Tvoření vět předmětných: Pravidla a rozdíly

V českém jazyce existuje mnoho typů vedlejších vět, z nichž každý má své specifické vlastnosti a uplatnění. Mezi nimi se často objevují vedlejší věty podmětné a předmětné, které se mohou na první pohled zdát podobné, ale ve skutečnosti se řídí odlišnými pravidly. Tento článek si klade za cíl objasnit pravidla pro tvoření vět předmětných a poukázat na rozdíly mezi nimi a větami podmětnými.

Vedlejší věta předmětná: Co to je?

Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní. Pokud bychom měli větu jednoduchou, předmět by byl vyjádřen infinitivem slovesa nebo podstatným jménem.

Příklad:

  • Slečna z vedlejší třídy mi řekla, že mě nemá moc ráda. (Koho/co mi slečna řekla? - Vedlejší věta předmětná)

Jak se na ni ptáme?

Na vedlejší větu předmětnou se ptáme pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla vedlejší věta podmětná). Nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy:

  • Koho/co?
  • Koho/čeho?

Základní pravidla pro tvoření vět předmětných

  1. Pádové otázky: Vedlejší věty předmětné se určují pomocí pádových otázek kromě 1. a 5. pádu. Například: bez koho, čeho? ke komu, čemu? vidím koho, co? o kom, o čem?
  2. Spojovací výrazy: Vedlejší věty předmětné se uvozují spojkami jako že, aby, kdy, jak, kdo, co, proč, zda.
  3. Pořadí vět: Vedlejší věta předmětná může stát před větou hlavní, za větou hlavní nebo uvnitř věty hlavní.
  4. Čárka: Před vedlejší větou předmětnou se píše čárka.
  5. Zájmena: Na vedlejší větu, jako je tomu i v některých ostatních druzích, poměrně často odkazují zájmena z konce hlavní věty.

Příklady vět předmětných

  • Doneslo se mi, že vyrážíte do Norska.
  • Dozvěděl jsem se, že vyrážíte do Norska.
  • Ví se, kdo to udělal?
  • Víte, kdo to udělal?
  • Aby se to stihlo, to je teď pro nás nejdůležitější.
  • Aby se to stihlo, to teď považujeme za nejdůležitější.

Rozdíly mezi větami podmětnými a předmětnými

Klíčovým rozdílem mezi větami podmětnými a předmětnými je pádová otázka, kterou se na ně ptáme. Na větu podmětnou se ptáme 1. pádem (Kdo, co?), zatímco na větu předmětnou se ptáme ostatními pády (kromě 5.).

Příklad:

  • Věta podmětná: Kdo to udělal, není známo. (Kdo, co není známo? - Kdo to udělal.)
  • Věta předmětná: Nevím, kdo to udělal. (Koho, co nevím? - Kdo to udělal.)

Na co si dát pozor

  • Tázací slovosled: V nepřímých otázkách (vedlejších větách předmětných) se používá tázací slovosled.
  • Časová souslednost: V některých případech je nutné dodržovat časovou souslednost.

Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi

Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků

Čtěte také: Nápady pro vánoční tvoření

tags: #tvoření #vět #předmětných #pravidla

Oblíbené příspěvky: