Vyšívání korinkova lanžhot: Postup, tradice a současnost

Tento článek se zabývá vyšíváním korinkova v Lanžhotě, tradiční technikou, která je nedílnou součástí lidového kroje na Podluží. Práce vychází z dostupných pramenů, terénního výzkumu a rozhovorů s místními nositelkami tradice. Cílem je popsat postup vyšívání, jeho historický vývoj a současný význam.

Úvod

Podluží, malebný region na nejjižnějším cípu Moravy, se rozkládá mezi Břeclaví a Hodonínem. Tato oblast, ohraničená řekou Moravou a Slovenskem, je charakteristická svou bohatou lidovou kulturou, zahrnující slovesnost, hudbu a především lidový oděv. Lidový kroj z Podluží, a zejména ten lanžhotský, si dodnes zachovává svou jedinečnost a krásu, a to i díky náročné ruční práci, která je s ním spojená.

Práce se zaměřuje na vyšívání korinkova v Lanžhotě, specifickou techniku zdobení ženských šátek, které jsou nedílnou součástí svátečního kroje. Lanžhot si totiž, na rozdíl od jiných obcí v okolí, dodnes uchoval podobu tradičního oděvu.

Historie Lanžhota a jeho kroje

Historie Lanžhota je bohatá a sahá až do 14. století. Obec, ležící v příhraniční oblasti tří zemí, byla v minulosti často postihována válečnými katastrofami. I přes tyto nepříznivé okolnosti si Lanžhot dokázal zachovat svou identitu a specifika, což se projevilo i v jeho lidovém kroji.

První zmínky o faře v Lanžhotě pocházejí z roku 1384. V roce 1619 byl Lanžhot spojen se statkem Rabensburg. Nejvíce obyvatel žilo v Lanžhotě v roce 1961, a to 3996. V současnosti se počet obyvatel pohybuje kolem 3 750 osob.

Čtěte také: Návody na vyšívání kuchyňských motivů

Obyvatelé Lanžhota byli často ve svém okolí vnímáni jako pyšný lid, který si potrpí na své oděvy, koně a hospodářství. Tato hrdost se projevovala i v péči o kroj a v jeho neustálém zdobení a vylepšování.

Lidové kroje na Moravském Slovácku

Lidové kroje na Moravském Slovácku se vyznačují rozmanitostí a malebností. Každá oblast, a dokonce i jednotlivé obce, mají své specifické kroje, které se liší barvou, střihem, materiálem a zdobením. Kroj není jen pouhým oděvem, ale i symbolem identity, příslušnosti ke komunitě a projevem estetického cítění.

Kroj břeclavský, neboli podlužácký, je charakteristický svou barevností a bohatým zdobením. Ženský kroj se skládá z mnoha vrstev sukní, zdobené jupky, rukávců, obojku, fěrtochu (zástěry) a šátku. Svobodné dívky nosí lajbl (šněrovačku) a vdané ženy šátek uvázaný pod krkem.

Vývoj kroje v Lanžhotě

Vývoj kroje v Lanžhotě byl ovlivněn mnoha faktory, včetně historických událostí, hospodářských změn, módních vlivů a estetického cítění místních obyvatel. Kroj se neustále vyvíjel a proměňoval, přičemž některé změny byly postupné a nenápadné, zatímco jiné byly radikálnější.

V 19. a 20. století došlo k výrazným změnám ve střihu, materiálu a zdobení kroje. Zkracovala se délka sukní, zvyšoval se počet spodniček, měnil se tvar lajblu a fěrtochu a objevovaly se nové techniky vyšívání.

Čtěte také: Vše o vyšívacích rámečcích

Korinková šatka: Specifikum lanžhotského kroje

Korinková šatka je specifickou součástí lanžhotského kroje. Je to šátek z jemného plátna, který je bohatě vyšívaný černým hedvábím. Výšivka se skládá z drobných ornamentů, které vytvářejí jemnou síťku. Šatka se nosí na hlavě a je uvazovaná pod krkem.

Nejstarší dochované korinkové šatky pocházejí z počátku 19. století. Většina šatek pochází z padesátých let 20. století.

Postup vyšívání korinkova

Vyšívání korinkova je náročná a zdlouhavá ruční práce, která vyžaduje zručnost, trpělivost a cit pro detail. Postup vyšívání se skládá z několika fází:

  1. Příprava materiálu: Na vyšívání se používá jemné plátno smetanové nebo žluté barvy a černé hedvábí.
  2. Předkreslení vzoru: Na plátno se předkreslí vzor výšivky. Vzor se skládá z drobných ornamentů, které se opakují a vytvářejí jemnou síťku.
  3. Vyšívání: Podle předkresleného vzoru se plátno vyšívá černým hedvábím. Používá se speciální technika, tzv. mosaikovým nebo prosíváním, které tvoří jemnou sítinku.
  4. Dokončení: Po vyšití se šatka olemována a opatřena třásněmi.

Současnost vyšívání korinkova

V současnosti se vyšívání korinkova v Lanžhotě věnuje jen několik žen. Tato tradiční technika se pomalu vytrácí, protože mladší generace o ni nemají zájem. Je proto důležité, aby se vyšívání korinkova zachovalo jako kulturní dědictví a aby se předávalo z generace na generaci.

Polosváteční kroj - slovácké šaty

Kromě svátečního kroje se v Lanžhotě nosí také polosváteční kroj, tzv. slovácké šaty. Tato varianta kroje je jednodušší a méně zdobná než sváteční kroj. Skládá se ze sukně, rukávců a šátku. V minulosti dívky přestaly nosit tzv. rožky. Tato varianta se obléká pouze na Velikonoce.

Čtěte také: Kreativní sada pro papírové vyšívání

Červená sukně (Červeníce)

S všedním oděvem byla ve 20. století spojena také červená sukně, tzv. Červeníce. Červeníce nebyla do větší míry rozšířena. S druhou polovinou 20. století se funkce červeníce začala proměňovat. Začala se uplatňovat v období komunismu, kdy se v obci pořádaly různé akce.

tags: #vyšívání #korinkova #lanžhot #postup

Oblíbené příspěvky: