Šablony pro sítotisk pomocí papíru: Podrobný návod

Sítotisk je fascinující řemeslná technika, která umožňuje vytvářet originální potisky na různé materiály. Tento článek vás provede procesem přípravy sítotiskové šablony pomocí papíru, což je dostupná a relativně jednoduchá metoda, ideální pro začátečníky a ty, kteří chtějí experimentovat s touto technikou bez nutnosti investovat do profesionálního vybavení. Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost.

Úvod do sítotisku

Sítotisk, známý také jako serigrafie, je technika tisku, která využívá šablonu k přenosu inkoustu na podklad. Šablona se vytváří na jemné síťovině, která je napnutá na rámu. Místa, kde nemá být barva, jsou zablokována, zatímco průchozí místa umožňují barvě projít a vytvořit požadovaný obraz.

Potřebné materiály a nástroje

Pro vytvoření šablony na sítotisk pomocí papíru budete potřebovat následující:

  • Rám se síťovinou: Můžete použít staré rámy od obrazů, ideálně o velikosti cca A3. Rám musí být bytelný a pevný, aby se nezkroutil, až na něm budeme napínat sítovinu. Z jedné strany, té tiskařské, musí dřevo rámu být hladké. Pro začátek s bavlněnými potisky standardně doporučujeme rám se síťovinu 43T nebo 48T. Tisky na papír nebo karton vyžadují sítě s hustotou min. Místo profesionální sítoviny můžeme použít podšívku nebo organzu. Dá se sehnat v látkách v metráži.
  • Sítovina: Místo profesionální sítoviny můžeme použít podšívku nebo organzu. Dá se sehnat v látkách v metráži.
  • Připínáčky nebo nastřelovací sešívačka: K připevnění sítoviny k rámu.
  • Šablona z papíru nebo fólie: Pro vytvoření samotného vzoru. Můžeme použít známý způsob vystřihované „sněhové vločky“. Papír musí zůstat jako jeden celek. Místo papíru můžeme šablonu vyřezat řezákem do tenké fólie.
  • Řezák nebo nůžky: Pro vyřezání šablony.
  • Izolepa: K přelepení sítoviny a vytvoření výseče pro tisk. Napnutou sítovinu si izolepou přelepíme tak, aby nám vznikla výseč stejně veliká jako šablona (aby nám barva procházela jen v místech, kde máme šablonu).
  • Sítotiskové barvy: Vyberte si barvy vhodné pro materiál, který budete potiskovat (textil, papír, atd.).
  • Těrka (stěrka): Pro roztírání barvy po sítu.
  • Tiskařská plocha: Papír anebo textil.
  • Podložka: Dáme si dovnitř trička podložku. Může to být karton, noviny nebo si nechte vyrobit dřevěnou desku ve tvaru trupu, jako můžete vidět na karuselech.
  • Ochranné pomůcky: Rukavice, zástěra.

Napínání sítoviny na rám

  1. Začneme od středu rámu na jedné straně. Sítovinu připevníme buď připínáčky anebo nastřelovací sešívačkou. Připneme asi 5 cm ve středu na jednom rámu.
  2. Pak na protější straně také 5 cm.
  3. Poté připneme sítovinu na třetí a čtvrté straně rámu.
  4. Napínáme tak, aby sítovina byla maximálně napnutá. Postupně připínáme od středu k rohům, stejnoměrně po částech, vždy na všech 4 stranách.
  5. Když je sítovina napnutá podél všech stran až k rohům, přesahující sítovinu zastřihneme a zarovnáme.

Vytvoření šablony z papíru

Šablonu můžeme také vytvořit samostatně a napnutou sítovinu použijeme jen na protlačení barvy. Tento způsob nevyžaduje světlocitlivou emulzy. Šablonu vytvoříme z papíru. Například můžeme použít známý způsob vystřihované „sněhové vločky“. Papír musí zůstat jako jeden celek. Místo papíru můžeme šablonu vyřezat řezákem do tenké fólie.

Tisk s papírovou šablonou

  1. Šablonu položíme na papír anebo textil. Při tisku postupujeme tak, že šablonu položíme na papír anebo textil.
  2. Napnutou sítovinu si izolepou přelepíme tak, aby nám vznikla výseč stejně veliká jako šablona (aby nám barva procházela jen v místech, kde máme šablonu).
  3. Rám se sítem přiložíme na šablonu (tím přilne těsně k tiskovému podkladu).
  4. Na síto naneseme barvu a tříčem protlačujeme barvu skrz, jako bychom stírali barvu od jednoho konce rámu k druhému. Dáváme při tom pozor, aby se nám rám nehýbal. Na síto naneseme špachtlí barvu a gumovou těrkou rovnoměrně roztáhneme po celé ploše síta.
  5. Po natištění síto důkladně umyjeme. Po zvednutí síta z látky si ho opět jedním tahem mimo látku v ruce „naplníte“ a tisknete dál. Naplněním jednak zamezíte tomu, aby vám barva rychle zaschla v sítu, ale stejnoměrným naplněním docílíte i rovnoměrného potisku.

Alternativní postup: Vytvoření šablony pomocí emulze

Pro složitější a trvanlivější šablony můžete použít světlocitlivou emulzi. Tento postup vyžaduje více kroků a vybavení, ale umožňuje vytvářet detailnější a opakovaně použitelné šablony.

Čtěte také: Návody na papírové dekorace

Potřebné materiály pro emulzní šablonu:

  • Světlocitlivá emulze: Klíčovým faktorem při přípravě sítotiskového vzoru je kvalitní emulze. Přečtěte si doporučení pro skladování a použití emulze a postupujte podle nich. Používáme k vytvoření šablony přímo na sítovině světlocitlivou emulzi, kterou naneseme na připravené síto.
  • Korýtko: Budete potřebovat nástroj na aplikaci emulze na síťovinu. Pro nanášení emulze na síto použijeme ovrstvovací nerezové korýtko a fotocitlivou emulzi.
  • Transparentní fólie: Použijte transparentní fólii pro vytisknutí vašeho designu. Motiv, který chceme vytvořit, musíme mít černě vytisknutý na průhledné fólii. Lze kresbu také udělat ručně inkoustem anebo centropenem na pauzák.
  • Světelný zdroj: Pro vypalování emulze potřebujete světelný zdroj s dostatečnou intenzitou. Pro osvit potřebujeme halogenovou žárovku 500W, průhlednou tabuli skla, knížky na zatížení, černý papír, sítotiskový rám s rovnoměrně nanesenou a zasušenou emulzí, motiv na fólii.
  • Tmavá místnost: Pro práci s emulzí. S tímto druhem emulze pracujeme vždy ve fotokomoře nebo temné místnosti. Emulze je velmi citlivá na světlo a pro zdárné vytvoření šablony je tma podmínkou.
  • Vana: Ideální osvitovou jednotkou je také vana- na dno vany dáme světlo a na okraje vany položíme skleněnou desku.
  • Skleněná deska: Pro nejlepší osvícení doporučujeme položit kus skla na vrchní část síťoviny s přilepeným vzorem.

Postup s emulzí:

  1. Nanesení emulze: Při aplikaci emulze je důležité dbát na to, aby rámy se síťovinou byly čisté a suché. Na čisté síto je třeba rovnoměrně nanést světlocitlivou emulzi, po jejímž zaschnutí je síto připravené k osvitu. Do korýtka si nalijeme emulzi. Korýtko přiložíme přímo na vypnutou sítovinu. Tahem směrem nahoru stejnoměrně nanášíme emulzi. Natahujeme z obou stran. Poslední tah korýtkem by měl být z té strany, kde se tiskne, kam se klade barva. Rovnoměrnost nanesení emulze si můžete zkontrolovat, když se skrz rám podíváte v šeru. Uvidíte tahy korýtkem a jeho stopu okraje. Případné nestejnoměrnosti, můžete opravit znovu projetím korýtka.

  2. Sušení emulze: Nechte síťovinu s aplikovanou emulzí vyschnout v tmavé, vzdušné místnosti. Nyní se musí emulze zasušit. Ve výrobě (v sítotiskových firmách) slouží k sušení natažených sít speciální boxy se stálou teplotou. Nám postačí fén v bezpečné vzdálenosti od síta. Rám otáčíme, aby se emulze pečlivě zasušila na všech částech sítoviny.

  3. Vytvoření vzoru na fólii: Při vytváření vzoru na transparentní fólii použijte co největší kontrast mezi pozadím a samotným vzorem.

  4. Osvícení síta: Když emulze na sítu zaschne, osvítíme sítovinu přes průhlednou fólii, na které máme motiv, tak aby se emulze v sítu vytvrdila. Délka osvitu se odvíjí od vzdálenosti lampy od síta. Díky fotocitlivosti emulze se nám motiv vytvoří cestou osvitu tak, že tam, kde černé linky motivu zakrývají emulzi, se reakce na světlo neodehrává, a proto v těchto místech emulze po výplachu nezůstává, nýbrž vodou se odstraní a vytvoří tak průchod sítovinou. Emulze, která je osvícená, zůstává po výplachu stále v sítovině. Rám položíme na tisknutelnou plochu, papír anebo textil.

    • Začínáte se sítotiskem? Pokud vzor svítíte na vzor shora, podložte spodní část síťoviny tmavou podložkou, abyste zabránili odrazu světla.
    • Umístěte světlo do výšky přibližně 50-60 cm nad připraveným rámem pro osvícení. Doporučujeme použít halogenovou lampu s UV žárovkou s výkonem 400-500 W po dobu 10 minut.

  5. Vymytí síta: Po osvitu sundám knihy, fólii. Síto ve vaně nejdříve pokropím z obou stran studenou vodou a nechám chvilku odpočinout. Díky vodě emulze na neosvícených místech nabobtná a bude se lépe vyplachovat. Pak proudem vody vypláchnu emulzi ze všech neosvícených míst. To jsou ta, která černými místy zakrýval motiv na fólii. Těmi světlo neprochází na světlocitlivou vrstvu síta. Tato vrstva se dostatečně nevytvrdí, a po osvitu ji tedy lze vymýt. Osvícená místa síta poté nepropouštějí ani vodu ,ani později barvu, zatímco motiv je propustný. Síto opět dobře zasušíme fénem.

    Čtěte také: Inspirace pro výzdobu stěn

  6. Sušení a kontrola: Po vypálení a vypláchnutí síťoviny nezapomeňte důkladně osušit rámy a síťovinu.Kvalitně vyvolané síto poznáte tak, že by se při vyplachování strana, která se pokládá při tisku na tričko, pod prsty neměla mazat jako mýdlo. Pokud se maže a smeká, byl osvit krátký a chce to prodloužit osvitový čas aspoň o minutu.

Tipy pro práci s emulzí:

  • Délka osvitu: Před osvícením vzoru se ujistěte, že jste si zvolili správnou expozici. Délka osvitu je zhruba 20 minut (doporučujeme vyzkoušet).
  • Problémy s emulzí: Emulze se kompletně vymyje - pokud se emulze při vymývání kompletně smyje ze síta, znamená to, že síto bylo slabě nasvícené a emulze nestihla ztuhnout. Je třeba síto s emulzí opět nasvítit. Zvyšte čas nebo použijte výkonnější žárovku.
  • Opětovné použití síta: Pro opětovné použití síta pro nový vzor je třeba důkladně očistit síťovinu od emulze.

Sítotiskové barvy a jejich vlastnosti

Čím tisknout? Přeci barvami. Je několik ukazatelů, podle kterých si barvu vybíráte:

  • druh materiálu, který chcete potisknout
  • zda si zvolíte barvu ředidlovou, vodou ředitelnou nebo plastizolovou
  • jak jste vybaveni na fixaci a vytvrzení natištěných barev

Potisknout se dá totiž takřka všechno - dřevo, plasty - polystyren, tvrzené a měkčené PVC, polykarbonát, akrylát, polyethylen, kov, sklo, textil - bavlna, polyester, nylon, směsné látky, papír, vlnitá lepenka. Každý druh barvy má svůj specifický technický list. V něm se dočtete, jakou použít hustotu sítoviny, jak se barva suší, vytvrzuje - fixuje, ředí, zda se do ní přidávají další složky, jaká je dostupná barevná škála, co vše lze barvou potisknout, jakou použijete emulzi při výrobě sítotiskové šablony. Nepodceňujte návody ani technické listy, jsou v nich důležité údaje, které byste si měli přečíst a bez nichž nemůžete dojít ke zdárnému potisku.

Druhy barev a jejich použití:

  • Ředidlové barvy: Nejvíce používané barvy v oblasti profesionálního tisku na papír, plast, sklo a jiné. Barvy nejsou příliš šetrné k životnímu prostředí, je třeba pracovat s ředidlem a místnost, kde se tiskne, se musí větrat.
  • Plastisolové barvy: Barvy ideální pro potisk textilu. Jsou ideální do provozu, kdy používáte jedno síto delší dobu- plastisolové barvy totiž vůbec nezasychají a síto tak nemusíte čistit i několik týdnů. To, že barvy nezasychají je ale i jejich nevýhodou- potisk se totiž musí fixovat a to buďto pomocí transferových lisů či sušících tunelů. Pro práci a manipulaci jsou jednodušší než vodové barvy. Největší výhoda je ta, že barva nezasychá v sítovině, můžete proto síto s barvou klidně odložit na půl hodiny bez obavy, že barvu později nesundáte. Plastizolové barvy se na rozdíl od vodových musí zapékat při teplotě 160 stupňů. Používáme k tomu horkovzdušnou pistoli (používá se k opalování rámů oken). Opatrně zapékáme tisk tak, aby se nám textil nespálil, ale zároveň, abychom barvu opravdu řádně zapekly při dostatečné teplotě. Když se barva špatně zapeče, bude se při praní vypírat. Plastizolové barvy jsou na syntetické bázi, a proto se čistí ředidlem (například S6006). K nákupu plastizolových barev doporučuji buď Pražskou firmu KASI Bohemia anebo zásilkovou službu firmy API Sítotisk.
  • Vodové barvy: Používají se také na potisk textilu.

Příměsi do barev

Do barev se před tiskem přidávají různé složky. Každá barva má svá specifika a je to různé. Nejčastěji se přidávají:

  • Odpěňovač: Zaručuje klidný tisk barev bez pomerančového povrchu.
  • Zpomalovač: Zpomaluje zasychání barvy na sítu. Doporučuju značku Permaset. Po konzultaci s firmou si vyberete nejvhodnější typ barvy. Je dobré si pořídit tzv. zpomalovač, který zabraňuje rychlému schnutí v sítu. Při tisku je nutné dbát na správný postup. Když protlačíte barvu skrz, hned poté musíte barvy zase nahrnout zpátky do síta. Tak, aby volná oka sítoviny, kudy prochází barva, nebyla nikdy „suchá“. Jde o to, aby sítovina byla stále mokrá od barvy. Pak vám sítovina nebude zasychat.
  • Zesíťovač: Zlepšuje odolnost vůči otěru, zvyšuje odolnost vůči čisticím prostředkům a vodě.

Každý výrobce barev má své speciální přísady. Nelze mísit přídavné chemikálie různých výrobců dohromady! Míchejte si vždy jen tolik barvy, kolik budete potřebovat. Rozmíchanou barvu s přísadami již nelze vracet zpět do plechovky. Některé namíchané barvy ztvrdnou do několika dnů, některé nejdou použít již druhý den. Prodejci a výrobci barev nabízí různé odstíny míchatelných barev, proto si vždy vyžádejte barevnou vzorkovnici jednotlivých odstínů, které jsou značeny čísly. Firmy vám i barvy namíchají podle Pantone vzorníku. Barvy jsou baleny v plastových obalech vždy po jednom litru nebo 1 kg. Je na vás, ne jakou barvu si vyberete, ale jaké máte podmínky pro tisknutí. Podle nich si zvolte vhodnou barvu nebo si nechce poradit od odborníků.

Čtěte také: Tvorba webu pomocí šablon

Čištění síta po tisku

Na konci tisknutí musíme síto pořádně umýt. Zbylou barvu setřete těrkou ze síta a uschováte do samostatné dózy s víčkem. Podle druhu barvy síto následně vyčistíme. Ředidlové barvy ředidlem k tomu určeným za pomocí hadrů a savých papírů. Vodou ředitelné barvy vymýváme vodou. Vždy ale pečlivě dbáme na to, aby bylo opravdu čisté a neucpal se vám motiv barvou. Používám barvy pouze vodovou ředitelné a šetrné k životnímu prostředí. Proplachuji síto nakonec ještě silným proudem vody, nejlépe tryskáním. Jak vám jednou barva v sítě zaschne, už ji odtud nedostanete. Pak vám nezbude, než si vyrobit síto nové.

Vytvrzování a fixace potisku

Všechny sítotiskové barvy se musí vytvrzovat a zasoušet. Jsou i barvy, které při konečném vytvrzení teprve teplem „nabudou“ a stávají se plastickými, hebkými, sametovými. Zasoušet - fixovat lze několika způsoby. Sítotiskové firmy používají tzv. sušící tunely, které jsou určeny pro bezpečné zasoušení ředidlových, vodou ředitelných, ale hlavně plastizolových barev, kde je tento způsob zakončení tisku nezbytný. Zdrojem pro sušení jsou dlouhovlnné IČ (infračervené) zářiče - keramická tělesa, která zajišťují rovnoměrnost ohřevu. V podstatě jde o takový tunel, v kterém je pohyblivý dopravní pás. Uvnitř je horko, které lze nastavit a regulovat na ovládacím panelu. Pás se v tunelu posouvá jako dopravník. Na počátku položíte tričko a na konci vyjede už zasušené a vytvrzené. Výhodou těchto IČ tunelů je rychlý náběh teploty a snadná regulace. Druhým způsobem vytvrzování je UV zářič. Tyto UV sušící tunely se používají hlavně při vytvrzování grafického tisku a potisku skla. Třetí způsob vytvrzování jsou horkovzdušné sušící tunely. Princip je jednoduchý, kolem textilu a natištěných barev proudí ohřátý vzduch, který ohřívá elektrický proud nebo plynové hořáky. Tyto tunely jsou kvalitnější, protože horký vzduch nemá vliv na konečné vlastnosti barvy. Ohřev v IČ tunelech může ovlivnit podle použitých barev konečný odstín barvy. Bohužel provoz je trochu nákladnější, protože chvíli trvá, než dojde k dosažení požadované teploty pro vytvrzování. Plynové sušící tunely jsou nejlepší na zasoušení textilních barev hlavně v tom, že nedochází vůbec k žádné změně kvality a odstínu barvy. Jejich pořizovací cena je ale poněkud vyšší. Všechny sušící tunely jsou různě dlouhé a veliké, od malých pro menší sítotiskové dílny cca dvoumetrové až po velké pětimetrové. Tato zasoušecí zařízení lze u nás pořídit. Buď se v tuzemsku vyrábí nebo dováží ze zahraničí. Můžete si od firmy nechat k tunelu přidat odsávací adaptér na odvod zplodin z barev.

Garážový sítotisk a nejen ten. Češi jsou koumáci a od přírody vynalézaví. To by bylo, aby si vychytávkami ty stroje něčím nenahradili. Sušící tunel nahradíte třeba horkovzdušnou pistolí, bleskový mezisušič fénem nebo infra zářičem po babičce. Takové to domácí sítotiskaření, co nemají profíci moc rádi, můžete totiž provozovat třeba v garáži. Proto se mu také někdy říká: Garážový sítotisk. Když nemáte těrku, tisknete prostě třeba starou kreditkou. Jsou nadšenci, kteří sítotisku propadli a stačí jim málo - prostor a nadšení. Někteří z nich - a znám takové, kteří se do toho vrhli již před rokem ´89 - jedou v …

Ruční sítotisk vs. strojní sítotisk

Existují jednoduché i složité sítotiskové stoly, které mají různé možnosti nastavení a upnutí na sít.

Ruční sítotisk

Tisknout můžeme buď plně ručně - síto si jednou rukou držíte a druhou tisknete. Pro začátečníky je ale vhodnější, když vám sítotiskový rám na textilu někdo drží a vy tisknete oběma rukama. Rám tak můžete volně na textilii kamkoliv položit a tisknout. Vždy si dávejte dovnitř trička podložku. Může to být karton, noviny nebo si nechte vyrobit dřevěnou desku ve tvaru trupu, jako můžete vidět na karuselech. Při potisku metráže nebo látky použijte na stůl starý ubrus nebo prostěradlo. Na vlastním tisku není nic až tak složitého. Dáte si barvu na síto. Před každým tiskem si musíte síto vždy „naplnit“. Přetáhnete jedním tahem barvou přes motiv. Pak přeneste rám na textil a tisknete. Volte vždy takovou šířku stěrky, aby vám při tahu překryla celý motiv a ještě cca 4 cm na každé straně po boku. Stejnoměrným přítlakem si tak zajistíte protlačení barvy i v okrajových částech síta, kde máte kousek motivu. Po zvednutí síta z látky si ho opět jedním tahem mimo látku v ruce „naplníte“ a tisknete dál. Naplněním jednak zamezíte tomu, aby vám barva rychle zaschla v sítu, ale stejnoměrným naplněním docílíte i rovnoměrného potisku. Pro usnadnění tisku si můžete pořídit kovového pomocníka - držák síta pro ruční tisk. Jsou to vlastně takové jednoduché panty, které se připevní na rovný stůl. K držáku lze přidat protizávaží, které vám umožňuje lepší manipulaci se sítem, lépe se vám bude síto zvedat po tisku z látky. Také odkládat těrka s barvou. Držák si může šikovný kutil vyrobit i sám. Zdatní machři si k držákům umí vyrobit i tiskovou desku ve tvaru trupu nebo sestaví rovnou sítotiskový stůl pro potisk nejen triček. Já tisknu bez držáků, protože většinou tisknu na látky, kde je potřeba se sítem manipulovat a tisknout těsně vedle sebe. Sítotisk také potřebuje prostor, který zatím nemám, ale blýská se na lepší časy, tak bude prostor i držáky. Při ručním tisku je důležitý sklon těrky, přítlak, hustota a množství barvy. Na vše přijdete časem, až si tisk vyzkoušíte a chytíte ten správný grif. Vše je jen praxe a zkušenost. Budete vědět, že vám barva podteče, když budete těrkou jezdit sem a tam a honit barvu po sítu. Také, že není dobré tisknout ve velkém teplu, protože vám bude plastizolová barva na sítu rychle zasychat. Když těrku moc nakloníte, barvu natlačíte do síta více a podteče vám. Když ji budete držet moc kolmo, motiv se vám naopak natiskne slabě. Když si se sítem hnete, motiv se vám rozmaže a síto vám bude špinit. Když si nebudete dávat pozor, budete mít barvu na ruce a při odnášení trička ze stolu si ho umažete.

Strojní sítotisk

Strojní zařízení pro vícebarevný ruční sítotisk se nazývá karusel. Přenosné zařízení, které bývá často na čtyři, šest nebo osm, ale i deset, dvanáct barev. Karusel umožňuje přesný soutisk několika barev na textil. V podstatě je to otočná konstrukce s několika rameny. Jedno takové rameno - tisková část - se skládá ze zvedacího upínáku, kde je uchyceno a seřízeno síto v hliníkovém rámu. Dále pak vlastní deska, na kterou se navlékají trička pro potisk. Na desku se stříkne lepící sprej na vodní bázi pro lepší uchycení trička. Navlékne se tričko, které se tak pro další manipulaci nehrne a nehýbe. Natiskne se první barva - žlutá, karusel se otočí a na druhém sítu barva červená, natiskne se, na třetím sítu je barva zelená atd. Takto se otáčením tričko dostane pod všechna síta s jednotlivými barvami a je potištěno. K tomu, abyste mohli tisknout na karuselu rychle jednu barvu hned za druhou, byste měli použít mezisušící zařízení, tzv. bleskový mezisušič. Zařízení zrychluje i zkvalitňuje tisk a při použití některých barev je naprosto nezbytný. Mezisušič se umístí ke karuselu nad jednu tiskovou desku, nastaví se časový spínač, speciální lampy mokrou barvu na několik vteřin vytvrzují a zasouší. Na našem trhu existuje několik druhů těchto mezisušičů. Existují však i některé druhy barev, kterými můžeme tisknout, tzv. mokrá do mokré.

Ochranná páska na síta

Vyrobenou sítotiskovou šablonu si před vlastním tiskem olepíte izolepou. Chráníme tak vrstvu lepidla, které vám drží napnutou sítovinu na hliníkovém rámu. Pokud máte rám dřevěný, napnutý ručně, pak chráníte především také textil před barvou, aby se nedostala do okrajů rámu.

Ruční sítotisková těrka

Sítotisková těrka se skládá z polyuretanové hmoty - gumy, kterou se tiskne, a hliníkového držadla, které při tisku držíte v ruce. Sítotiskové firmy a prodejny nabízejí značkové těrkové pásy z polyuretanu Serilor. Tyto „gumy“ mají různé profily - špičaté, oblé, hranaté, ale i různou barvu. Těrky jsou složeny i z více vrstev. Důležitá je hlavně tvrdost, která je značena číselnou řadou. Nejčastější je tvrdost od 60 do 80 Sh, podle toho mají těrky také své použití. Jiná se používá na potisk textilu, jiný profil na papír, na PVC igelitové tašky atd. Těrky mají vysokou chemickou odolnost, jsou lité a po upnutí do držadla a přebroušení tříčové strany můžete okamžitě tisknout. Držák na gumovou těrku bývá nejčastěji z hliníkového eloxovaného profilu v libovolných délkách. Hliník je lehký materiál, takže s těrkou se dobře pracuje a její tvar sedí pěkně v ruce. O těrku je potřeba se dobře starat. Pečlivě z ní po tisku očistit barvu. Časem polyuretan totiž tvrdne, poznáte to při tisku, že už nepruží a neohýbá se. V takovém případě si rozhodně pořiďte novou těrku. V prodejnách pro sítotiskaře vám určitě rádi pomohou podle vašeho budoucího tisknutí vybrat vhodnou Serilor těrku.

Potisk textilu

Pro vlastní tisk je velmi důležité, co vlastně chcete potisknout. Vědět byste to měli již před výrobou sítotiskové šablony. Pokud tedy máte „síto“, můžete se pustit do tisknutí. V našem případě se tedy jedná především o potisk textilu sítotiskovými barvami. V předcházejícím díle jsme si vyrobili síto na vodou ředitelnou barvu pro potisk textilu. Šlo by s ním tisknout i na papír, ale tisk na papír a na textil se od sebe liší hned několika rozdíly. První je druh použité barvy, dále pak savost potiskovaného materiálu a s tím souvisí tzv. odtrh. Co to je? Zjednodušeně řečeno vzdálenost síta od papíru nebo trička. Při tisku na textil pokládáme sítotiskový rám přímo na tričko nebo látku. Textil saje a barva se zapouští do látky. Při tisku na papír už potřebujete odtrh. Ten vytvoříte tak, že síto upnete do držáku na stůl. Mezi sítem a papírem vám vznikne několikamilimetrová mezera, té se říká odtrh. Papír nám nenasaje tolik barvy jako textil. Barva by vám při tisku podtékala a dělala problémy. Výška odtrhu se stanovuje a je závislá na hustotě barvy, rychlosti tahu stěrky při tisku a napětím sítoviny. Při tahu stěrky s barvou po sítu se vám sítovina napíná a prohýbá směrem dolů, aby se dotkla barva papíru a tiskla. Zároveň se ale síto opět samo zvedá a odtahuje. Výšku odtrhu nelze přesně stanovit, musí se vyzkoušet, ale jedná se řádově o cca 3 - 5 mm.

tags: #šablony #na #sítotisku #přes #papír #návod

Oblíbené příspěvky: