Vlastnosti úpletu ze 100% bavlny: Komplexní průvodce
Bavlna je bezesporu nejdůležitějším přírodním vláknem na světě. Bez ní by se zřejmě zhroutil svět. Produkuje se v přibližně 90 zemích světa a některé jsou na ní značně ekonomicky závislé. Nemluvě o tom, že se do bavlny obléká několik miliard lidí.
Historie a rozšíření bavlny
Bavlna je známá přibližně od roku 7000 př. n. l. Bavlněná vlákna či kousky textilií se našly v údolí Indu a Gangy, na území dnešního západního Pákistánu a Mexika. Postupně se rozšířila po celém starověkém světě. Ke konci středověku se dostala i do Evropy, kde si lidé spojili její vlastnosti (byla podobnější spíš vlně než lnu) a rostlinný původ do představy byliny či keříku, na němž rostou malé ovečky. Když se podíváte na fotku bavlníku, s trochou fantazie by se tomu dalo dát za pravdu.
Pozitivní vlastnosti bavlněného vlákna
Bavlněné vlákno má spoustu dobrých vlastností. Obsahuje převážně celulózu, cca 85-95 %. Dobře absorbuje vlhkost a poměrně rychle schne. Namočená bavlna je mírně odolnější než suchá, což znamená, že není problém s praním a prádlo se ani příliš nevyvěšuje. Kvalitní bavlna nežmolkuje. Je příjemná na nošení a není drahá. Snese vysokou teplotu při žehlení i při praní (dá se vyvařit) a smí se napařovat. Dobře přijímá barvu. Snáší (opět na rozdíl od vlny) kontakt s alkáliemi, takže není problém ji prát alkalickými přípravky nebo bělit Savem.
Bavlna se vyznačuje příjemným omakem, pevností a saje vlhkost. Bavlněné textilie lze prát i žehlit při vysokých teplotách. Jednou z nejdůležitějších výhod bavlny je její velmi dobrá pevnost v tahu a v oděru. Ta činí až 373 nM/tex. Pokud se bavlna namočí, její pevnost se zvyšuje a to až o neuvěřitelných 20 %. Je tedy jasné, že se bavlna bude používat hlavně na výrobky, které musejí nějakou námahu tohoto druhu snést a které budeme častěji prát. Další výhodou je jemnost bavlny. Bavlna je na omak nesmírně příjemným materiálem a navíc dokáže nasát velké procento vlhkosti. Je tedy oblíbená při výrobě sportovního oblečení, ručníků a osušek a v neposlední řadě také při výrobě povlečení a prostěradel. Bavlněné ložní prádlo v posledních letech zažívá své obrození a je čím dál oblíbenější.
Negativní vlastnosti a úskalí bavlny
Bavlněné vlákno však není příliš elastické, což se projevuje především tak, že se bavlněné látky mačkají a vytahují se (expresivně řečeno vydojují) na namáhaných místech. Bavlna špatně odolává kyselinám (včetně těch, které máme v potu; ještě štěstí, že tak dobře snáší praní!) a vlhká snadno zplesniví (proto neházíme zpocené či mokré bavlněné oblečení do koše na prádlo, ale necháme nejdřív uschnout; proto taky mokrý ručník, není-li pověšen někde, kde to dobře větrá, rád chytne plesnivý smrádek).
Čtěte také: Pohodlí a styl s bavlněným úpletem
I přes velký počet výhod má bavlna své nevýhody. Jednou z nich je fakt, že bavlněný textil se velmi lehce pomačká a určitě už jste si někdy všimli malých žmolků, které se začnou po čase dělat na méně kvalitnějších bavlněných tkaninách. Další nevýhodou bavlny je pak její omezená ochrana proti chladu. V zimě vás prostě příliš nezahřeje. Na druhou stranu v létě vám docela pomůže s nepříjemným horkem.
Kvalita bavlny a její rozdělení
Není totiž bavlna jako bavlna, a aby to nebylo tak jednoduché, záleží i na způsobu výroby nití a látek, nemluvě o barvení a závěrečných úpravách. Na kvalitu bavlny má velký vliv délka staplů (vlákýnek surové bavlny). Rozdělení do kategorií není po celém světě jednotné, ale je zhruba následující:
- Zvlášť krátká vlákna: Jsou kratší než 2 cm a nedají se příliš dobře spřádat, vyrábějí se z nich spíš různé plsti a vaty.
- Krátká vlákna: Mají 2,1-2,5 cm a vyrábějí se z nich hrubší, levnější látky; tato vlákna se nejčastěji sklízejí z bavlníku stromového, pěstovaného převážně v Indii a Pákistánu. Krátká vlákna má také dnes už nevyužívaný bavlník bylinný (levantská bavlna).
- Střední vlákna: Mají délku 2,6-3 cm a jsou nejčastěji z bavlníku srstnatého, který pochází z Mexika a je rozšířený ve všech bavlnářských oblastech, nejvíc však v USA, kde tvoří 90 % veškeré pěstované bavlny. Říká se jí také bavlna Upland.
- Dlouhá vlákna: O délce do 3,5 cm a extra dlouhá vlákna nad 3,5 cm dávají bavlníky keřovitý, jeho odrůda brazilský a také peruánský. Z bavlníku keřovitého (a brazilského) je oblíbená jemná bavlna Sea Island, americká Pima a luxusní dlouhovlákná egyptská bavlna; délka vlákna je až 5 cm, někdy i víc.
Zvětšené bavlněné vlákno vypadá trochu jako více či méně pokroucená stužka.
Jak poznat kvalitní bavlnu
U tak kvalitní suroviny si můžete být celkem jistí, že i látka bude dobrá, protože koupit drahou bavlnu a potom z ní utkat nějakou slinu by nemělo smysl. U bavlny běžné kvality ovšem rozhoduje především zpracování a samozřejmě i způsob, jakým je ušitý samotný oděv.
- Podezřele řídce tkané a pletené látky jsou patrně šmejd.
- Když je oblečení už na věšáku žmolkaté nebo chlupaté (koukejte na krajní kusy, o které se ometají zákazníci), určitě s tím nepřestane, jakmile ho začnete nosit. Materiál obsahuje příliš mnoho krátkých vláken nebo je špatně povrchově ošetřen.
- Úpletové věci ze 100 % bavlny (trička, legíny, tepláky na sport apod.) mají tendenci se rychle vytahovat, zvlášť trička a tílka ze žebrových úpletů.
Bavlna a její využití v textilním průmyslu
Díky svým vlastnostem se bavlna i dnes drží jako jedna z nejpoužívanějších plodin v textilním průmyslu. Bavlna je na omak příjemným a jemným materiálem a dokáže nasát velké procento vlhkosti. Je oblíbená při výrobě sportovního oblečení, ručníků, osušek, povlečení a prostěradel.
Čtěte také: Šití z bavlněného úpletu
Textilie vyráběné z bavlněných látek stále patří mezi ty nejprodávanější, nekvalitnější a nejlevnější. I proto se pro bavlnu nejspíš rozhoduje stále více lidí.
Bio bavlna jako alternativa
Bavlna vyniká svojí pevnou strukturou, savými vlastnostmi a tím, jak je příjemná na omak. Bavlnovník je velmi náročná rostlina na pěstování. Často ji totiž napadají škůdci, takže se na plantážích používá spousta pesticidů a umělých hnojiv. Problém spočívá v tom, že používaná chemie je velmi toxická. Chemické látky zůstávají i v hotovém oblečení, protože se vážou přímo na vlákna. Další chemikálie přichází během bělení, barvení nebo při potisku látky.
Bio bavlna je oproti té standardní pěstována bez chemikálií a zpracovává se jen pomocí přírodních olejů a barviv. Vytvořit netoxický materiál je samozřejmě mnohonásobně dražší. Štítek s informací o bio kvalitě vám ale nezaručí, že je celý oděv vyrobený z šetrně pěstovaného a upraveného materiálu. Často se stává, že je totiž v bio kvalitě pouze vstupní surovina, ale další zpracování už probíhá klasickou chemickou cestou. Za bio bavlnu lze označit jakýkoliv produkt, který obsahuje 5 - 95 % bio příze. Před nákupem proto vždy zkontrolujte štítek s materiály. Často vás tu překvapí 20 % bio bavlny a 80 % té obyčejné. Pokud oblečení nemá speciální certifikát (třeba GOTS), který zaručuje, že je bavlna opravdu panensky čistá, raději ho hned po nákupu vyperte. Oblečení je v přímém kontaktu s kůží a ta automaticky vstřebává látky z okolního prostředí.
Druhy bavlněných látek a úpletů
- Jednolícní úplet (Jersey): Základní klasika, tzv. tričkovina. Z jedné strany má “véčka” (hladce) z druhé “smyčky” (obrace), proto jednolícní úplet. Pruží, ale ne moc. Může být různého složení, 100% bavlna nebo bambus se hodí výborně na pyžama a noční košile, pro miminka, pro pány, na volná trička. Nepřizpůsobí se tak moc postavě jako jersey s elastanem, ale zase na nošení bývá komfortnější, zejména co se třeba pocení týče.
- Jednolícní úplet s příměsí elastanu (Lycry, Spandexu): Velmi pružný, skvělý na obepnutá trička. Krásně se přizpůsobí postavě, ale hůř se z něj šije. Je třeba používat pružné stehy, snížit přítlak patky atp.
- Oboulícní úplet (Interlock): Silnější a má “véčka” z obou stran. Nevýhoda je, že při šití není vidět, kde je rub a líc. Je vhodný na trika na zimu, tenké mikinky na léto, na pyžama a noční košile pro zimomřivé.
- Finerib: Vlastně hladké žebro 1:1. Vyrábí se s příměsí lycry. Má jednu stranu hrubší a jednu jemnější, takže se při detailním zkoumání dá poznat líc. Je to v podstatě to samé jako patent.
- Patent (Náplet, Rib): Od fineribu se moc neliší (mně tedy pocitově přijde, že patent je pevnější, ale je to asi věc názoru). Vyrábí se obvykle buď hladký 1:1 a nebo žebro 2:2. Výborný je na lemy u trik a mikin nebo také na dětské čepičky. Dají se z něj šít i legínky. Používá se do pasu u tepláčků a sukní, ale pozor, při nošení vykloktá, je třeba ho dávat o hodně užší v pase a dětem, které se hýbají (lezou atp.), dát jako pojistku do pasu gumu.
- Výplněk (French Terry): Líc výplňku / teplákoviny má jednolícní vazbu a rub má kličky. Ty se mohou počesat a tím vznikne teplákovina tzv. Pokud máte počesanou teplákovinu, je pocitově teplejší, ač je gramáž stejná a nebo nižší než u nepočesané. Teplákovina bývá pro tvorbu velmi zrádná, protože kvůli svému způsobu pletení nepruží tak dobře jako jednolícní úplet, a to ani v případě, že má vysoký obsah elastanu. Může pružit a nemusí. Z méně pružné teplákoviny se šije skvěle a je vysloveně nejlepším materiálem na první setkání s úpletem pro začátečníky. Hodí se především na tepláčky a mikiny. Lze z ní šít i leginy.
Péče o bavlněné oblečení
Bavlna snese vysoké teploty. Bavlna se při praní sráží, ale srážlivost velmi závisí na druhu suroviny, vazbě a dodatečných úpravách látky. Bavlna snáší styk se zásaditými látkami, ale je špatně odolná proti kyselinám. Většina běžných pracích prášků je zásaditá a bavlně nevadí. Bavlnu lze bělit chlorovými prostředky (Savem), které jsou většinou silně zásadité. Bavlna snáší vysoké teploty a může se proto vyvařovat, žehlit na vysokou teplotu a napařovat.
Čtěte také: Použití a údržba bavlněného úpletu
tags: #úplet #100 #procent #bavlna #vlastnosti
