Tvorba spádu u ploché střechy: Návod a možnosti
Ploché střechy se staly oblíbenou volbou pro moderní budovy díky svým vizuálním a konstrukčním výhodám. Pro zajištění dlouhodobé spolehlivosti hydroizolace je však klíčové správné provedení spádu. Tento článek poskytuje komplexní návod a přehled různých metod tvorby spádu u plochých střech, s cílem usnadnit rozhodování projektantům, investorům i realizačním firmám.
Proč je spád u ploché střechy nezbytný?
Dřívější realizace plochých střech bez spádu se ukázaly jako problematické. Vlivem dotvarování konstrukce docházelo ke vzniku stojaté vody, což vedlo k řadě negativních důsledků:
- Poruchy hydroizolace
- Vznik mikroorganismů
- Napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy
Dostatečný spád zajišťuje rychlý odvod dešťové vody a minimalizuje riziko těchto problémů. Norma ČSN 73 1901 "Navrhování střech" stanovuje minimální sklon povlakové hydroizolační vrstvy na 1°.
Metody tvorby spádu ploché střechy
V současnosti existuje několik způsobů, jak vytvořit spád na ploché střeše. Mezi nejpoužívanější patří:
- Spádování pomocí spádových desek z EPS (expandovaný polystyren)
- Spádování pomocí spádových desek z MW (minerální vlna)
- Tvorba spádu pomocí lehčeného betonu
- Tvorba spádu pomocí cementové lité pěny
Spádování pomocí desek EPS
Spádování plochých střech pomocí spádových desek z EPS je v současnosti nejpoužívanější metodou. Důvodem je řada výhod:
Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi
- Suchý montážní proces
- Rychlý postup prací
- Minimální přitížení konstrukce
- Žádné dilatační spáry
- Možnost dodávky libovolných spádů
Spádové klíny z EPS se vyrábějí s minimální tloušťkou 20 mm. Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS. Jako spádové klíny je možné použít běžný bílý EPS, nebo šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem.
Spádování pomocí desek MW
Spádování pomocí desek z MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku je možné provést jakýkoliv spád do 15 %. Minerální izolace se používají především u střech skladů, hal a průmyslových objektů, protože zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce.
Tvorba spádu pomocí lehčeného betonu
Lehčený beton se na střechu dopraví jeřábem ve směsi a vylije se do spádu. Nosnou konstrukcí lze vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá a hrozí vznik nerovností. Spádovou vrstvu je potom nutné realizovat dodatečně. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení a je zde složitá manipulace s materiálem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Lehčený beton se jako spádová vrstva používá v tloušťce od cca 8 cm. Pro pojížděné střechy jsou lehčené betony velmi vhodné.
Tvorba spádu pomocí cementové lité pěny
Cementové pěny jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády až do 4 % či 8 %. Cementové pěny PORIMENT v několika typech nabízí skupina Českomoravský beton. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton. Při realizaci plochých střech s materiálem PORIMENT oceníte snadnou manipulaci a vysokou rychlost ukládky.
Českomoravský beton vyrábí čtyři typy cementové lité pěny PORIMENT - P, PS, W, WS. Materiál se rozlišuje písmeny v názvu. Jestliže se v názvu vyskytuje písmeno P, jedná se o PORIMENT s obsahem polystyrénu, je-li v názvu písmeno W, je nízké objemové hmotnosti materiálu dosaženo pouze napěněním cementové suspenze. Realizaci ploché střechy předchází návrh souvrství, který navrhuje projektant v rámci projektové dokumentace stavby. Spádová pěna PORIMENT není vhodná pro inverzní skladby střechy, je potřeba umístit hydroizolaci vždy na či nad její povrch. Výhodou je její tvarovatelnost a schopnost případně překrýt nerovnosti nosné konstrukce a dostat se i do úzkých a hůře přístupných míst. V případě složitých tvarů střechy je vhodné konzultovat situaci s technickými zástupci skupiny Českomoravský beton. Do vrstvy lité pěny není nutné instalovat výztužné sítě a ani u nich počítat se smršťovacími poli. Tato hmota přebírá v podstatě jen dilatační celky budov a je aplikovatelná na různé podklady.
Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků
Výroba cementové pěny PORIMENT probíhá mobilním zařízením Aeronicer II. Princip spočívá v tom, že se na betonárně namíchá cementová suspenze, která se doveze autodomíchávačem na stavbu, kde se skládá do zařízení Aeronicer II. Na stavbě se do připravené směsi přidá pěnicí přísada a mícháním se aktivuje. V případě, že se vyrábí PORIMENT W nebo WS, je směs v tomto stavu Aeronicerem II čerpána na stavbu. V případě, že se vyrábí PORIMENT P nebo PS, přidává se do směsi kuličkový polystyrén a pak se teprve směs čerpá na místo určení.
Litá cementová pěna PORIMENT se na stavbě čerpá pomocí gumových hadic až do vzdálenosti 200 metrů v horizontálním směru nebo až 100 metrů ve vertikálním směru. Za den je možné nalít plochu až 1500 m2. Na stavbě není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Samotnému čerpání lité cementové pěny předchází důkladná příprava spádu ploché střechy. Důležité je dopředu specifikovat způsob uchycení izolací položených na spádové vrstvě. Z tohoto požadavku pak i vyplyne druh PORIMENTU, který je dobré užít. Při přípravě je nutné myslet na zaslepení či ohraničení průchodek a otvorů a u důležitějších detailů, případně konců polí na okraji střech vytvořit bednění. Pro lepší udržení spádu je vhodné instalovat vodící prvky v plochách, hřebenech či úžlabích.
Čerstvou tekutou směs PORIMENT čerpadlo přečerpá na určené místo, kde ji pracovníci velmi rychle zpracují do požadovaného spádu až 8%. Ukládka probíhá čerpáním z autodomíchávače přes speciální dieselové čerpadlo Aeronicer II. Díky tomu je tento postup rychlý a šetrný k již upraveným plochám (fasádě, zahradám, parkům apod.). Ukládku není vhodné provádět v extrémně horkém počasí, či při mrazu. Z hlediska aplikace je důležitá hodnota maximálního spádu a výška najednou realizované vrstvy. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 20 cm. Spády se na střeše vytyčují vodícími latěmi nebo provázky, následně se materiál v požadované vrstvě srovná buď latí, nebo nivelační hrazdou. Hotová plocha spádové střechy je pochozí po 1-3 dnech. Pokud se do materiálu přidává polystyrén, je doporučeno drobné nerovnosti a výstupky od polystyrenu přebrousit bruskou na podlahy, která srovná největší nerovnosti, a tím zvýšit přilnavost izolace na PORIMENT.
Zatvrdlá pěna je dobře tvarovatelná, je tedy možné do ní v případě nutnosti provést drážky pro zapomenutá vedení, nebo odstranit případné její nálitky. Budeme-li se po PORIMENTU pohybovat, tak je vhodnější na něj položit roznášecí desky, zvláště když se předpokládá převoz a přenos prvků vyšší hmotnosti. Pokud budou izolace přitavené, případně přitížené ke spádové vrstvě a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Jestliže se izolace mají kotvit do spádové vrstvy, doporučuje se použít cementovou pěnu s vyšší pevností (2 MPa u varianty PORIMENT WS). Před natavením izolace je vhodné plochu obrousit, aby byla zbavena výstupků polystyrenu a také ověřit zbytkovou vlhkost, jejíž hodnota pro natavování je doporučena pod 12% hmotnostních. PORIMENT PS má po aplikaci asfaltové penetrace pevnost povrchu v odtrhu vyšší jak 0,1 MPa a tedy vyhovuje na standardní zatížení sání větrem po celé ČR. Na napenetrovaný povrch se bitumenové pásy natavují standardně plamenem. S výhodou lze použít pásy s drážkami na spodní, lepené straně, kdy případná difundující vlhkost z objektu může volně vycházet po okrajích střechy ven.
Návrh spádování a kladečský plán
Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Ve snaze o co nejvhodnější kombinaci technického řešení a výsledné ceny poskytují specializované firmy projektantům, investorům a zejména realizačním firmám návrh připravený technickým oddělením. Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Čtěte také: Nápady pro vánoční tvoření
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky)
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky)
Polohu vtoku a výšky atik se doporučuje fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše. Pokládka spádových klínů na ne zcela rovný povrch se neliší od postupu u jiných izolačních desek. Obecně tedy záleží na velikosti nerovnosti. Jako vyrovnávací vrstvy se používají různé typy suchých násypů, popř. vyrovnávky jiným materiálem.
tags: #tvoreni #spadu #u #ploche #strechy #navod