Tvoření hurikánů: Graf a statistiky přírodních hazardů ve 20. století
Hurikány, tropické cyklóny a další přírodní hazardy představují významnou hrozbu pro lidstvo a způsobují obrovské ekonomické a lidské ztráty. Tento článek se zaměřuje na analýzu statistik přírodních hazardů ve 20. století, s důrazem na hurikány a jejich specifika, a také na trendy a faktory ovlivňující jejich vznik a intenzitu.
Frekvence a typy přírodních hazardů ve 20. století
Statistiky přírodních hazardů ve 20. století ukazují, že klimatické hazardy, jako jsou tornáda, povodně a tropické cyklóny, byly nejčastějšími událostmi. Geologické hazardy, jako tsunami a zemětřesení, zaujímaly až čtvrté a páté místo v pořadí frekvence. Klima bylo příčinou zhruba 86,2 % všech větších událostí.
Tab. 1: Frekvence přírodních hazardů během 20. století (Data nebyla specifikována, ale je zřejmé pořadí dle frekvence: klimatické hazardy (tornáda, povodně, tropické cyklóny) > geologické hazardy (tsunami, zemětřesení)).
Ekonomické dopady přírodních hazardů
Přestože zemětřesení nebylo nejčastějším hazardem, bylo nejdražším hazardem uplynulého století s náklady 249 miliard USD. Povodně a tropické bouře následovaly s náklady 207 miliard USD a 80 miliard USD. Celkové náklady spojené se stem nejdražších katastrof 20. století dosáhly 631 miliard USD.
Tab. 2: Výlohy (škody, obnova apod.) spojené s následky přírodních hazardů ve 20. století (Data nebyla specifikována, ale je zřejmé pořadí dle nákladů: zemětřesení > povodně > tropické bouře).
Čtěte také: Návody na podzimní aktivity s dětmi
Rostoucí trend výskytu přírodních hazardů
Roční výskyt přírodních hazardů se ve 20. století zvyšoval, a to z deseti událostí na začátku století až po 450 událostí na jeho konci (Obr. 1). Rostoucí zájem o hazardy a důslednější sledování mohly ovlivnit tato data, ale zdá se, že počet katastrof narůstá. Klimatické změny nemohou být jediným důvodem tohoto trendu, protože roste počet jak klimatických, tak i geologických hazardů.
Dopad přírodních hazardů na lidské životy
Povodně si ve 20. století vyžádaly téměř 7 milionů obětí a o domov připravily přes 123 tisíc lidí. V prvních třech letech 21. století zemřelo v důsledku vln teplého počasí 4242 lidí, což představuje 60 % celkového počtu obětí za století minulé. Je třeba brát v úvahu počet zraněných a lidí, kteří přišli o své domovy, například povodně připravily o střechu nad hlavou o 18 % více lidí než ztráty na životech. U tropických cyklón je to o 30 % více a u mimotropických bouří dokonce 344 %.
Tab. 3: Počet lidí, kteří zahynuli, byli zraněni, nebo přišli o střechu nad hlavou v důsledku přírodních hazardů v průběhu 20. století (Data nebyla specifikována, ale je zřejmé, že povodně měly největší dopad na počet obětí a lidí bez domova).
Největší katastrofou podle počtu obětí byly povodně v Číně v roce 1931, které připravily o život téměř 4 miliony lidí. Tsunami v Indickém oceánu v prosinci 2004 si vyžádala více než 200 000 obětí, což je více než celkový součet uvedený pro minulé století.
Tab. 4: Největší katastrofy podle počtu obětí ve 20. století (Povodně v Číně 1931 - cca 4 miliony obětí).
Čtěte také: Tvoření vánočních zvonečků
Specifika hurikánů a jejich tvoření
Hurikány páté kategorie nejsou v Karibiku novým jevem, ale nejsou všední. Od roku 1950 jsme zaznamenali jen pět roků, ve kterých se vyskytl více než jeden hurikán páté kategorie za sezonu (1961, 2005, 2007, 2017, 2019 a 2024).
Hurikány pro svůj vznik vyžadují obrovské množství energie, kterou čerpají z tepla akumulovaného v mořské vodě. Teplota povrchové vrstvy moře musí dosáhnout alespoň 27 °C. Hurikány páté kategorie v Atlantiku typicky vídáme od poloviny srpna do konce září.
Příklady hurikánů Beryl a Milton
Letošní bouře Beryl dorazila na samém začátku července a stala se tak v Atlantiku nejčasněji pozorovaným hurikánem své třídy. Milton přichází po obvyklém konci typické hurikánové sezony. Společnou vlastností Beryla i Miltona bylo nestandardně rychlé zesílení. Milton vznikl jako tropická tlaková níže, během několika hodin zesílil na tropickou bouři a hurikánem 1. kategorie se stal během následujících 24 hodin. Během dalších 24 hodin vítr zesílil o 95 mil v hodině, čímž byla více než dvojnásobně překročena hranice pro „rapid intensification“. Milton je dle síly větru nejsilnějším hurikánem v Mexickém zálivu od Rity (2005).
Klimatické změny a hurikánová sezóna
Z pohledu vědy je problematické asociovat jakýkoliv jeden izolovaný povětrnostní jev bezprostředně s klimatickou změnou. Prodloužení a intenzifikace hurikánové sezony ale beze sporu jsou projevem našeho oteplujícího se světa.
Charakteristika tropických cyklón
Tropické cyklóny jsou oblačné víry, které vznikají nad tropickými oblastmi oceánů, z nichž čerpají energii. Rozsáhlé skupiny bouřkových oblaků způsobují lokální pokles tlaku vzduchu, sbíhavé proudění a rotaci celého systému. Kromě vysoké rychlosti větru jsou hlavními nebezpečnými projevy vzdutí moře a intenzivní deště. Oproti mimotropickým cyklonám bývají tropické cyklóny méně rozsáhlé, zato však hlubší a tudíž ničivější. Ročně téměř 100 z nich dosáhne stádia tropické bouře. Jsou pečlivě sledovány, přičemž klíčovou roli hrají meteorologické družice. Nejvíce tropických cyklon je detekováno v západním Tichomoří; zdejší tajfuny také dosahují největší intenzity.
Čtěte také: Nápady pro vánoční tvoření
Plně vyvinutá tropická cyklóna se skládá z pásů bouřkových oblaků, které jsou uspořádány do spirály kolem oka. Oko je bezoblačný střed cyklóny, kde je téměř bezvětří. Velikost celé cyklóny může být v průměru až 1000 km. Tropická cyklóna může existovat až 3 týdny a urazit tisíce kilometrů. Dostane-li se při svém postupu nad pevninu, dochází poměrně rychle k jejímu zániku. Shluky bouří, z nichž se tvoří tropické cyklóny, se tvoří jen tam, kde je teplota oceánu minimálně 27 °C. Z počtu přibližně 100 tropických cyklón za rok jich vrcholného stádia dosáhne v průměru asi 60 (45 na severní a 15 na jižní polokouli). Nejčastěji vznikají v létě a na začátku podzimu dle příslušné polokoule.
Stadia vývoje tropické cyklóny:
- Tropická porucha: není ještě vytvořena cyklonální cirkulace vzduchu. Projevuje se konvekční oblačností a mívá průměr 185 až 555 km.
- Tropická deprese: již se vyznačuje uzavřenou cyklonální cirkulací vzduchu.
- Vrcholné stadium: rychlost větru dosahuje alespoň 118 km/h.
Bouřky a jejich klasifikace
Bouřka je soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky druhu kumulonimbus navzájem nebo mezi těmito oblaky a zemským povrchem. Bývá doprovázena dalšími meteorologickými jevy, které někdy bývají škodlivější než bouřka samotná. Jedná se například o nebezpečné nárazy větru, silné vzestupné a sestupné proudy, intenzivní přeháňky deště, krup, v zimě sněhu, tornáda. Bouřky lze obtížně klasifikovat. Obvykle se dělí na frontální (vyskytující se v oblasti fronty a postupující s ní) a místní (bouřky z tepla).
Atlas škod způsobených extrémním počasím a podnebím
Světová meteorologická organizace (WMO) ve spojení s Centrem pro výzkum příčin vzniku a šíření katastrof (CRED) vydává "Atlas škod způsobených extrémním počasím a podnebím a povodněmi". Atlas popisuje výskyt a dopady extrémního počasí, podnebí a katastrof způsobené počasím a vodou a zdůrazňuje opatření ke zvýšení odolnosti. Atlas si klade za cíl poskytnout lidem odpovědným za rozhodování ve státní správě a samosprávě užitečné informace pro ochranu lidských životů a majetku před katastrofami. Dle atlasu byla majorita všech katastrof mezi léty 1970 a 2012 způsobena bouřemi a záplavami ve spojitosti s extrémním počasím. Ty mají za důsledek 55 % ztrát na lidských životech a 86 % ztrát na majetku. V celosvětových statistikách o počtech lidských obětí jsou na první místo řazena sucho v Etiopii z roku 1983 a cyklona Bhola v Bangladéši z roku 1970, které si shodně vyžádaly kolem 300 000 lidských životů. Z hlediska hospodářských a ekonomických ztrát jsou atlasem za nejhorší katastrofy považovány hurikán Katrina, a Sandy z let 2005.
Předpovědi hurikánové sezóny 2023
Výhled Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pro hurikánovou sezonu v Atlantiku v roce 2023, která trvá od 1. června do 30. listopadu, předpovídá čtyřicetiprocentní pravděpodobnost téměř normální sezony, třicetiprocentní pravděpodobnost nadnormální sezony a třicetiprocentní pravděpodobnost sezony pod normálem. NOAA předpovídá 12 až 17 bouří, které budou natolik silné, že si zaslouží vlastní jména; Z nich by se pět až devět mohlo stát hurikány, a to včetně jednoho až čtyř velkých hurikánů (kategorie 3, 4 nebo 5). Podle vědců za to mohou konkurenční faktory - některé z nich potlačují rozvoj bouří a jiné ho podporují. Po třech hurikánových sezonách s výskytem jevu La Nina vědci z NOAA předpovídají, že letos v létě se může vyvinout jev El Nino, který může aktivitu hurikánů v Atlantiku potlačit. Potenciální vliv El Nina na vývoj bouří by mohly kompenzovat příznivé podmínky v místní tropické části Atlantické pánve. Mezi tyto podmínky patří možnost nadnormálního západoafrického monzunu a vyšší než normální teploty povrchu moře v tropických oblastech Atlantského oceánu a Karibského moře.
Mlha jako meteorologický jev
Atmosférický aerosol, sestávající z velmi malých vodních kapiček (vzácněji z drobných ledových krystalků) rozptýlených ve vzduchu, který snižuje vodorovnou dohlednost při zemi pod 1 km. Vzduch při mlze působí sychravým dojmem, jeho poměrná vlhkost bývá velmi vysoká (až 100 %). Mlhy vznikají tehdy, jestliže teplota vzduchu poklesne pod rosný bod nebo se mu při vysoké koncentraci kondenzačních jader ve vzduchu přiblíží. K tomu dochází buď ochlazením vzduchu (např. při intenzivním nočním vyzařování /radiaci/ za jasné oblohy, přítokem /advekcí/ vzduchu nad relativně chladnější povrch) nebo dodatečným zvýšením vlhkosti vzduchu (např. při zvětšení výparu z povrchu vody teplejší než vzduch). Mlha může vznikat při kladných i záporných teplotách vzduchu. Podle hlavních příčin vzniku rozlišujeme mlhy advekční, radiační a advekčně radiační.
tags: #tvoreni #hurikanu #graf