a George Braque.
    • G. Braque (1882 - 1963): Francouzský malíř, představitel kubismu. Tvořil především zátiší - s kytarami, vázami, houslemi, ale věnoval se i krajinomalbě. Byl prvním malířem, za jehož života se konala výstava jeho děl v Louvru.

Ukázka motivačního příběhu s výtvarným zpracováním

  • Úvod: Lukášek je malý pětiletý kluk. Bydlí s maminkou a tatínkem ve velikém městě. Často jezdí na návštěvu za svým dědečkem a babičkou do Orlických hor. Dědeček je totiž myslivec a bydlí v hájovně. Stará se o lesy, aby v nich bylo všechno v pořádku a o lese toho dědeček moc ví. Zná mnoho stromů, rostlin i zvířátek. Lukášek s ním moc rád chodí na dlouhé vycházky, během kterých mu dědeček vypravuje příběhy o rozmanitých lesních zvířátkách. A Lukášek pak povídá dědečkovy příběhy svým kamarádům a kamarádkám z mateřské školky, kam ve městě chodí, když je maminka a tatínek v práci.
  • Příběh 1: Divoké prase: Jednoho jarního dne jsem se vydal až hluboko do lesa. Všude to vonělo jehličím a čerstvou travičkou. Šel jsem pomalu a poslouchal jsem jarní popěvky lesních ptáčků. Tu jsem za sebou uslyšel strašný dusot a funění. Ohlédl jsem se a spatřil za sebou divoké prase, jak utíká přímo ke mně. Chtělo mne porazit. Honem jsem se rozběhl k nejbližšímu buku a vylezl po větvích do koruny stromu. Měl jsem štěstí, že jsem to stihl! Zanedlouho jsem zjistil, že to byla prasečí maminka, které se říká bachyně. Objevila se s deseti malými selátky nedaleko buku, kde jsem našel svůj úkryt. Domnívala se, když mne zahlédla, že chci ublížit jejím mláďatům. Právě na jaře se rodí malá selátka, o něž se bachyně stará a chrání je před nebezpečím. Tatínek "divočák" je takový tulák. Žije a toulá se sám, ale mláďata se drží mámy. Divoká prasata přes den spí a v noci hledají něco k jídlu. Chutnají jim kořínky rostlin, kaštany, bukvice, žaludy. A protože v zemi svými rypáčky vrtají, kypří tak v lese půdu a tím lesu pomáhají.
    • Otázka pro děti: A teď mi, děti, řekněte, co jste si o divokém praseti zapamatovaly?
  • Příběh 2: Jelen: Uprostřed lesa stojí ohromný dub. Strašně rád k němu chodívám. Jeho větve sahají pomalu až do oblak a jeho kmen je tak široký, že ho nemůžeme ani my dohromady s babičkou rukama obejmout. Jednou tam opět ležím a odpočívám a tu uslyším podivné zvuky, jako kdyby to byly nárazy. Potichoučku si sednu a vidím statného vysokého jelena. Rozbíhá se a duc parožím do nedalekého kmene buku. A znovu se rozbíhá a opět duc do kmene. Po chvilce námahy má jelen parohy dole a vesele mizí v houštině. A já mám o jednu trofej navíc - hrdě si odnáším statné paroží domů do hájovny. Však už měl tento král lesních zvířat na čase, aby paroží shodil. Brzy mu totiž narostou parohy nové. Asi po měsíci jsem šel opět náhodou kolem statného dubu a v dálce jsem uviděl "svého" jelena. Na hlavě mu začínaly růst malé parohy. A nebyl sám. Na pasece si s ním hrál malý jelínek. I on bude mít zanedlouho krásné parohy a vyroste z něho statný jelen jako je jeho tatínek.
    • Otázka pro děti: Však ti, Lukášku, to statné paroží v hájovně ukážu. Tak a teď mi zkuste povídat příběh o jelenovi vy, děti.
  • Příběh 3: Výr: Správný myslivec se musí jít někdy podívat do lesa i v noci. Všichni ptáčkové totiž v noci nespí. Nočním ptákem je i výr, který pospává přes den a v noci loví a hledá potravu. Výr je králem lesního ptactva, vypadá moudře a dokáže toho hodně ulovit. Často sedí dlouho do noci na jednom místě a jenom koulí očima. Vyhlídne si kořist, a pak zaútočí. Loví hlavně myši a hady. A jednou, právě když ulovil jednu z myší, jsem výra uviděl. Mířil k malé skále, která stojí v lese a kde měl své hnízdo. Výr se totiž raději skrývá a hnízdo si staví někde na odlehlých místech. Teď zrovna měl tento výr mnoho práce. Byl to výří tatínek, který vyletěl hledat potravu pro tři čerstvě narozená mláďátka. Jejich výří maminka o ně zatím starostlivě pečovala. Stalo se však, že jedno mláďátko vypadlo z hnízda, výří maminka nevěděla, co má dělat. Když poodlétla, vzal jsem vypadlé mládě do rukou a dal ho zpět do hnízda. Dnes už musí být z malých mláďátek statní výři.
    • Otázka pro děti: A co vy, děti, co mi povíte o naší největší sově - výrovi?
  • Příběh 4: Medvěd: Dole u velkého potoka se dá i dobře plavat. Bylo léto, sluníčko pěkně hřálo. Šel jsem právě domů, nasbíral jsem babičce v lese maliny, aby mi z nich upekla buchty. Ale chtěl jsem si ještě po cestě opláchnout v řece bolavé nohy. Jejda, co to v potoce nevidím? Dvě malá medvíďata si tam hrají, plavou, pošťuchují se. Skryji se za borovice a pozoruji je. Jsou ještě velmi mladá, protože mají pod hrdlem bílý pruh. Ten malí medvídci mívají. Avšak po chvilce se vynořila z lesa statná medvědí máma. Upozornila medvíďata, že mají jít za ní, těm se ale nechtělo. Plavala a hrála si dál. Avšak jejich maminka se pro ně opět vrátila a trochu se už na ně zlobila, že nechtějí uposlechnout. Tentokrát mláďata poslechla, vylezla z vody a mířila za medvědicí. Ta se vydala k maliní, kde jsem před chvílí trhal maliny pro babičku já. Medvědi mají totiž maliny, ale také ostružiny anebo borůvky, moc rádi. Ale jedí všelicos - třeba trávu, kůru ze stromů nebo lesním včelám berou med. A i když medvěd vypadá neohrabaně, hodně toho umí. Kromě toho, že dokáže plavat, leze i na stromy a dobře běhá. Proto jsem raději pomaloučku a hlavně opatrně odcházel pryč, aby mne neuslyšela medvědí máma, která by si mohla myslet, že chci jejím mláďatům ublížit a rozběhla by se za mnou.
    • Otázka pro děti: Co mi povíte o medvědovi vy, děti?

Problematika šablonovitosti

Výtvarné činnosti v mateřské škole jsou bohužel často zaměňovány za činnosti pracovní s cílem vytvořit výrobek s předem zadanými parametry. Místo podpory osobnosti dítěte, jeho kreativity, fantazie a možnosti sebevyjádření se stává cílem výtvarné výchovy především podpora rukodělných dovedností, poslušnosti, preciznosti a čistoty provedení. Vzdělávací činnosti dle RVP PV (2018) jsou v mateřské škole založeny na prožitkovém a kooperativním učení hrou a přímých zážitcích dítěte, které podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti. Ve vzdělávání je třeba využívat přirozený tok dětských myšlenek a spontánních nápadů a poskytovat dítěti dostatek prostoru pro spontánní aktivity a jeho vlastní plány. Učební aktivity probíhají především formou nezávazné dětské hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby.

Vzdělávací obsah je v RVP PV (2018) pojímán jako kompaktní, vnitřně propojený celek. Cíle jmenovaných úzce provázaných vzdělávacích oblastí nevedou ke zdokonalování izolovaných znalostí a dovedností, ale přispívají k celkovému rozvoji osobnosti dítěte. Vydělit z takto pojatého programu výtvarné činnosti (stejně jako činnosti pohybové, hudební, předmatematické aj.) by bylo vůči integrativnímu přístupu k předškolnímu vzdělávání protichůdné. Jednotlivé oblasti je třeba vnímat v interdisciplinárních vztazích. Proto je přirozené, že v RVP PV (2018) chybí kapitoly věnované jednotlivým oborům. Navíc však výtvarná výchova jako výrazový obor má možnost integrovat v rámci výtvarných činností obsahy ostatních oborů, a významně tak přispívat ke všeobecnému vzdělávání. Obsahy jiných oborů se ve výtvarné výchově stávají inspiračními východisky, výtvarně zpracovávanými obsahy či mezioborovými výstupy.

Učitelka „nemůže didaktické prostředky mechanicky vybírat z již hotové ,nabídky’, ale musí se podílet i na jejich vytváření a objevování, a to vždy znovu pro každou konkrétní vzdělávací situaci”. Při jejich tvorbě a výběru se uplatní jak kritické myšlení a logická úvaha, schopnost analyzovat zvolenou výtvarnou činnost z hlediska vzdělávacích cílů a obsahu (výtvarného učiva), ale také schopnost formulovat toto učivo jako výtvarný úkol… Významná je její schopnost hodnoticí sebereflexe a případné korekce předchozích rozhodnutí. Protože bývá pro učitelky mateřských škol náročné rozpoznat očekávané výstupy výtvarného oboru v rámci předkládaného vzdělávacího obsahu RVP PV, je přínosné si připomenout pro orientaci práci H. Hazukové (2011, s.

Čtěte také: Pracovní činnosti pro děti

Modelování jako specifická výtvarná činnost

Modelování je jednou z klíčových výtvarných činností, která rozvíjí jemnou motoriku, prostorovou představivost a kreativitu dětí. V rámci modelování se uplatňují různé postupy a materiály:

  • Tvorba explorační: S různými výtvarnými prostředky, zvláště s instrumenty a materiály pro prostorové vytváření (modelování, konstruování, aranžování, sestavování, skládání, vrstvení aj.).
  • Ubírání hmoty: Práce s materiály jako je dřevo, kůra, alobal apod.

Osobnostní rozvoj a výtvarná výchova

Výtvarná výchova se s oporou o RVP PV (2018) stává účinným prostředkem k osobnostnímu rozvoji dítěte. V praxi se však bohužel stále setkáváme s nedostatečným pochopením jejího všeobecně vzdělávacího potenciálu. Nástěnky mateřských škol často plní šablonovité rukodělné produkty, které jsou vzdálené současným parametrům výtvarné výchovy. Jedná se vesměs o návody na výrobu líbivých vystřihovánek či „obrázků se zaručeným úspěchem“. Předpokladem k využitelnosti těchto zdrojů ve výuce je opět vysoká fundovanost učitele a jeho schopnost analyzovat vzdělávací obsahy prezentovaných nápadů. O tom, že „šablona“ zůstává problémem současného výtvarného vzdělávání nejen předškoláků, se zmiňuje např. K. Instantní výtvarka. (Řepa, 2019, srov. Cikánová, 2002) Velmi zajímavou výzkumnou sondu na dané téma realizovala B. Zámečníková v rámci své bakalářské práce na ZČU v Plzni. (Zámečníková, 2014) K. Brücknerová pojetí výtvarné výchovy, ve kterém chybí prostor k uplatnění tvořivosti, výstižně označila slovem „manufaktura“.

Argumenty pro nevhodnost zařazování schematických výtvarných úloh do výuky v mateřských školách lze snadno hledat v samotném Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. jedinečnou a relativně samostatnou osobností, schopnou (kompetentní, způsobilou) zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením, takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny (zejména v prostředí jemu blízkém, tj. v prostředí rodiny a školy), a zároveň i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně čekají.“ (RVP, 2018, s. 10) Výtvarná výchova, je-li v souladu se současným směřováním oboru, k rozvoji individuality velmi přispívá, přináší dětem radost z objevování, možnost sebevyjádření a tvořivého zacházení s podněty okolního světa. Výtvarné úlohy, které dětem poskytnou ověřený návod, jak „vyrobit obrazy“, však k rozvoji jedinečné a samostatné osobnosti nesměřují. Děti nejsou vedeny k samostatnému rozhodování, ale k co nejpřesnější nápodobě předloženého vzoru. Výsledné výtvory, které nakonec vyzdobí nástěnku, jsou tak jednotvárné, že často jen s obtížemi rozeznáme, které děti jsou jejich autory. „ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např.

Okruh dílčích vzdělávacích cílů, k jejichž naplnění může učitel přispět zařazením správně didakticky strukturovaných výtvarných činností, je však ve skutečnosti mnohem širší. Nadužívání schémat a šablon s sebou nese výrazné zanedbání především vzdělávacích oblastí Dítě a jeho psychika a Dítě a společnost, obě tyto oblasti jsou přitom pro výtvarný obor mimořádně důležité. kreativity a sebevyjádření. V pěti základních vzdělávacích oblastech RVP PV (2018) jsou vždy vedle dílčích vzdělávacích cílů, vzdělávací nabídky a očekávaných výstupů vymezena také rizika, která ohrožují úspěch vzdělávacích záměrů učitele. Setkávání dětí s uměleckými díly je i v mateřské škole nedílnou součástí výtvarného vzdělávání. Schematické výtvarné úlohy jsou umění vzdáleny, nedostatečně využívají jeho výrazové prostředky a možnosti, nenesou jeho obsahy a neuplatňují jeho principy. Výrobky nabízené dětem k vypracování v mnohých mateřských školách jsou často vizuálním kýčem.

Inspirace pro inovativní výtvarné techniky

Běžná výtvarná výchova ve škole často naráží na omezení - nedostatek času, materiálů či prostoru pro experimentování. Zatímco ve školní třídě mají děti většinou jen 45 minut týdně na dokončení projektu, výtvarný tábor nabízí vzácnou příležitost ponořit se do tvůrčího procesu naplno a bez časového tlaku. Existuje mnoho netradičních výtvarných technik, které mohou obohatit výuku a rozvíjet kreativitu dětí.

Čtěte také: Ekonomický cyklus a podpora rodin

  • Keramika a modelování z hlíny: Děti se naučí základní techniky modelování a práce s hlínou, vytváření užitkové i dekorativní keramiky, glazování a dekorativní techniky a proces vypalování v keramické peci.
  • Land art: Děti vytváří mandaly z přírodnin, instalace z větví, kamínků a listů, dočasné umělecké intervence v krajině a fotografickou dokumentaci pomíjivých děl. Land art učí děti vnímat krásu přírody, pracovat s pomíjivostí a dokumentovat své umění.
  • Textilní techniky: Různé metody batikování (vázaná, šitá, skládaná batika), základy tkaní na malých rámových stávcích, plstění z vlny suchou i mokrou technikou, potisk textilu pomocí razítek a šablon.
  • Komiksová tvorba: Tvorba vlastní komiksové postavy, základy kompozice komiksového pole, vizuální vyprávění příběhu, techniky inking a kolorování.
  • Malba akrylovými barvami na plátno: Napínání plátna na rám, příprava plátna základovou barvou, práce s akrylovými barvami na plátno, různé malířské techniky a styly.
  • Recyklované umění: Tvorba z "odpadových" materiálů (plechovky, papírové krabice, plasty), upcycling starých předmětů do nových uměleckých děl, koláže z novinového papíru a časopisů, environmentální umělecké instalace s ekologickým poselstvím.
  • Grafické techniky: Linoryt a tisk z výšky, monotyp a experimentální tisky, kolagrafie (koláž využitá pro tisk), práce s grafickým lisem.
  • Fotografická tvorba: Základy kompozice a perspektivy, práce se světlem a stínem, fotografické "safari" v přírodě, jednoduché úpravy fotografií.
  • Sochařství z netradičních materiálů: Drátěné sochy a objekty, papírmaš a jeho využití v sochařství, odlévání ze sádry, asambláž z nalezených objektů.
  • Knižní vazba a ruční papír: Výroba ručního papíru z recyklovaných materiálů, základní techniky knižní vazby, tvorba vlastního skicáku nebo deníku, marbling (mramorování papíru).

Výtvarný den: Struktura a propojení s přírodou

Pro lepší pochopení, jak výtvarná činnost prostupuje celým dnem, je zde typický harmonogram:

  • 8:00 - 8:30 - Budíček a ranní hygiena
  • 8:30 - 9:00 - Snídaně
  • 9:00 - 9:30 - Ranní komunita a představení denního tématu
  • 9:30 - 12:00 - Dopolední výtvarný blok (teoretický úvod, demonstrace, začátek práce)
  • 12:00 - 13:00 - Oběd
  • 13:00 - 14:00 - Polední klid, relaxace, skicování
  • 14:00 - 16:30 - Odpolední výtvarný blok (pokračování práce, dokončování)
  • 16:30 - 17:00 - Svačina
  • 17:00 - 18:30 - Pohybové aktivity a relaxace v zážitkovém parku
  • 18:30 - 19:00 - Večeře
  • 19:00 - 20:30 - Večerní program (reflexe dne, prezentace prací, přípravy na výstavu)
  • 20:30 - 21:30 - Osobní volno, večerní hygiena
  • 21:30 - Večerka

Propojení výtvarných aktivit s přírodou má velký význam. Inspirace přírodou zahrnuje kreslení a malování v plenéru, sběr přírodních materiálů pro tvorbu, studii rostlin, stromů a krajiny a pozorování a zachycení přírodních detailů. Venkovní ateliéry umožňují tvorbu pod širým nebem, využití přirozeného světla, práci ve volném prostoru a interakci s okolním prostředím.

Závěrečná výstava: Vrchol tvůrčího procesu

Každý tvůrčí cyklus vrcholí slavnostní výstavou, která zahrnuje profesionální instalaci děl, vernisáž s občerstvením, prezentaci prací ostatním a fotografickou dokumentaci pro rodiče. Výstava přináší dětem pocit dokončení a uzavření tvůrčího procesu, zkušenost s prezentací vlastní tvorby, zpětnou vazbu od ostatních a posílení sebevědomí a hrdosti na vlastní práci.

Volba správného přístupu podle věku a zájmů

Důležité je volit aktivity a techniky, které odpovídají věku a zájmům dětí. Existují různé programy a přístupy pro různé věkové skupiny.

Kvalitní materiály a vybavení

Používání kvalitních materiálů má zásadní vliv na výsledek a celkový zážitek z tvorby. Výtvarné potřeby by měly zahrnovat kvalitní akrylové a akvarelové barvy, různé druhy papírů a pláten, profesionální keramickou hlínu a glazury a široký sortiment speciálních nástrojů pro jednotlivé techniky.

tags: #druhy #výtvarných #činností #v #prostoru #modelování

Oblíbené příspěvky: