Bavlník a vlčí máky: Pěstování, využití a zajímavosti
Bavlna, materiál, který důvěrně zná každý, se nachází v téměř 50 % všech vyrobených textilií. Málokdo si však uvědomuje, že tato vlákna pocházejí z rostliny zvané bavlník. Kromě bavlníku se článek zaměří i na vlčí máky, jejich pěstování a využití.
Bavlník: Rostlina poskytující cenná vlákna
Bavlník (lat. Gossypium) je dvouděložná rostlina z čeledi slézovitých (lat. Malvaceae). Existuje přibližně 40 druhů bavlníků, z nichž některé se pěstují výhradně pro vlákna, zatímco jiné plní spíše dekorační funkci. V našich podmínkách se nejčastěji pěstují dva druhy: bavlník bylinný (lat. Gossypium herbaceum) a bavlník srstnatý (lat. Gossypium hirsutum).
Bavlník bylinný
Bavlník bylinný se od pradávna pěstoval v jižní Asii. Do jižní Evropy se jeho pěstování rozšířilo až v 9. a 10. století. Dnes jsou hlavními evropskými producenty Řecko a jižní Španělsko, i když se nemohou vyrovnat objemům produkce v Asii.
Tento druh bavlníku může dorůstat do výšky 0,5 - 4 m. Listy rostou střídavě, jsou laločnaté a z jejich paždí vyrůstá jeden či několik stopkatých květů. Květy mají pět korunních lístků, které mohou být bílé, žluté nebo červené, v závislosti na odrůdě. Z květů se vyvíjejí kulovité až vejčité plody o velikosti vlašského ořechu, tzv. tobolky. Po dozrání se tobolky otevírají 3 - 5 chlopněmi a obsahují semena podobná čočce, hustě porostlá bílými, zelenými či hnědými vlákny. Kvalitní vlákna dosahují délky 12 - 65 mm a jsou v tobolce šroubovitě stočená. Po sklizni se tato vlákna zpracovávají - z dlouhých vláken se tká příze pro výrobu látek.
Bavlník srstnatý
Bavlník srstnatý se v našich podmínkách pěstuje spíše jako okrasná rostlina, vhodná k aranžování. V příznivých podmínkách dorůstá do výšky až 60 cm. Je háklivý na poškození kořenů při přesazování, proto je vhodnější ho vysévat přímo na konečné stanoviště nebo do květináče. Jak název napovídá, lodyha i rub listů jsou pokryty drobnými chloupky. Květy jsou z horní strany žluté a zespod narůžovělé, bavlníková vlákna jsou čistě bílá. Kromě vláken obsahuje tobolka i jemné chmýří, tzv. linters, které se používá pro výrobu umělého hedvábí.
Čtěte také: Jednobarevná bílá bavlna: Co o ní víme?
Původní domovinou bavlníku srstnatého je západní Indie a teplé oblasti Ameriky. V našich podmínkách se pěstuje většinou jako jednoletá rostlina, ale lze ho s úspěchem pěstovat i po více let, pokud nezmrzne. Semena zbavená vláken se vysévají přímo do připravených květináčů o velikosti cca 12 - 14 cm. Starší semena lze před výsevem nechat několik hodin nabobtnat ve vlažné vodě. Bavlník se spokojí s běžným zahradnickým substrátem a při stálé teplotě a dostatečné vlhkosti klíčí za 8 - 14 dní. Vzrostlé semenáče je vhodné umístit na světlé stanoviště, aby se rostliny nevytahovaly. Zastínění bavlníku nevadí, ale rostliny by byly nevzhledné. Na slunném místě jsou rostliny menší, zato však kompaktnější a vzhledově pěknější. Vhodným místem pro pěstování je například prosluněný balkón či terasa. V teplých dnech vyžaduje bavlník pravidelnou zálivku a po zavadnutí prvních květů je dobré začít rostliny pravidelně hnojit. Na přílišné sucho bavlník reaguje opadáním nejstarších listů. Za příkladnou péči se odmění krásnými prvními květy, které se objevují cca za 8 týdnů po výsevu. Tobolky obsahující bavlníkové vlákna a semena dozrávají za další 2 - 3 měsíce.
Pěstování bavlníku na plantážích
Na plantážích se semena zbavená vláken vysévají do dobře zpracované půdy do hloubky cca 5 cm. Řádky jsou od sebe vzdáleny přibližně 1 m. Mladé rostliny je nutné okopávat, odplevelovat a v obdobích sucha zavlažovat. Pro velkopěstitele jsou důležité výnosy, které je nutné podpořit pravidelným hnojením. První květy se objevují za 80 - 120 dní po výsevu. Dozrávání tobolek je postupné, což komplikuje sklizeň. Ruční sklizeň by byla vhodnější, ale kvůli její náročnosti se stále častěji přistupuje k mechanizované sklizni. Před sklizní se pomocí defoliantů odstraňují listy. Dlouhá vlákna se po sklizni oddělují od semen mechanicky, krátká a plstnatá vlákna se odstraňují chemicky.
Využití bavlníku
Většina bavlníků se pěstuje pro svá vlákna, ale i ostatní části rostliny mají využití. Z oloupaných semen se lisuje hustý olej červenočerné barvy, který se používá k mazání strojů. Po přefiltrování, vyčištění a vybělení ho lze použít i v potravinářském průmyslu. Své uplatnění má bavlníkový olej i ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, nejčastěji se s ním lze setkat v mýdlech. Zpracované zbytky bavlníku (pokrutiny) se využívají jako krmivo, protože obsahují velké množství oleje a minerálních látek.
Vlčí mák: Krása a užitek
Vlčí mák (lat. Papaver rhoeas) je další rostlinou, která si zaslouží pozornost. Existuje několik druhů vlčího máku, které rostou většinou tam, kde se jiným rostlinám nedaří. Jeho červené květy jsou pastvou nejen pro včely, ale i pro lidské oči. Tento druh máku se sice nepoužívá k jídlu, ale jeho okvětní lístky jsou léčivé.
Využití vlčího máku
Vlčí mák je ceněnou bylinou, která pomáhá při problémech s dýchacím systémem a nervozitou. Z okvětních lístků se připravuje čaj nebo sirup, který se používá k tlumení kašle a usnadnění vykašlávání. V lidovém léčitelství se vlčí mák používá také k zklidnění nervů a zlepšení spánku.
Čtěte také: Zkušenosti s bavlněnými šaty Bonprix
Mák v kultuře a historii
Mák provází člověka od pradávna a to nejen jako kulturní plodina, ale také jako rostlina magická a posvátná. Používal se při rituálech a léčení. Pěstoval se pravděpodobně již v 6. tisíciletí př. n. l. v oblasti Středomoří a odtud se přes Čínu a Persii rozšířil do celého světa. Je dochovaný na nálezech ze starověkého Egypta a je součástí antických mýtů, kde mák i makovice patří mezi atributy bohů, např. Démétér, Hypnos, Morpheus. První psaná zmínka je z doby Sumerů, kdy mák označovali Hul Gil - květina radosti. Mák uctívaly i vyspělé civilizace v Evropě.
Potravinářský mák
Všichni známe buchty, šišky nebo nudle s mákem, makovce a makovníky. Původní česká kuchyně se bez máku neobejde. Mák patří mezi nejzdravější potraviny světa. Dále obsahuje hořčík, železo, draslík, zinek, mangan, měď, sodík, fosfor. Mezi vitamíny je nejvíc zastoupený vitamín E, dále A, B1, B2, B3, B6, C a kyselina listová. Dejte si mák! Budete mít zdravé zuby a kosti. Mák pomůže při stresu, nespavosti a zhoršené paměti. Zklidňuje nervozitu, podrážděnost a tlumí bolest. Je i velmi vhodný pro děti v růstu a pro starší lidi jako prevence před osteoporózou. Mák se také doporučuje konzumovat při onemocnění rakovinou prsu, vysokém krevním tlaku, migréně a chronické únavě.
Pěstování máku setého
Doma vypěstovaný mák má tu nejlepší kvalitu. Brzy na jaře připravím pole a semínka mělce zaseji do řádků. Zpočátku mák potřebuje dost vláhy, jinak špatně klíčí. Tím končí ta náročnější část pěstování a osud máku již přenechávám přírodě. Koncem června a začátkem července začíná kvést. Je to krásná podívaná a také odměna za titěrnou práci. Pěstuji pět druhů máku, některé už patří mezi staré odrůdy. Každý kvete jinou barvou, má typický tvar makovice a i chuť každého druhu je jiná. Mák sklízím během srpna, kdy jsou makovice suché a uvnitř mák šustí.
Druhy máku
Máky se dle poživatelnosti dělí na potravinářské, průmyslové, opiové a okrasné. U nás se pěstuje mák setý, potravinářský, se sníženým obsahem alkaloidů. Ty jsou sice farmaceuticky zajímavé, ale bohužel se zneužívají v drogovém byznysu.
Čtěte také: Bavlněná trička pro každou postavu
tags: #bavlna #vlci #máky #pěstování