Lidová řemesla: Seznam a význam zachování tradic
Tradiční a lidová kultura představuje klíčovou součást kulturního dědictví každé země. V České republice je snaha o zachování a podporu lidových řemesel patrná již od roku 2001, kdy Ministerstvo kultury ČR začalo udělovat titul Nositel tradice lidového řemesla. Toto ocenění, inspirované projektem UNESCO „Žijící lidské poklady“, si klade za cíl ochránit tradiční řemesla před zánikem, dokumentovat jejich postupy a zajistit předávání dovedností dalším generacím.
Nositel tradice lidového řemesla
Projekt „Nositelé tradice lidových řemesel“ iniciovaný Ministerstvem kultury ČR vychází z podnětů UNESCO. Národní ústav lidové kultury ve Strážnici je pověřen přípravou nominací na tento titul, shromažďuje veškerou potřebnou dokumentaci. Kandidáti na ocenění musí prokázat hluboké znalosti ve svém oboru a vysokou kvalitu výrobků. Titul je udělován při zahájení Národních dnů evropského kulturního dědictví, které pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. V roce 2023 bylo mezi držiteli tohoto titulu 90 lidových řemeslníků z Čech a Moravy. S tímto oceněním je spojeno propůjčení ochranné známky Nositel tradice prostřednictvím licenční smlouvy.
Zaniklá a zanikající řemesla
IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer - to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde.
Ledaři
Řemeslo, po kterém zbyly nanejvýš zajímavé technické stavby, byli ledaři. V zimě lámali led ze zamrzlých řek, který se uskladnil v ledárnách a pak se rozvážel do hostinců, kaváren, řeznictví a cukráren. Vzpomínkou na staré časy před vynálezem a masovým rozšířením ledniček je například památkově chráněný areál ledáren v pražském Braníku, který vznikl počátkem 20. století. Ledaři uměli dobře zacházet s bidly: led dokázali dopravit ze zamrzlé řeky až do laguny před ledárnou a dál do obrovského skladu.
Voraři
Na rozdíl od ledařů ale voraři mají štěstí: v jihočeském Purkarci můžete navštívit síň tradic voroplavby, řemeslo vorařství udržuje u nás několik spolků, a dokonce se nedávno dostalo na na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Žádost společně s Českou republikou předložilo Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko. Voroplavbu si dokonce můžete vyzkoušet nanečisto, a to v Podskalské celnici na Výtoni, kde Muzeum města Prahy připravilo neobyčejný mechanicko-elektronický simulátor.
Čtěte také: Techniky bílé lidové výšivky
Bednáři
Namále měli také bednáři, nebýt pivovaru Plzeňský Prazdroj. Je jedním z posledních míst v Evropě, kde se s láskou udržuje tradiční bednářské řemeslo a parta bednářů se tu dodnes stará o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepech kvasí a zraje pivo. A samozřejmě starší předávají své znalosti mladším, aby tohle krásné a prastaré řemeslo nezaniklo. Obecně se zdá, že na Plzeňsku starým řemeslům přejí.
Kolomazníci
Například Sigmondova naučná stezka vede nejenom hezkou krajinou kolem Boleveckých rybníků, ale také kolem staré kolomazné pece. V pecích kolomazníci z dehtu získaného od uhlířů a starého oleje nebo jiného tuku vařili kolomaz. Ta se používala k mazání náprav u vozů i trakařů a byla univerzálním mazadlem strojů až do 19.
Smolaři
V Lomanech u Plas v Muzeu těžby borové smoly nahlédnete pod pokličku smolařům, kteří se zabývali těžbou borové smoly. Věřte nebo ne, tohle řemeslo žilo ještě v 70. letech 20. století.
Cvokaři
Ve Starém Rožmitálu, což je součást Rožmitálu pod Třemšínem a leží jen kousek za hranicemi Plzeňského kraje, pak objevíte Cvokařské muzeum. Nejde o výletní cíl pro potrhlé kamarády, ale o místo, kde se seznámíte s dalším prastarým řemeslem. Výrobou cvoků a cvočků se tu kdysi zabývali v každé druhé chalupě, kromě toho cvokaři vyráběli například hřebíky, skoby nebo kramle.
Lesní řemesla: Uhlíři, dehtáři a kolomazníci
Názvy míst a obcí Smolov, Smoleč, Dehtáře, Smolín, Milíře, Uhlířské Janovice či Uhlířský vrch vypovídají o důležitosti uhlířství, dehtářství a kolomaznictví, takzvaných lesních řemesel. Uhlířské milíře i dehtárny stávaly v těsné blízkosti základní a zcela nezbytné suroviny - dřeva, tedy na okrajích lesů. Výroba dřevěného uhlí ostatně patří k nejstarším řemeslům vůbec, byla známa již v pravěku a dřevěné uhlí bylo nezbytnou surovinou pro výrobu kovů, skla a střelného prachu. Konec řemesla přišel v 19. V německy mluvících zemích je uhlířství zapsané na Seznamu světového nehmotného dědictví UNESCO, u nás můžete tradiční pálení uhlí občas vidět jako letní atrakci ve skanzenech či muzeích. Prastaré dovednosti předků můžete poznat také každoročně v srpnu, kdy u Dolského mlýna v národním parku České Švýcarsko probíhá týden věnovaný lesním řemeslům.
Čtěte také: Výšivka sv. Anny: Chebsko a Milíkov
Trhači kostic
Trhač kostic zní jako název plemene bojových psů, ve skutečnosti ale šlo o řemeslníky, kteří zpracovávali surovinu pro výrobu korzetů. Nešlo o velrybí kosti, ale kostice z pružných rohovitých plátů, které mají kosticovití kytovci místo zubů. Kostice se podobají kartáčům a fungují jako síto, na němž se zachycuje plankton. Trhači kostic roztloukali pláty na menší části a prodávali je výrobcům korzetů, krinolín, klobouků a slunečníků. S nástupem průmyslové výroby dosáhla spotřeba kostic takových rozměrů, že v 19. Nicméně trhači kostic se v českých zemích nevyskytovali. Žili tam, kde byl zdroj materiálu, tedy především v přístavních městech.
Mudlarking
Podobně na tom byli lidé, kteří se věnovali mudlarkingu. Řemeslo, pro které čeština ani nemá název, provozovali lidé žijící kolem řeky, kteří se pokoušeli uživit prodejem toho, co v době přílivu přinesla řeka a co dokázali vyhrabat z bahna.
Andělíčkářky
Kdybychom ze zaniklých řemesel měli sestavit abecedu, začínali bychom poněkud nevesele u andělíčkářek: za libozvučným označením se skrývaly ženy, které prováděly potraty.
Brabenáři
Následují brabenáři: živili se sbíráním mravenčích kukel, které se sušily a sloužily jako krmivo pro zpěvné ptáky. vzkvétalo zejména v Krušných horách, ale už v polovině 19.
Dráteníci
chodívali od vesnice k vesnici a oplétáním drátů opravovali a zpevňovali prasklé hliněné nádoby. Nabízeli také třeba pastičky na myši a další výrobky z drátu a plechu, podobné jako vídáte ve stáncích na historických jarmarcích.
Čtěte také: Pády a akvárium: Zeman
Doškaři
Pod D patří též doškaři, tedy výrobci došků, krytiny ze slámy.
Formani
Následují formani, tedy povozníci a kočí nákladních vozů, jen ti dnešní vyměnili koně za dodávky nebo náklaďáky.
Jirchář
neboli jirchář byl řemeslník vydělávající kůže hlinitými solemi.
Hadrníci
Nebezpečná profese spojená s mnoha chorobami, například neštovicemi, svrabem, tyfem nebo cholerou, bylo hadrnictví.
Koptař
Ke kolomazníkům měl blízko koptař, který pálením smolného dřeva, uhlí, dehtu a pryskyřic v peci s dlouhým komínem a komorou na lapání sazí vyráběl z takto vzniklé hmoty černočernou barvu pro výrobce tuší, inkoustu, knihtiskařských barev či barev na látky.
Koudelníci
A pak tu samozřejmě byli koudelníci, které znáte z písničky Já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn.
Lampář
chodil večer po městě, přes rameno nesl dlouhou dřevěnou tyč s knotem, později u plynových pouličních lamp s hákem, a rozsvěcoval světla. Ráno potom zase lampy zhasínal.
Ponocný
bděl nad spícími městy a vesnicemi a hlídal jejich obyvatele před nebezpečím. Ponocné dodnes můžete potkat v Domažlicích a ve Znojmě, ovšem pánové v náležitém historickém outfitu jsou hlavně atrakcí pro turisty.
Ras
Ras, pohodný neboli antoušek byl člověk, který likvidoval uhynulá zvířata anebo odchytával ta toulavá.
Prachař
byl výrobce střelného prachu. Sanytr coby materiál potřebný pro jeho výrobu, tedy ve vodě rozpustné vápenné soli, bylo nutné seškrabávat ze zdí chlévů a sklepů.
Spojovatelky
Ještě docela nedávno seděly na telefonních ústřednách a poštách spojovatelky a ručně propojovaly telefonické hovory.
Zvěrokleštiči
Zvěrokleštiči neboli miškáři kastrovali hospodářská zvířata.
Muzea a expozice lidových řemesel
Památkově chráněný areál ledáren se nachází v pražském Braníku a vznikl na počátku 20. V areálu jsou umístěny jak stavby lidové architektury přenesené z původních lokalit Královéhradecka a podhůří Orlických hor, tak i obnovené nedochované stavby.
Jediné muzeum v ČR a možná i v Evropě, či dokonce ve světě věnované zaniklému řemeslu cvokařskému. Muzeum najdete v Aleji Johanky ve Starém Rožmitálu, městské části Rožmitálu pod Třemšínem. Otevřeno je denně mimo zimní měsíce, od slušné hodiny ranní do soumraku. Vstup je volný a nutný.
V hájovně v Lomanech u Plas je muzeum věnované těžbě smoly, které vám ukáže nástroje i nádoby potřebné k těžbě, dobové fotografie a další exponáty, které připomínají historii lesnictví v regionu.
Obec Komňa v Bílých Karpatech na Uherskohradišťsku otevřela unikátní muzeum, které přibližuje život takzvaných zvěrokleštičů neboli miškářů v druhé polovině 19. století.
Síň tradic jihočeské voroplavby, jak se muzeum správně jmenuje, byla otevřena v roce 1977 k 75. výročí založení spolku Vltavan zdejšími plavci, rybáři a jinými místními obyvateli, kteří pracovali kolem řeky. Síň voroplavby na Vltavě obsahuje sbírku dobových předmětů, nářadí a dokumentů.
V muzeu Porčův mlýn se dozvíte vše o tom, jak se mlelo obilí za starých časů.
Expozice, jediná v Čechách, představuje historii i současnost provaznického řemesla i provaznických rodů. Svou výstavní plochou 2600 m² je největší svého druhu v České republice.
V obci Jivjany na Domažlicku se nachází keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné.
Venkovský dům se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko v obci Dolní Vidim. V současné době je využívám Ekocentrem Konilec.
Lidová řemesla a sklářství
Znáte lesní sklo a hyalit? Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.
Akce a trhy s lidovými řemesly
V předvánočním čase, od 1. do 23. prosince 2024, máte jedinečnou možnost potkat na Karlově mostě lampáře v historickém obleku, který rozsvěcí plynové osvětlení pomocí dlouhé tyče. Se svou prací začíná lampář současně s rozsvícením veřejného osvětlení - tj. asi v 16:05 až 16:15, podle toho, jak se zkracuje den.
Kunětické vinobraní na Hradě Kunětická hora je koncipováno tak, že není zaměřené jen na milovníky vína, ale na celé rodiny i s dětmi, aby si tam všichni mohli najít to své.
Na zámku se pořádají různé kulturní akce včetně např: Jarmarku nebo různých koncertů.
Naše o.p.s provozuje zříceninu hradu Orlík nad Humpolcem. Pořádáme celou řadu kulturních akcí včetně těch historických. Aktuálně nabízíme volná místa řemeslníkům na našich akcích a nebráníme se spolupořádání dalších akcí na našem hradě.
V zahradě Křížovy vily (Zeyerova 344) se každoročně poslední víkend v září koná Ovocnářská výstava, jejíž tradice sahá až do první poloviny 20.
Zámecký areál Ctěnice se nachází na severovýchodním okraji Prahy. V samotné budově zámku jsou pravidelně pořádány výstavy, stejně tak ve výstavním sále Špejchar.
Chateau Hostačov je malebné panství, ukryté v lesích české Vysočiny. Pořádáme každý rok řemeslné jarmarky - den plný kultury, zážitků, setkávání a především dobrého jídla (svatomartinské hody).
České muzeum stříbra v Kutné Hoře je pořadatelem několika tradičních akcí.
Pořádání hradní slavnost 1.
Pravidelně pořádáme akce různého typu v překrásném historickém klášteře, který se nachází v obci Želiv.
Na zámku pravidelně pořádáme akce pro děti i dospělé. Zámek Mor.
V prostorách renesančního zámku Doudleby nad Orlicí a v bezprostředním okolí (nádvoří, zámecký park) rádi vítáme umělce, herce, hudebníky, filmaře, kejklíře, historické řemeslníky…
VLASTIVĚDNÉ MUZEUM A GALERIE pořádá akce na pobočkách v Doksech a Kravařích (např. masopust, Velikonoce, řemeslné akce),na hlavní budově v České Lípě muzejní noc nebo tradiční vánoční trhy.
Ekotechnické museum je bývalá čistírna odpadních vod, ovšem s překrásnou architekturou, dobrou dostupností a mnoha parkovacími místy. Pořádáme akce pro dospělé i děti. Prostory jsou také vhodné k pronájmu pro firemní, rodinné oslavy a jiné kulturní akce jako např.
tags: #lidová #řemesla #seznam