Zlaté Hory a Pletení Historie: Pohled do minulosti a současnosti
Článek se zaměří na historický kontext Zlatých Hor a okolních obcí v Jeseníkách, s důrazem na události roku 2016, jak jsou zachyceny v kronice obce Mikulovice. Prozkoumáme dopad světových a republikových událostí na region, hospodářskou situaci, turistický ruch a život místních obyvatel.
Svět v Jeseníkách: Globální události roku 2016 a jejich lokální dopad
Rok 2016 byl ve znamení mnoha globálních událostí, které se dotýkaly i obyvatel Jesenicka, i když zprostředkovaně, skrze média. Jednou z mála hmatatelných změn, které se regionu přímo dotkly, byl pokračující boom ve výrobě obytných kontejnerů pro uprchlíky. Z této situace profitovaly výrobní závody ve Zlatých Horách a Supíkovicích. Tyto závody, vlastněné zahraničními společnostmi z Rakouska a Francie, zaznamenaly prudký nárůst produkce, což vedlo k zavedení dvousměnných, a někdy i třísměnných provozů. To přineslo pracovní příležitosti pro obyvatele okolních obcí, kteří zde nalezli relativně dobře placenou práci. Nicméně, odvrácenou stranou mince byly náročné pracovní podmínky. Závody zaměstnávaly i pracovníky ze sousedního Polska, protože se nedostávalo kvalifikovaných dělníků.
Konflikt na východní Ukrajině zůstal zakonzervovaný, s pokračujícími přestřelkami mezi separatistickými provinciemi a prozápadní vládou. Občanská válka v Sýrii, za účasti Ruska na straně stávajícího režimu, pokračovala. Moc a územní rozsah tzv. Islámského státu postupně slábla. Proud migrantů do Evropy z Blízkého východu sice zeslábl, ale statisíce ekonomických běženců se vydávaly na cestu ze severní Afriky. V cílových zemích, jako Německo, Švédsko a Francie, došlo k nárůstu kriminality, zejména sexuálního násilí na ženách. V západní Evropě vznikaly tzv. no-go zóny, které se vymykaly kontrole úřadů. I přesto, že se v České republice téměř žádní migranti nevyskytovali, veřejné mínění bylo proti přijímání cizinců z islámských zemí. Vláda se snažila lavírovat mezi instrukcemi z EU a náladami veřejnosti.
Ve Velké Británii se konalo referendum o vystoupení z Evropské unie, ve kterém většina obyvatel hlasovala pro odchod. Na podzim byl zvolen nový prezident USA, Donald Trump. Nedořešen zůstal konflikt v Afghánistánu a boje s Islámským státem v Sýrii a Iráku. Konec roku byl poznamenán teroristickými útoky v Německu a Turecku. V Berlíně radikální islamista zabil polského řidiče kamionu a vjel do lidí na vánočních trzích. Na Silvestra terorista v Istanbulu postřílel 39 návštěvníků tanečního klubu.
Světová ekonomika stagnovala a hospodářský růst Číny se zastavil. Ekonomika Ruska se propadla vlivem pádu cen ropy a sankcí. Po vystoupení Velké Británie z EU se centrála EU snažila upevnit jednotu zbylých zemí. Sportovní událostí roku byly letní olympijské hry v Rio de Janeiru.
Čtěte také: Řemeslo kamenictví
Česká republika v roce 2016: Politická scéna a životní úroveň
Českou republiku řídila proevropská vláda premiéra Bohuslava Sobotky. Prezident Zeman praktikoval odlišnou, populistickou politiku. Na podzim ohlásil svou kandidaturu na prezidenta Michal Horáček. Volby do krajských zastupitelstev a do senátu proběhly za nízké účasti veřejnosti a znamenaly porážku ČSSD. Posílily hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL. V Mikulovicích přišla k volbám jen necelá třetina voličů a nikdo z místních občanů se do krajského zastupitelstva nedostal. Největší přízni se těšilo ANO 2011, před KSČM a koalicí Starostové ProOlomoucký kraj.
Na politické scéně v ČR se oproti loňskému roku jinak nic dramatického nestalo. Menší seskupení se rozštěpil Blok proti islámu a část poslanců opustila i stranu Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury. Do bezvýznamnosti se propadala strana TOP 09. Oslavy 17. listopadu proběhly vyjma Prahy za mizivého zájmu veřejnosti. Životní úroveň západních zemí byla většině obyvatel ČR stále na hony vzdálená a chudším vrstvám se „stýskalo“ po dřívějších jistotách. Sociální nůžky se stále více rozevíraly a v protikladu k hrstce velmi bohatých žila převážná část pracujících od výplaty k výplatě. Průměrná mzda v ČR podle oficiálních statistik dosahovala 28 tisíc korun, ale většina obyvatel Jesenicka si o ní mohla nechat jen zdát. Minimální mzda byla zvýšena na 9900 korun. Život drobných živnostníků a řemeslníků navíc komplikovala připravovaná nesmyslná nařízení vlády jako např. povinnost elektronické evidence tržeb, která byla u pohostinských a ubytovacích zařízení zavedena už koncem roku.
Jesenicko v roce 2016: Doprava, ekonomika a sociální situace
Dopravní situace na Jesenicku byla v roce 2016 opět velmi špatná. Od poloviny dubna do poloviny listopadu byla uzavřena silnice přes Červenohorské sedlo kvůli rekonstrukci vozovky. Řidiči museli využívat úzkou silnici přes Ramzovou, kde dopravu komplikovala oprava železniční trati z Jeseníku do Hanušovic a kyvadlový provoz na železničních přejezdech. Cestování na Ostravu komplikovala dlouhodobá uzavírka s náhradní autobusovou dopravou mezi Krnovem a Opavou. Na podzim byla na dva měsíce uzavřena trať z Lipové-lázní do Javorníku a během roku proběhlo na jesenických tratích ještě několik krátkodobých uzavírek. Pozitivem byla výstavba nového nástupiště v Jeseníku. V září byl otevřen úsek mezi Hanušovicemi a Jeseníkem, v prosinci mezi Zábřehem a Hanušovicemi. V Mikulovicích došlo k rekonstrukci železničního přejezdu u semaforů. Řada silničních komunikaci v okrese byla v dezolátním stavu.
Životní podmínky obyvatel Jesenicka nebyly jednoduché. Absenci dobře placených pracovních příležitostí a širokou nabídku služeb vyvažovala krásná příroda a zdravé životní prostředí. Hospodářský růst zaznamenaly jen podniky produkující obytné kontejnery (Česko-slezská výrobní Zlaté Hory a TOUAX Supíkovice). Ostatní výrobci museli těžce bojovat o zakázky. Řada lidí dojížděla za prací mimo region. Na druhé straně se neskutečné peníze doslova ztrácely v různých sociálních programech, aniž by kromě jejich distributorů přinášely někomu nějaký viditelný efekt. Na Jesenicku tak působila celá řada organizací zabývajících se sociální činností - např. Agentura pro sociální začleňování, Člověk v tísni, Darmoděj, Ester a další. Paradoxně ale na Charitu Javorník se musely konat sbírky, aby tato organizace mohla zabezpečit provoz svých zařízení.
Život na Jesenicku tak připomínal minci, která měla na jedné straně sociální problémy plynoucí z vysoké nezaměstnanosti a z nízkých mezd v řadě pracovních profesí (prodavačky, kuchařky, uklízečky atd.) a na druhé straně „ráj na zemi“ v uspěchané a hektické době. Z hlediska turistického ruchu do regionu mířili lidé, kteří nepožadovali náročné služby, ale zato specifickou a krásnou krajinu bez velkých středisek a davů návštěvníků. Pokračoval boom Rychlebských stezek, které, přestože čelily vzniku podobných center v celé republice, mohly kromě adrenalinového ježdění na horských kolech nabídnout i nádhernou krajinu plnou zatopených lomů, zapadlých osad a malebných zákoutí. Podmanivým kouzlem vábily návštěvníky i řídce osídlené Rychlebské hory. Z tradice Vincenze Priessnitze a unikátního přírodního balneoparku pod širým těžily i jesenické lázně.
Čtěte také: Druhy materiálů pro zlaté náhrdelníky
Mikulovice v roce 2016: Život v obci
Počet obyvatel obce se v roce 2016 stabilizoval. Počet narozených a zemřelých byl téměř v rovnováze (narodilo se 29 dětí; zemřelo 31 obyvatel) a ani v důsledku stěhování nedošlo k jeho výraznému úbytku. Podobně jako loni se i letos narodilo v Mikulovicích mnohem více chlapců než dívek (18 : 11). Na radnici v průběhu roku proběhlo 15 sňatků, z toho u devíti párů měl alespoň jeden ze snoubenců trvalé bydliště v obci.
Počasí v roce 2016 bylo proměnlivé. Zima byla mírná, s krátkými ochlazeními. Nejvíce sněhu napadlo 1. března, kdy polámal řadu stromů a část obce byla bez elektrické energie. Skutečné jaro přišlo až v posledních dnech měsíce. Koncem dubna se vrátily mrazíky a sněhové přeháňky, což se nepříznivě odrazilo na úrodě ovoce a ořechů. Teploty v letních měsících se držely v normálu a jen zřídka překročily třicetistupňovou hranici. První polovina září byla velmi teplá a suchá. První mrazíky přišly začátkem října, kdy na hřebenech Jeseníků napadlo asi 30 cm sněhu. Ani v prosinci nebyla nijak zvláštní zima, na Vánoce přišla tradiční obleva a trochu mrznout začalo až koncem roku.
Ve složení zastupitelstva obce nedošlo v tomto roce k žádným změnám. V průběhu jednání se dařilo nalézt jednomyslnou nebo vesměs jednomyslnou shodu. Mnohem častěji než zastupitelstvo se scházela pětičlenná rada obce složená ze starosty Romana Šťastného, místostarosty Jiřího Šimíka, Ivy Krajčíkové, Jiřího Tomáška a Františka Kořána, kde všechny politické subjekty měly po jednom zástupci.
Už několik let úspěšně probíhá spolupráce s partnerskou východoslovenskou obcí Sveržov. Nesetkávají se jen představitelé obce, ale členové zájmových organizací. V loňském roce např. odcestovala skupina členek MSRPDŠ s několika zastupiteli na třídenní návštěvu Sveržova, kde pro ně představitelé obce připravili bohatý program. Letos přijela delegace ze Sveržova do Mikulovic a vedle společných posezení navštívili zástupci se slovenskými přáteli Pouť národů na Maria Hilf a lázně Karlova Studánka. Do Sveržova naopak letos na závody odcestovala skupina mikulovických hasičů.
Během letních prázdnin se podařilo na zdravotním středisku otevřít ordinaci zubního lékaře, kterou převzala MDDr. Alena Šedová. Po odchodu doktora Panchártka se obec marně snažila zajistit obsazení ordinace a místní pacienti jen těžce hledali volná místa u lékařů v okolí. Nově otevřená zubní ordinace doktorky Šedové měla každodenní provoz, ve čtvrtek dokonce až do večerních hodin. Bohužel téměř dvouletá nepřítomnost zubaře v obci se projevila tím, že stav chrupu měla značná část obyvatel obce špatný a po první vlně pacientů byla zubařka nucena vyhlásit stop stav a nepřijímat žádné další pacienty, protože nestíhala řešit nahromaděné případy. Značná část zákroků dnes již není hrazena pojišťovnou nebo je hrazena jen částečně a musí je doplácet pacient. Zejména starší ročníky obyvatel se s tím těžce vyrovnávají a vzpomínají na bezplatnou péči za minulého režimu.
Čtěte také: Inspirace pro zlaté vyšívané aplikace
Nový povrch získalo několik místních komunikací v Mikulovicích a v Širokém Brodě a dokončena byla i výstavba chodníku v Mlýnské ulici. Pomalu ale jistě se rozbíhala i výstavba v obytné zóně na konci Sokolské ulice, kde do konce roku vyrostly dva domy, přičemž jeden z nich patřil starostovi Romanu Šťastnému. Zasíťované parcely (plyn, voda, elektřina, kanalizace) zde obec zájemcům nabízela za příznivou cenu 100 Kč/m2. Na 11 stavebních parcelách už stojí tři domy, čtyři parcely jsou prodané a další tři ještě čekají na nové zájemce.
V průběhu roku byla v obci realizována řada akcí, jež bude ještě zmíněna podrobněji (výstavba nové čistící jednotky na ČOV, chodníků nebo hřiště pro nejmenší v Širokém Brodě), ale některé dřívě…
Velikonoční jarmark v Bruntále a další kulturní akce v regionu
Přestože velikonoční svátky jsou již za námi, ohlédneme se za akcí, která je na rozdíl od jiných, svou délkou přesáhla. Dagmar Moravcová, Perchty von Bladen: „My jsme Perchty a my jsme z Mladoňova, tady přes dva kopce. Martin Tureček, Adorea Oloouc: „My jsme Adorea, šermíři Olomouc, vystupujeme vlastně po celé republice, Evropě a občas zavítáme někam i dále. Taťána Polášková, průvodkyně: „Provázíme jak základní okruh, kdy se dostanete do všech vnitřních prostor hradu, tak také můžete jít vnější okruh, kde se dostanete do podzemní chodby, do okolí hradu a také máme zvláštní okruh pro práčata, tedy okruh pro děti ve věku od 5 do 12 let. Můžete si také hrad projít samostatně, vše záleží na vás. Taťána Polášková, průvodkyně: Nyní se nacházíme ve strážnici. Bába kořenářka: „Koření na půl hektaru, co může jiného bába kořenářka nabízet? Návštěvníci nezůstali ani o hladu.
Navštívíme zámek v Bruntále, kde jeho provozovatel - Muzeum Bruntál připravil reprezentativní velikonoční jarmark. Již od ranních hodin se tady scházeli jednotlivci i celé rodiny. Jana Lesáková, hlavní pořadatelka, Muzeum Bruntál: „Na pořádání velikonočního jarmarku s námi spolupracuje Městský dechový orchestr v Bruntále, ZUŠ Bruntál, bude vystupovat i sbor Nic Moc z Horního Benešova a v neposlední řadě základní škola Jesenická. Šimona Rychtaříková, paštikárna: „Z Olomouce jsem vám tentokrát donesla spousty druhů paštiček. Jako novinku bych tentokrát uvedla králičí hopkavou paštičku velikonoční, ta je prosím zde, dále tu mám čerstvé solené škvarečky, mažu na chlebík opět několik druhů zvěřinových paštik, vepřových a dále tady kamarádce prodávám štrůdly ze štrůdlárny.
Kosárna v Karlovicích: Pohled do historie uměleckého slévárenství a venkovského kovářství
Do historie uměleckého slévárenství a venkovského kovářství mohou ode dneška nahlédnout návštěvníci nové expozice Kosárny v Karlovicích. Ta je důležitým zastavením Technotrasy MS kraje. Zpracovávání dřeva, kovů, využívání vodní síly i mechanismů bez elektřiny a život venkově. Do toho všeho můžete v Karlovicích proniknout. Igor Hornišer, historik, autor expozice: „Tady v této prostoře máme pro návštěvníky v letošní sezóně poprvé nachystanou novou prostoru a ta by měla postihovat historii kovářství, čili tady máme kovárnu. Petra Volná, Muzeum Bruntál: „Dnes návštěvníkům na Kosárně představíme i funkční model hamru. Petra Volná, Muzeum Bruntál: „Výstavu si nahoře v podkroví připravila VŠB Technická univerzita a konkrétně obor uměleckého slévárenství. Ivana Lichá, katedra metalurgických technologií, fakulta materiálově technologická VŠB-TU Ostrava: „Představujeme veřejnosti výsledky prací našich studentů studijního programu umělecké slévárenství, který mohou sledovat na VŠB TU Ostrava. Na fakultě materiálově technologické.
Zlaté Hory: Historie těžby zlata a soutěž zlatokopů
Zlaté Hory, Stříbrné Hory, Rudná pod Pradědem, Vápenná, Žulová. To je jen malý výčet názvů obcí v Jeseníkách, připomínající dávnou minulost těžby rud a drahých kovů v horách. Týmy zlatokopů čekal náročný závod, který prověřil jejich dovednosti. Tím, že bude takhle teplo, tak to budou mít o to náročnější. Budou lovit rum nebo kyslík, budou rozmrazovat zlato, budou vařit fazole, budou rýžovat zlato na potoce, budou něco kout, protože jsme zprovoznili huť, budou opět tkát, lozit po skalách, řezat pilou a zlatý hřeb . Budou rozdělávat oheň. Petr Horgel, zlatokop: „Většina z nás je místních a máme tady ještě kamarády od Prahy. Jaromír Vrobel, tým Marná snaha: „My jsme starý zkušený tým zlatokopů, přišli jsme z Klondiku a letos to tady opravdu všem natřeme. To znamená, dostanou zmražený písek, ve které, je určitý počet zlatinek, oni musejí ten písek rozmrazit a vyrýžovat a vyrýžovat to na něčem jiném, než je pánev. Důležitým faktem je především to, že nejde jen o fikci. Zlato lze v zdejších revírech nacházet i dnes. Michael a Mirek „Suky“, tým Hubenej klaim: „Jsme našli zlato, 4 nugety, 4 zlatinky, ježíš, ty jsou malý. My jsme Hubenej klaim, to je taková tradiční naše skupina, celorepubliková a jezdíme sem rádi. Vždycky jdeme na bednu. Vítězství si se závodu nakonec odvezli Poszukiwaczi zlota za Polska, před východočeským Hubeným klaimem a Moravskoslezským týmem Marná snaha.
tags: #zlate #hory #pleteni #historie