Kolumbária z hlíny: Současné trendy a příklady v Evropě
Úvod
Funerální architektura, tedy architektura spojená s pohřbíváním a uctíváním památky zesnulých, má hluboké kořeny v historii lidstva. Kolumbária, specifický typ funerální architektury určený k uchovávání uren s popelem zemřelých, představují zajímavou kombinaci pragmatismu a duchovního rozměru. Tento článek se zaměřuje na současné trendy v oblasti kolumbárií, zejména na využití nepálené hlíny jako stavebního materiálu, a představuje několik příkladů realizací moderních hliněných kolumbárií v Evropě.
Historie a význam kolumbárií
Kolumbária nejsou novodobým vynálezem. Již ve starověkém Římě sloužily kolumbária jako místa posledního odpočinku pro velké množství uren, často patřící členům jedné rodiny nebo komunity. Dnes se kolumbária opět dostávají do popředí zájmu, a to především v městských oblastech, kde je nedostatek prostoru pro tradiční hřbitovy.
Prostorová úspornost a vertikalita jsou typickými znaky kolumbárií, které jsou obvykle vyváženy pečlivým umístěním a důrazem na pietnost stavby. Kolumbária by měla být odlišena od běžných zdí a budována na posvátných a důstojných místech, nejčastěji na hřbitovech, v blízkosti smutečních síní, v kostelech, kaplích, zahradách nebo parcích. Mohou být také součástí soukromých majetků nebo komerčních zařízení.
Hlína jako stavební materiál pro kolumbária
Použití nepálené hlíny pro stavbu kolumbárií navazuje na historické stavební postupy a přináší do prostoru autentickou estetiku a příběh místa. Při vhodném návrhu a provedení mohou tyto moderní hliněné stavby důstojně propojit architektonickou tradici s progresivním přístupem k udržitelnosti a přispět k sociálnímu přijetí.
Význam volby použití hlíny při návrhu kolumbária lze spatřovat ve třech rovinách:
Čtěte také: Ekonomický cyklus a podpora rodin
- Ekologická rovina: Hlína je přírodní, obnovitelný a snadno dostupný materiál, který má nízkou uhlíkovou stopu.
- Estetická rovina: Hlína má přirozenou texturu a barvu, která vytváří pocit tepla a klidu.
- Symbolická rovina: Hlína symbolizuje návrat k přírodě a zemi, ze které pocházíme.
Příklady současných hliněných kolumbárií v Evropě
Následující příklady představují současný vývoj hliněné funerální architektury v oblasti stavby kolumbárií v Evropě.
Hřbitov Eschen, Lichtenštejnsko
Hřbitov se nachází v centru lichtenštejnské obce Eschen, nedaleko města Lucern, přímo u farního kostela sv. Martina. Cílem návrhu, jehož autory jsou Hans-Jörg Hilti a Martin Rauch, bylo plně využít dostupný prostor kolem farního kostela. Celkový koncept projektu vyvažuje ortogonální geometrii hliněných bloků s novou výsadbou zeleně, vodními prvky a pietní zónou.
Hřbitov samotný je vymezený kombinací betonových a hliněných stěn. Jejich rozmístění spolu se zelení poskytuje jasnou prostorovou strukturu a v neposlední řadě také vymezuje místo pro přibližně dvě stě urnových hrobů. Stěny z dusané hlíny stojí v celé své délce na betonovém soklu (výška zhruba 30 cm). Shora je před povětrnostními vlivy chrání stříška s několika-centimetrovým přesahem na obou stranách. Noční iluminace každého pohřebního místa vytváří efekt hvězdné oblohy. Každý jeden světelný bod symbolizuje jednoho zesnulého.
Hřbitov Hergiswil, Švýcarsko
Hřbitov se nachází ve švýcarském městě Hergiswil, ležícím na břehu jezera Vierwaldstättersee, na úpatí hor v kantonu Nidwalden, nedaleko Lucernu. Tento hřbitov využívá pro konstrukci hrobových prostorů monolitické stěny z dusané hlíny. Tři masivní stěny o délce 7 metrů, výšce 2,2 metru a tloušťce 80 cm nejen vymezují prostor hřbitova, ale zároveň integrují samotné pohřební komory.
Do hliněných stěn jsou vlisovány duté dřevěné válcové komory, které umožňují uložení popela. Po uložení ostatků jsou komory překryty vrstvou hlíny. Bronzové desky se jmény zesnulých chrání hlínu před povětrnostními vlivy. Celý systém je navržen s ohledem na přirozenou degradaci materiálu. V případě naplnění lze hliněnou strukturu odstranit a na jejím místě vytvořit novou.
Čtěte také: Modelování interiéru svépomocí
Kolumbárium Hötting, Innsbruck, Rakousko
Objekt kolumbária se nachází na severní straně Höttingského hřbitova v Innsbrucku. Kolumbáriová stěna je přerušena výklenkem s fontánou, lavičkou, památnou deskou a historickým křížem v poměru 1:3. Tímto vynecháním je exponovaná plocha opěrné stěny. Lavička i fontána jsou zároveň integrované do hliněné hmoty. Různá výška a šířka nik vychází z inspirace starověkými řeckými hroby ve skále. Tato nepravidelná kompozice přispívá ke zvýraznění dusané hlíny a dosažení uvolněného vzhledu.
K železobetonové opěrné stěně byly přiloženy prefabrikované panely z dusané hlíny o hloubce 50 cm. Jejich úsporným uspořádáním bylo dosaženo dostatečného prostoru k výsadbě stromů mezi komunikační rampou spojující úroveň hřbitova s úrovní bytových domů nad hřbitovem. Kolumbárium je kryté stříškou z leštěné mosazi, které přechází ve fondánu a lavičku. Mosazi je použito i k uzavření urnových nik. Celkově má stěna délku kolem 75 m a může nabídnout 166 urnových výklenků.
Kolumbárium v kostele svaté Alžběty, Brémy, Německo
Katolický kostel svaté Alžběty v Brémách ukrývá kolumbárium z dusané hlíny. Kdysi byla tato forma pohřbu výsadou korunovaných hlav a duchovních hodnostářů, zde je možná pro každého bez ohledu na vyznání či náboženskou příslušnost.
Železobetonový kostel sv. Alžběty byl postaven v roce 1968 ve vilové čtvrti v brémské čtvrti Hastedt. V roce 2016, asi po 50 letech své existence, již potřeboval rekonstruovat. Na rekonstrukci ale nebyly dostatečné finanční prostředky, což byl jeden z důvodů, proč se farnost rozhodla umístit kolumbárium do sakrálního prostoru kostela. Odlivem věřících už nebylo v kostele potřeba tolik míst, jako dřív, čímž vznikl prostor pro integraci urnových stěn. Pronájmem míst v kolumbáriích se do budoucna mají náklady na jeho realizaci a rekonstrukci kostela částečně vrátit.
Urnové stěny jsou uspořádána do třech shluků, pojmenovaných podle významných míst Ježíšova života - Kafarnaum, Betlém a Emauzy. Díky tomuto uspořádání se vytváří intimní prostory, kde mohou pozůstalí rozjímat. Místo posledního odpočinku pojme až 1213 uren v jednokomorových (605) a dvoukomorových (304) nikách. Stěny kolumbárií se mírně zužují směrem vzhůru a rohy jsou zaoblené, aby se neobrušovaly. Textura dusané hlíny připomíná pohledový beton použitý v interiéru. Kolumbária tak svým vzhledem a polygonálním tvarem zapadají do interiéru členitého kostela. Z finančních důvodů se zadní části urnových stěn vyzdily, ale i tak se na realizaci použilo okolo 150 tun hlíny.
Čtěte také: Environmentální modelování: hlubší analýza
Kolumbárium Mořice, Česká republika
Obec Mořice leží v ČR na Hané, což je etnografická oblast známá pro svou rovinatost a zemědělství. Hliněný materiál pro stavbu symbolizuje přirozený návrat do pro obyvatele tak zásadní země, přičemž se texturou i objemem výrazně odlišuje od nedaleké hřbitovní zdi. Další úroveň použití exponované dusané hlíny je v její proměnlivosti v čase. Tak jako se člověk mění v průběhu života, tak tato stavba přiznává svůj věk nejdříve silným, později stabilizovaným erodováním.
Oboustranné kolumbárium je kvádrový objekt ležící v severovýchodním rohu hřbitova v Mořicích. Formou se kolumbárium odkazuje na lidové stavby z Hané. Střed objektu je vtlačen dovnitř a dává tak vyniknout krajům, které tvoří sokl a pilastry na kratších stranách stavby. Kolumbárium by se dalo zjednodušeně popsat jako kvádr o rozměrech 7 × 1,3 m v půdoryse o výšce 2,3 m. Poskytuje 15 nik a 15 luceren z obou stran, tedy 30 boxů o rozměrech 40 × 40 × 40 cm na uložení uren.
Hliněné kolumbárium je realizované na betonovém základu. Bednění bylo provedeno na místě z desek a trámků, dusáno bylo bez pomoci mechanizace, za pomoci lidské síly a ručních dusadel. Části kolumbária více namáhané povětrností jako je sokl nebo krajní části stavby jsou stabilizovány vápnem. Niky jsou provedeny jako ztracené bednění překližkových boxů, které byly zadusány do kolumbária v průběhu realizace. Naopak plechové lucerny byly osazeny až po odbednění do výklenků vytvořených po vytažení zadusaných kónických dřevěných kopyt. Střecha je tvořena odsazenou rovnou LVL (Laminated Veneer Lumber) dřevěnou deskou, na které je vytvořena za atiková skrytá pultová střecha ústící do chrliče. Oplechování je tvořeno do černa patinovanou mědí. Díky výškové dilataci desky střechy a vrchní hrany kolumbária vzniká spíše dojem levitující desky přesahující kolumbárium.
Způsob výstavby byl zvolen natolik snadný, aby bez dlouhého školení mohl s každým procesem výstavby (míchání směsi, vyhrabávání kamenů z hlíny, převážení směsi, dusání) pomoci jak obyvatelé Mořic, tak univerzitní profesoři, studenti architektury, řemeslníci, děti, nebo člověk fyzicky nebo mentálně handicapovaný.
tags: #modelovani #z #hliny #wikipedie