Kavka obecná: život, chování a ochrana
Kavka obecná (Corvus monedula) je menší krkavcovitý pták, velikostí podobný holubovi, s charakteristickým černým zbarvením a světle šedobílýma očima. V tomto článku se podíváme na její život, chování, rozšíření a ochranu.
Systematika a poddruhy
Kavka obecná byla popsána Carlem Linnéem v roce 1758. V minulosti byla někdy řazena do samostatného rodu Coloeus. Rozlišují se 4 poddruhy kavky obecné:
- C. m. monedula (Skandinávie)
- C. m. spermologus (západní, jižní a střední Evropa, severozápadní Afrika)
- C. m. soemmerringii (východní Evropa, Blízký východ, jihozápadní a jihocentrální Sibiř a západní Čína)
- C. m. cirtensis (severní Alžírsko)
Popis
Kavka je nejmenší z evropských krkavcovitých ptáků "černého" zbarvení. Dosahuje velikosti holuba. Její hmotnost se pohybuje mezi 136 a 265 gramy. Peří dospělých ptáků je černé s kovovým leskem, spodina těla je popelavě šedá až matně černá. Duhovka je světle šedobílá, zobák, nohy a drápy jsou černé. Samci a samice jsou zbarveni podobně. Mladí ptáci mají tmavší duhovku, která se během prvního roku života mění ve stříbřitě bílou nebo perleťově šedou.
Rozšíření a stanoviště
Kavka obecná obývá rozsáhlé území Evropy a Asie, od Skandinávie po Himálaj a jezero Bajkal. Vyskytuje se také v severní Africe. Evropské populace jsou tažné na krátkou vzdálenost, migrují jihozápadním směrem. Severoafrické populace jsou stálé.
Kavky preferují otevřenou krajinu, mokřadní nebo zalesněné oblasti a skalní útesy. Během 20. století se adaptovaly na urbánní prostředí a často hnízdí ve městech a vesnicích.
Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi
V České republice se kavka vyskytuje od nížin do horských oblastí. Bylo zaznamenáno hnízdění až na hřebenu Keprníku v Jeseníkách (1080 m n. m.).
Chování
Kavky jsou společenské ptáci, kteří se mimo období hnízdění zdržují v hejnech. V hejnech se projevuje schopnost vizuálně odlišovat jednotlivé lidi na základě znaků v obličeji. Kavky chodí po zemi se vzpřímeným držením těla.
Komunikace kavek zahrnuje širokou škálu zvukových projevů, od tichého štěbetání a broukání až po drsné "tsčré" a varovné "čeíír". V hejnech je možné zaslechnout také zvláštní rámusivý chichotavý hlas.
Rozmnožování
Kavky jsou monogamní ptáci a páry obvykle přetrvávají po celý život. Hnízdí v koloniích, stromových a skalních dutinách nebo v otvorech ve stavbách. Hnízdo staví oba partneři z větviček, stébel rostlin, chlupů savců, peří, mechu, listí, hadrů a papíru.
Hnízdění probíhá jednou ročně, se snášením vajec v dubnu až květnu. Samice snáší 4-6 bledě modrozelených vajec s hnědými skvrnami. Snášení probíhá denně. Inkubace trvá 17-18 dní a zajišťuje ji výhradně samice, které samec přináší potravu. Mláďata krmí oba rodiče a jsou vzletná po 30-32 dnech.
Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků
Úspěšnost hnízdění kavek může být ovlivněna vnitrodruhovými interakcemi, predací a rušením ze strany lidí.
Potrava
Potrava kavek je rozmanitá a zahrnuje rostlinnou i živočišnou složku. Živí se semeny, plody, hmyzem, drobnými savci, ptačími vejci a mláďaty. Potravu hledají většinou na zemi, ale také na stromech. Kavky navštěvují smetiště a skládky a vybírají odpadky i z popelnic a košů. Mezi kavkami je možné pozorovat dělení se o potravu.
Ohrožení a ochrana
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí kavku obecnou jako málo dotčený druh. V Evropě je odhadována na 9,9-20,8 milionů párů a v období let 1980-2013 byla považována za stabilní. V některých zemích však populace klesají. V Česku je kavka obecná podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 134/96 Sb. zařazena mezi celoročně hájenou zvěř.
Čtěte také: Nápady pro vánoční tvoření
tags: #vrána #tvoření #křídla #proces