Kozárovice u Boskovic: Historie a příroda obce v srdci Vysočiny

Kozárov, malebná obec ležící uprostřed trojúhelníku měst Tišnov, Boskovice a Bystřice nad Pernštejnem v okrese Blansko, se rozkládá na západním úbočí vrchu Babylon na Českomoravské vrchovině. Tato oblast, charakteristická kopcovitým terénem s dalekými výhledy a nadmořskou výškou 614 m n. m., nabízí jedinečnou kombinaci přírodních krás a bohaté historie.

Geografická charakteristika Kozárova

Z hlediska regionálního členění povrchu patří Kozárovsko k provincii Česká vysočina a geomorfologicky spadá do okrsku Sýkořská hornatina. Reliéf má parametry členité vrchoviny až ploché hornatiny a pohybuje se v rozmezí nadmořských výšek od 510 metrů (údolí Kozárovského potoka JZ od obce) po 664 m n. m. (kopec Babylon - Kozárovský kopec sev. od obce).

Geologické podloží tvoří krystalinikum, konkrétně rula, velmi stará přeměněná hornina, která vznikla patrně ve starohorách, asi před půl miliardou let. Táhne se v širokém pruhu od Lomnice na sever kolem Kozárova, Bedřichova, Černovic, Hodonína, Tasovic, Štěchova, Lysic a dále.

Katastr obce Kozárov je součástí hlavního povodí řeky Moravy, dílčí úsek povodí Svratky. Nejvýznamnějším tokem širšího regionu je Besének. Ze souboru map fyzickogeografické regionalizace ČR vyplývá, že popisovaný katastr spadá do oblasti málo vodné.

V rámci biogeografické diferenciace a skupin typů geobiocénu patří jižní část území katastru Kozárov do 4. - bukového vegetačního stupně, severní část do 5.

Čtěte také: Nahlík a Boskovicko

Přírodní parky a lokality

V okolí Kozárova se nachází hned několik přírodních parků, které mají za úkol chránit a podporovat přírodní a kulturní hodnoty vyvážené krajiny. Jedná se především o:

  • Přírodní park Svratecká hornatina: Byl vyhlášen 4. října 1990 a novelizován 1. září 1995.
  • Přírodní park Lysicko: Vyhlášen 20. dubna 1994, celková plocha 40,2 km.

Mezi významné lokality na území Kozárova patří:

  • Kozárovský hájek: Leží cca 0,5 km jiho-jihozápadně od Kozárova u objektu živočišné výroby. Jedná se o široce klenutý hřbet východního okraje Sýkořské pahorkatiny, spadající směrem k jihu. Je to izolovaný lesík uprostřed polí, jeden z nejvýše položených habrových hájků (pravděpodobně výmladkového původu) v rámci celé Českomoravské vrchoviny. Fytogeograficky zajímavý příklad přirozeného výskytu teplomilnější dřeviny v relativně vysoké nadmořské výšce (téměř 600 m n. m.). Druhově poměrně pestrý bylinný podrost s ostrůvkovitou pokryvností tvoří s převládajícím zastoupením konvalinka vonná a pstroček dvoulistý.
  • Kozárovský kopec: Leží cca 0,2 km východně od Kozárova u fotbalového hřiště v nadmořské výšce 664 m. Jedná se o kulminační část Sýkořské hornatiny při východním okraji Českomoravské vrchoviny. Zbytek harmonické kulturní krajiny, vzniklé tradičním maloplošným způsobem zemědělského obhospodařování - svahy jsou zde podélně rozčleněny soustavou mezí s kamenicemi. Zachována je mozaika drobných políček, polokulturních luk a lad, rozčleněných dřevinnými liniemi na mezích s kamenicemi. Zbytky regionálně silně ohroženého společenstva třídy Nardo-Callunetea v relativně vysoké nadmořské výšce s výskytem některých méně náročných teplomilných rostlin, jako jsou např. devaterník penízkovitý, čilimník nízký, trojzubec poléhavý aj.
  • Kozárovský potok: Kat. Retenční nádrž: na vodním toku Kozárovského potoka. Ve vymezeném zájmovém území byla při vylišování generelu územního systému ekologické stability navržena celá sítˇ biocenter. Ve vrších: lesní biocentrum místního významu, výměra cca 3 ha.

Sakrální památky a drobné historické objekty

Kozárov se pyšní několika sakrálními památkami a drobnými historickými objekty, které dokreslují charakter obce:

  • Kaple sv. Anny: Byla vysvěcena r.l919. Nad vchodem do kaple je umístěný kulatý obrázek Panny Marie s dítětem.
  • Mramorový kříž: Vedle kaple stojí mramorový kříž z r.
  • Čtyři kříže při příjezdových cestách do obce:
    • Litinový kříž na pískovcovém podstavci u silnice ve směru do Bedřichova věnovali František a Františka Vejrostovi v r.1869.
    • Mramorový kříž za obcí u silnice do Rašova a Kunčiny Vsi nese na podstavci malý reliéf Panny Marie. Byl v r. 1903 věnován dětmi zemřelého Jana Lorence k uctění památky jeho i dvou Lorencových manželek. Kříž nese signaturu J. Überall v Nedvědici.
    • Uprostřed louky u cesty do Strhařů stojí další mramorový kříž rovněž s reliéfem Panny Marie, který zde nechal zhotovit v r. 1909 Jan Tatíček s manželkou Annou.
    • Dřevěný kříž s plechovým korpusem Krista, nacházející se u polní cesty za vsí směrem do Osik, zbudoval v r. 1941 Vincenc Holcner. Tento kříž byl v r.
  • Kamenný kvádr s křížkem a nápisem LP 1809: V trati Kraví hlava (ve Vrankovém lese na k.ú. Rašov) je snad připomínkou jedné z obětí napoleonských válek. Podle pověsti šlo o úmrtí manželky jakéhosi francouzského důstojníka.

Historické události a pohromy

Kozárov byl v minulosti několikrát postižen přírodními pohromami a živelnými událostmi, které se zapsaly do paměti obyvatel:

  • 27. 5. 1922: Průtrž mračen poničila obecní cesty.
  • 12. 7. 1922: Po tříhodinové průtrži mračen s krupobitím byla zničena úroda. Vše se podepsalo i na vzhledu vesnice.
  • 25. 7. 1929: Obec byla postižena dvacetiminutovou průtrží mračen, jenž zničila zralé obilí.
  • 29. 5. 1941: Bylo možné pozorovat krásnou polární záři.
  • Noc z 27. na 28. 6. 1946: Byla viditelná polární záře.
  • 26. 6. 1955: Za velké bouře udeřil blesk do stavení č. 7. Oheň byl včasným zásahem místního hasičského sboru uhašen. V ten den současně udeřilo do domu Viléma Pařízka č. 36. Dům zapálen nebyl, ale tento blesk jeho majitele usmrtil.
  • Začátkem roku 1956: Byly velké mrazy dosahující až -30 °C.
  • V roce 1957: Přesahovaly letní teploty +38 °C.
  • 12. 2. 1961: Bylo viditelné zatmění Slunce, které bylo téměř z 9/10 zakryto Měsícem. Zatmění trvalo od 7:30 do 8:45.
  • 6. 2. 1968: Se přes obec přehnala vichřice, která měla za následek zpřetrhané telefonní a elektrické vedení.
  • Začátkem roku 1970: Napadlo velmi mnoho sněhu.
  • 15. 1. 1974: Námraza na vozovce znemožnila zásobování vesnice, bylo poškozeno elektrické vedení, některé sloupy a stromy se vyvrátily.
  • 19. 6. 1986: Zastihla obec a celou oblast Lomnicka bouře provázená krupobitím. Byly zaplaveny některé sklepy, zničena úroda. Příval vody trval tři hodiny a napršelo kolem 170 mm vody. Škody přesáhly milionové částky.
  • V roce 1992: Byla v létě velká vedra od června až do konce srpna.
  • 11. 8. 1999: Bylo viditelné zatmění slunce. Měsíční kotouč zakryl slunce z 9/10.

Požáry

Kromě přírodních pohrom sužovaly Kozárov také ničivé požáry:

Čtěte také: Čalounické služby Rychnov a okolí

  • Roku 1887: Vyhořely budovy od č. 15 po č. 11 a později i hostinec na č. 19.
  • 5. 7. 1898: Vyhořela celá usedlost Františka Pavlíčka č. 2.
  • Roku 1908: Vyhořel domek Antonína Pařízka č.22.
  • 26. 7. 1911: Vyhořela od blesku usedlost Antonína Špačka č.10. Vše lehlo popelem, jen dobytek byl stěží vyveden.
  • 11. 1. 1918: Se odpoledne chytilo stavení č. 35 M. Kaldové, od něho pak stavení č. 30. Ant. Bubeníkové, domek č.12. Pařízkové a domek č. 29 Fr. Buriana. Shořelo vše, jen chlév při č. 30 byl uhašen.
  • 20. 7. 1930: Se při taneční zábavě vzňala střecha kulturního domu. Rázným zásahem místního sboru byl požár uhašen.
  • 26. 7. 1954: Ve 13:30 vyhořel dům Štěpána Komárka č.1. Celé stavení lehlo popelem a uhořel zde čtyřletý hoch.
  • 26. 6. 1955: Se od blesku vzňala Vejrostova stodola u domu č.7. Včasným zásahem místního požárního sboru se podařilo neštěstí odvrátit.
  • Roku 1992: V červenci a srpnu byly v okolí obce založeny neukázněnými turisty tři lesní požáry.

Historie a život v Kozárově

Český název Kozárov mohl vzniknout od vlastního jména „Kozár“ či „Kozář“ (kozák, pasák). Ve starých listinách se můžeme dočíst, že na čísle 1 bydlel usedlý jménem Kozarow.

O původu vesnice se nezachovalo žádných určitých zpráv. První písemná zmínka je z roku 1601, kdy Kozárov patřil k panství lomnickému. V té době bylo ve vesnici 16 domů, z toho 15 usedlých. Jedenáct pololáníků po třinácti měřicích, čtyři čtvrtláníci po šest a půl měřicích. V domě s číslem 16.

Třicetiletá válka a její důsledky

V třicetileté válce zpustly tři a půl lány a 1 1/4 lánu. Kolem roku 1653 ještě jeden a půl a 2 1/4 lánu. Tedy v letech šedesátých 17. století bylo obsazeno pouze 9 domů. 7 bylo zpustlých. Tehdejším obyvatelům se nevedlo dobře. Důkazem jsou neobydlené domy, ze kterých lidé utíkali. Stávalo se často, že vrchnost dosazovala na Kozárov za trest a nebo i ty, kteří uměli dobře hospodařit. Dostali chalupu a půdu, aby ji obdělali a udržovali. Předně to byla robota, jenž zabrala bez mála téměř všechen čas, takže nezbývalo věnovat se svému. Polního nářadí, které by usnadňovalo práci, také nebylo. A konečně byla to také málo úrodná půda, jež se stavěla do cesty polnímu hospodaření. O obtížnosti této doby svědčí i fakt, že r. 1785 byl za trest majiteli usedlosti č. povinností postaven před dům hostinec a k němu přidělena polovička pozemků, které vrchnost odebrala majiteli zmíněné usedlosti. Hostinec byl postaven robotou a smělo se v něm šenkovat jen pivo z vrchnostenského pivovaru v Lomnici.

Zemědělství a obživa

Roku 1749 náleželo poddaným 180 měřic půdy, čtyři a půl měřic zahrad, dvaadvacet měřic úhoru, dva a půl měřice pastvin a luk sedmnáct a půl měřice. Obci náleželo patnáct a půl měřice pastvin, osmnáct a půl měřice lesa a půl měřice polí. Celkem to bylo 261 měříc, t.j. na dnešní výměry 52,5 hektaru. Z toho je vidět, že pole v tehdejší době nebylo tolik rozděláno jako dnes. Orávalo se pouze rádlem, vždy po svahu na dolní stranu, čímž hlína z horní strany se hromadila dole. Pole na Babyloně bylo rozděláno až v 2. polovině 19. století, kdy přibylo domkařů.

Lid se živil převážně zemědělstvím. Rovněž obilí se nepěstovalo jako dnes. Pěstovaly se brambory, oves, žito a len (později řepa a další). Řepa a brambory byly dlouho ještě v 19. stol. Krajíček chleba byl i o Vánocích v mnoha domácnostech vzácností. Ječmen, pšenice aj. se zaváděly až v 2. polovině 19. stol. Dále obyvatelé hledali obživu v panských lesích jako drvaři a za tkalcovskými stavy.

Čtěte také: Historie čištění peří a šití dek

Pěstování lnu a tkalcovství

Nemalá pozornost byla věnovaná právě pěstování lnu. Na jeho sušení byly v obci čtyři sušírny tzv. pazderny:

  • Douškova - patřící k čís. 9.
  • Tatíčkova - k čís. 10. (nyní čís. 36.)
  • Šmardova - k čís.

Zvláště v letech 80. a 90. devatenáctého století (i v letech desátých 20. stol) byl v každém domě jeden i více tkalcovských stavů, při nichž byli zaměstnáváni i různí přivandrovalí tkalcovští tovaryši. Materiál tkalci nosívali z Lomnice, kam také odváděli hotovou práci. Vlivem tovární výroby zanikla práce za domácími stavy úplně. Poslední stav byl ještě v padesátých letech v domě č.

Robota a povinnosti poddaných

Pololáníci robotovali ročně dvěma koňmi jeden a půl dne týdně a od Jana do Václava dvěma osobami po tři dny v týdnu. Čtvrláníci robotovali po celý rok. Jedna osoba 3 dny týdně a od Jana do Václava 1 osoba šest dní za týden. Dále sbírali šípkové plody, lískové ořechy, jalovcové bobule, hledali a sušili houby pro vrchnost.

Lidové zvyky a tradice

Na Kozárově se zachovalo několik původních zvyků a tradic. Některé z nich bohužel již upadly v zapomnění:

  • Slavnost Grálek: O svatodušním pondělí si dívky ze svého středu vybrali krále a královnu. Ozdobeni pentlemi chodily dům od domu. Při svém tanci zpívali zajímavé směsice písní.
  • Svatý Mikuláš: 5. 12.
  • Vánoce: O Vánocích budíval pastýř, později ponocný, troubením na Jitřní mši svatou. Svobodné dívky o štědrém dnu večer lily olovo, aby podle odlitků poznaly, co je v budoucnu čeká.
  • Masopust: O masopustním pondělí vodívali mladíci maškaru. Byli přestrojeni za různé maškary i zvířata a chodili dům od domu. Za to dostávali obilí a peníze.
  • Stavění máje: 30. dubna se před domy stavěly břízky s jalovcem ve vršku. V podvečer pak chodila po vesnici mládež (od spodu nahoru) a práskáním a hulákáním vyháněla čarodějnice z vesnice. Tomu, kdo neměl před domem břízku, vzali co se dalo.

Kroj se až do 19.

Výstavba kaple sv. Anny

26. července 1911 na sv. Annu se od blesku chytila usedlost čís. 10 Antonína Špačka. Oheň se rozšířil po celém stavení takovou rychlostí, že se již přivolaným hasičským sborům z Bedřichova, Rašova, Strhařů, Brumova, Dlouhé Lhoty, Černovic nepodařilo oheň uhasit. Anna Špačková, žena Ant. Špačka, chtěla na paměť neštěstí a k poctě své patronky postavit u svého domu malou kapličku se sochou sv. Anny.

Roku 1912 objednali manželé Špačkovi z Tyrol sochu sv. Anny. Původní zvonička, která stála na místě nynější kaple, byla již značně sešlá. Před ní stály 4 lípy, téměř stoleté. V únoru 1914 byly skáceny lípy, z nichž dvě hrozily roztržením.

15. 6. 1914 se započalo se stavbou nové kaple, kterou řídil František Holcner, zednický mistr z Olešnice, zdejší rodák. Rozpočet zněl 1 433,82 korun. Jak vyplývá ze schůze obecního výboru ze dne 2.července 1913, jednu polovici nákladů na kapli bude hradit obec, na to skácí se kus lesa, druhou polovici ponesou všichni občané kozárovští, kteří daň v obci platí dle přímé daně.

2. srpna 1914, když tesaři dávali vazbu, byla vyhlášena mobilizace. Řemeslná výroba byla samozřejmě pozastavena. Po vyhlášení zavládla panika, obzvláště v domech odkud rukovali.

První světová válka a její dopad na Kozárov

Na 1. výzvu 3. Ed. Duzbaba z čís. 4, Ant. Slavíček čís. 26, Jos. Pavlíček čís. 12. 9. Fr. Komárek z čís. 1, Fr. Doušek čís. 28. Václ. Pařízek čís.

Hůře pak bylo ještě v roce 1915, kdy se vypisovaly stále nové a nové odvody a počet mužských sil se zmenšoval. Do války odešlo opět patnáct vojínů. Ženy a děti musely tvrdě pracovat na polích a jejich stesk po manželích a otcích už vůbec nezmírnila státní podpora 1,40 korun na jednoho člena rodiny.

K dovršení svízelů obyvatelstva byly tzv. vojenské rekvizice. První se konala v únoru 1917 a odvádělo se obilí. Při dalších už byl odváděn i dobytek. Ti, kterým nestačilo z vlastní sklizně na živobytí - zvláště domkaři, museli svůj nedostatek dokupovat na lístky na tzv. „chlebenky“ či „moučenky“ od okresního hejtmanství v Tišnově. Často i špatnou moukou jako bramborovou, kaštanovou, kukuřičnou museli lidé dát za vděk. Toto zboží pak prodávala Marie Halouzková, obchodnice z domu čís.

6. února 1916 byli povoláni k odvodu všichni starostové a radní, jež do té doby nepodléhali vojsku. Povoláni byli Ant. Špaček č.10 - starosta a Max.

Vznik Československa

V obci proběhl klidně. Se všeobecnou a velkou radostí byla přijata zpráva o samostatnosti Československého státu. První popřevratové dny věnovaly pozornost vracejícím se voj…

tags: #mlatecek #boskovice #siti #historie

Oblíbené příspěvky: