Vztažné věty v angličtině pro Čechy: Průvodce srozumitelností

Vztažné věty (anglicky "relative clauses") jsou klíčovou součástí anglické gramatiky, umožňují nám vytvářet složitější a detailnější souvětí. Slouží k rozvíjení podstatných jmen a specifikaci osob, věcí či míst, o kterých mluvíme. Tento článek poskytuje ucelený přehled vztažných vět v angličtině, s důrazem na srozumitelnost a praktické využití pro české studenty.

Co jsou vztažné věty?

Vztažné věty jsou vedlejší věty, které se vztahují k podstatnému jménu v hlavní větě a rozvíjejí ho. Fungují jako přívlastek a upřesňují, o které osobě, věci nebo místě hovoříme. Vztažné věty nejsou v souvětí nezbytně nutné, mohou zpřesňovat jeho význam, i při jejich vynechání však souvětí drží pohromadě a je gramaticky správné.

Typy vztažných vět

V angličtině rozlišujeme dva základní typy vztažných vět:

  • Určující (defining/restrictive): Tyto věty přinášejí zásadní informace definující či identifikující osobu či věc, o které je řeč. Jsou nezbytné pro pochopení významu celé věty. Upřesňují, kterou konkrétní osobu či věc z nějaké skupiny máme na mysli.
  • Neurčující (non-defining/non-restrictive): Tyto věty poskytují doplňující informaci o osobě nebo věci, která je již známa. O dané osobě či věci nám přináší pouze dodatečnou informaci a i když se při jejím vynechání význam souvětí mírně pozmění, to podstatné zůstává zachováno. Nejsou nezbytné pro pochopení hlavní myšlenky věty.

Určující (Defining) vztažné věty - příklady a vysvětlení

Určující vztažné věty blíže určují dané podstatné jméno a jsou pro pochopení věty klíčové. Vybírají jednu konkrétní věc nebo osobu z větší skupiny.

Například:

Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi

  • "The writer who wrote The Grapes of Wrath is my favourite author." V této větě vztažná věta "who wrote The Grapes of Wrath" určuje podstatné jméno ‘spisovatel’. Vybírá jednoho - toho, který napsal hrozny hněvu. Díky této větě víme, který spisovatel je jeho oblíbený. Tato informace je nezbytná pro pochopení významu celé věty.

  • "Dogs that like cats are very unusual." Z tohoto souvětí je zřejmé, že na světě je sice spousta psů, mluvčí však má na mysli pouze ty, kteří mají rádi kočky. Právě tuto informaci nám sděluje restriktivní vztažná věta. Kdybychom ji vynechali, zbytek souvětí by zůstal gramaticky správný, nicméně jeho význam by se výrazně posunul.

Neurčující (Non-defining) vztažné věty - příklady a vysvětlení

Neurčující vztažné věty poskytují doplňující informace. Mluví o něčem, co už je známé, a přidávají k tomu informaci navíc.

Například:

  • "John Steinbeck, who wrote The Grapes of Wrath, is my favourite author." Zde vztažná věta "who wrote The Grapes of Wrath" pouze dává informaci navíc o Johnu Steinbeckovi. Předpokládáme, že posluchač ví, kdo John Steinbeck je.
  • "We live in Prague, which is a beautiful city." V tomto případě věta which is a beautiful city pouze dává druhému člověku informaci navíc o Praze, kde bydlíme.

Vztažná zájmena

Vztažné věty uvozují vztažná zájmena. Mezi nejčastější patří:

Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků

  • Who: Pro osoby (v roli podmětu).
  • Whom: Pro osoby (v roli předmětu) - velmi formální, často nahrazeno who nebo vynecháno.
  • Which: Pro věci a zvířata.
  • That: Pro osoby i věci (pouze v určujících větách).
  • Whose: Pro vyjádření vlastnictví (pro osoby i věci).
  • Where: Pro místa.
  • When: Pro čas.

Použití vztažných zájmen v praxi

  • "The woman who won the lottery is very happy." (Určující, who se vztahuje k woman - osoba)
  • "The book which I borrowed from the library is very interesting." (Určující, which se vztahuje k book - věc)
  • "Shakespeare, who was a famous playwright, was born in Stratford-upon-Avon." (Neurčující, who se vztahuje k Shakespeare - osoba, dodatečná informace)
  • "This is the house where I grew up." (where se vztahuje k house - místo)
  • "I remember the day when we first met." (when se vztahuje k day - čas)

Specifické situace a zájmeno "THAT"

Zájmeno "that" je univerzální a často používané. Může nahradit "who" a "which" v určujících vztažných větách.

  • "The car that I bought is red." (Místo "The car which I bought is red.")
  • "The man that helped me was very kind." (Místo "The man who helped me was very kind.")

"That" se často používá po slovech jako something, anything, everything, nothing, all nebo po superlativech (3. stupni přídavných jmen).

  • "Everything that I need is here."
  • "This is the best movie that I have ever seen."

Kdy vynechat vztažné zájmeno

V některých případech lze vztažné zájmeno vynechat. To platí zejména v určujících větách, pokud je vztažné zájmeno v roli předmětu. Předmětná funkce se obvykle pozná podle toho, že po zájmenu následuje další podmět + sloveso.

  • "The book I read was very interesting." (Místo "The book that/which I read was very interesting.")
  • "The man I saw yesterday is my neighbour." (Místo "The man who/that I saw yesterday is my neighbour.")

Vztažné zájmeno nelze vynechat, pokud je podmětem vedlejší věty.

  • "The woman who is speaking is my teacher." (Nelze vynechat, who je podmět vedlejší věty)

Čárky ve vztažných větách

Použití čárek je klíčové pro rozlišení určujících a neurčujících vztažných vět:

Čtěte také: Nápady pro vánoční tvoření

  • Určující věty se nikdy neoddělují čárkami. Jsou integrální součástí věty a nelze je vynechat bez ztráty významu.
  • Neurčující věty se vždy oddělují čárkami. Poskytují doplňující informaci a lze je z věty vypustit.

Příklady:

  • "The house that is on the hill is very old." (Určující - bez čárek)
  • "My house, which is on the hill, is very old." (Neurčující - s čárkami)

"WHO" vs. "WHICH" vs. "WHAT"

Je důležité rozlišovat mezi vztažnými zájmeny a tázacími zájmeny. "Who" a "which" mohou být jak vztažná, tak tázací zájmena.

  • "Who is that man?" (Tázací zájmeno)
  • "The man who helped me is my friend." (Vztažné zájmeno)

"What" není vztažné zájmeno.

  • "What did you say?" (Tázací zájmeno)

Vztažná zájmena a předložky

Předložky se ve vztažných větách mohou objevovat na konci věty nebo před vztažným zájmenem (formálnější).

  • "The house that I live in is very small." (méně formální)
  • "The house in which I live is very small." (formálnější)

U neurčujících vět musí být předložka před "which".

  • "Prague, in which I live, is a beautiful city." (Pouze in which)

Typické chyby a jak se jim vyhnout

  • Záměna "that" a "which" v neurčujících větách: V neurčujících větách se "that" nepoužívá.
  • Chybějící čárky u neurčujících vět: Vždy oddělujte neurčující věty čárkami.
  • Vynechání vztažného zájmena, když je podmětem: Vztažné zájmeno nelze vynechat, pokud je podmětem vedlejší věty.

Procvičování a zdroje

Pro zlepšení znalostí vztažných vět je důležité procvičování. Existuje mnoho online zdrojů a cvičení, které pomohou s pochopením a aplikací těchto gramatických pravidel.

Tipy pro procvičování výslovnosti

Procvičování výslovnosti by mělo být přirozenou součástí každé hodiny angličtiny. Minimal pairs (páry slov, které se liší právě jedním zvukem, např. mouth a mouse) jsou skvělý nástroj. Hra Bingo! je zábavný způsob, jak procvičit výslovnost. Výslovnostní jevy je dobré procvičovat v kontextu gramatiky, ne izolovaně.

tags: #relative #clauses #cviceni #anglictina #pro #cechy

Oblíbené příspěvky: