Kouzlo ruční tvorby: Návody a inspirace pro pletení a háčkování
V dnešní době, kdy je trh přesycen masovou produkcí, se stále více lidí obrací k ruční tvorbě jako k způsobu, jak vyjádřit svou originalitu a kreativitu. Ať už jde o pletení, háčkování nebo šití, ruční práce přináší nejen radost z tvoření, ale i možnost vytvořit si jedinečné a osobní předměty. Tento článek vám přináší inspiraci a návody pro různé pletací a háčkovací projekty, ať už jste začátečník nebo pokročilý.
Vánoční punčocha s osobním dotekem
Ušijte si krásnou a originální vánoční punčochu, která dodá vašim svátkům osobitý půvab. S panelem s předkreslenou vánoční punčochou se i z vás stane tvůrce jedinečného kousku. Punčocha je předkreslená na plsti o gramáži 166 g/m2. A co ji dělá opravdu speciální? Vyšité jméno viskózovou nití na vyšívacím stroji, které zaručuje originalitu.
Punčochu si z panelu ušijete sami, a ke každému panelu obdržíte jutovou potištěnou stuhu a samozřejmě návod, takže je vhodný i pro úplné začátečníky. Do poznámky pro příjemce uveďte jméno, které si přejete na punčochu vyšít.
Háčkování od Anny: Emoční postavičky a roztomilí zajíčci
Spojte síly s Aničkou, která tvoří pod značkou Háčkování od Anny a nechte se inspirovat jejími jedinečnými háčkovanými motivy znázorňujícími různé pocity - například lásku, smutek, vztek, strach nebo odpočinek.
Pojďte si společně uháčkovat roztomilého zajíčka! Krok za krokem zvládnete uháčkovat celého zajíčka během 6 dní. Je to zdarma, stačí si jen sehnat materiál. Návod je vhodný i pro začátečníky.
Čtěte také: Jak uplést ponožky na jehlicích
Sladká jahoda pro začátečníky
Uháčkujte si skvělou jahodu! Návod je vhodný i pro začátečníky a získáte rovnou 3 verze- na 3 velikosti. Návod je zdarma, stačí si jen sehnat materiál.
Háčkované šaty z Butterfly příze
Háčkované šaty ze 2 klubíček Butterfly od YarnMellow jsou jednoduché na výrobu a naprosto skvělé na nošení. Můžete v nich vyrazit v zimě i v létě a díky použitému vzorku nepotřebují podšívku a přesto neprosvítají. Na velikost 36 začněte na 90 pružných řetízkových ok. Délku řetízku zvolte podle největšího obvodu prsou.
Roztomilý dinosaurus pro pokročilé začátečníky
Chtěli byste si uháčkovat něco složitějšího, ale bojíte se, že to nezvládnete? S návodem na roztomilého dinosaura to zvládnete levou zadní! Seznam všech pomůcek najdete hned na začátku souboru. Můžete použít přízi Jeans Tropical, ale vy můžete háčkovat i z jiné.
Slepička nebo papoušek?
Záznam z háčkovacího workshopu, kde jste se naučili uháčkovat si slepičku. Pokud se spletete a ze slepice vyleze spíš papoušek, nevadí! Přízi použijte co nejtenčí. Může být Jeans, ale ze silnější už to nebude moc hezké.
Efektní a hřejivé rukávy
Naučte se uháčkovat si fantastické rukávy. Jsou efektní, hřejivé a velmi pohodlné.
Čtěte také: Prodejna pletení: Most
Kroužková zbroj: Historie a výroba
Správný způsob pletení kroužkové zbroje se od Antiky či středověku prakticky nezměnil, takže většina zbrojí, se kterými se setkáte v historickém šermu je pletena stejně. Většina zbrojí v hist. šermu je zatím pouze zavíraná a i taková zbroj skýtá slušnou ochranu proti otupeným sečným zbraním, které se při šermu obvykle používají.
Skutečně kvalitní repliky původních kroužkových brní už ale bývají vyrobené jinak - z materiálů blížících se vlastnostmi originálům (přinejmenším vzhledem), nýtované, kovářsky vařené aj. Ať už jde o zakázková díla nemnohých šikovných tuzemských brnířů nebo výrazně levnější práce, importované stále častěji z Asie. To naznačuje kudy se bude ubírat další vývoj nejen v oblasti Living history, ale i hist. šermu.
Návod pro kutily: Vyrobte si kroužkovou zbroj sami
Pokud jste se přesto rozhodli vyrobit si kroužkovou zbroj sami - ať už jako skutečnou nýtovanou repliku nebo jen jednodušší zavíranou zbroj, je pro vás určen tento návod. Záměrně je pojat tak, aby podle něj dokázal zbroj vyrobit úplně každý - tedy i laik bez sebemenších zkušeností a kvalitního vybavení, doma na koleně.
Berte prosím v potaz, že se toho z řemesla brnířů, s výjimkou samotných výrobků, dochovalo jen nesmírně málo. Takže mnohé nástroje a postupy jsou výsledkem experimentů, na kterých se stále pracuje. Také teoretická stránka historie tohoto oboru není bohužel jednoduchá - o mnoha věcech se v odborných kruzích stále ještě diskutuje, objevují se nové hypotézy a teorie. Proto tento článek odráží pouze momentální stav osobního poznání v oboru, které se pochopitelně stále vyvíjí.
Materiály a složení oceli
Nemáme bohužel k dispozici dostatečně velký statistický vzorek metalurgického složení ocelí používaných na kroužkové zbroje, protože metalografické testy se na nich běžně nedělají. Z těch které se dělaly můžeme opatrně usoudit, že šlo častěji o oceli nízkouhlíkové, často jsou kroužky nauhličené jen místy a nerovnoměrně. Dá se tedy říci, že šlo častěji o oceli měkčí a méně kvalitní. Na druhou stranu se objevují i oceli kvalitnější a někdy i stěží uvěřitelné případy - např. materiál kroužkové zbroje uložené v depozitu NM vykázal při spektrální analýze jednak vysoké procento uhlíku - 1.44%, dále 1.46% Niklu, ale především unikátních 8% kobaltu. Zbývajících prvků bylo pod 1% a lze je asi považovat za běžnou kontaminaci. O takové oceli lze bez nadsázky prohlásit, že je velmi kvalitní. V moderní terminologii metalurgie jde o tzv. vysokouhlíkovou výše legovanou ocel. Velmi zvláštní je totiž právě přítomnost Co - kobalt totiž nebyl ve středověku známý a používaný prvek a v takhle vysokém obsahu se ani v železných rudách běžně nevyskytuje. Kobalt mimo jiné zvyšuje tvrdost oceli a do jisté míry i odolnost proti korozi i když ne v takové míře jako Ni nebo Cr.
Čtěte také: Spony na pletení: Jak na to?
Pérové podložky versus drát
Zbroje vyráběné z pérových podložek jsou již i v historickém šermu vývojově překonané stádium, díky řadě nevýhod (horší vzhled, vyšší váha, nižší elastičnost) a také stále více vzrůstající ceně podložek. Další argument zastánců těchto zbrojí - že se podobají více originálům je také naprosto zcestný. Vychází z faktu, že některé originální zbroje mají kroužky zploštělé celé - což je ovšem důsledek výroby nýtované brně, kdy přípravky brníře někdy nezploštily pouze místo pro nýt ale celý kroužek, případně se kroužek roztepal při nýtování. I tyto zbroje byly ale vyráběny z drátu.
Materiály a průměry kroužků
Většina nových kvalitních kroužkových zbrojí je tedy rovněž vyráběna z drátu - používají se nejrůznější materiály od poměrně levných „železných“ černěných drátů, přes pozinkované, mosazné, svářecí, až po drahé ocelové. Také průměr kroužků se různí. Na dochovaných originálech můžeme vzácněji najít i kroužky s vnitřním průměrem pod 4mm (např. fragment zbroje inv.č. I-3056 v depozitu Voj. muzea v Praze má vnitřní průměr pouhých 3,86mm!) ale i kroužky s vnitřním průměrem přes 10mm. Obvyklý průměr se tak pohyboval někde mezi 6-8mm. Také dnes jsou nejpoužívanější průměry kroužků replik zbrojí zpravidla 6mm, 7mm a 8mm.
Síla drátu
Průměr použitého drátu v historii také velmi kolísal - výše popsaná zbroj č. I-3056 z depozitu Voj. Muzea v Praze má kroužky vyrobené z drátu o síle dosahující místy jen 0,62mm(!), velmi často se průměr drátu dochovaných zbrojí pohybuje kolem 1mm (např. 3 další zbroje z téhož zdroje mají sílu drátu mezi 0,92mm a 1,36mm) byť je třeba brát v potaz i možnost úbytku materiálu vlivem koroze. Máme ovšem doloženy i památky vyrobené z velmi silného drátu o síle dosahujícího až 2mm. Tyto silné kroužky jsou ale poměrně vzácné a využívalo se jich občas jen na některé části zbrojí - např. na límec apod. Dnes se obvykle používá drát od 1,2mm (výjimečně i 1mm) po extrémní 2mm. Nejběžnější používaná kombinace dnes bude pravděpodobně černý nebo pozinkový drát o síle 1,4-1.6mm a průměr kroužku 6-8mm.
Je samozřejmě nutné poznamenat, že použití chromniklových ocelí (nerez), pozinkovaných drátů aj. neodpovídá složení původních materiálů ani jejich povrchové úpravě - po lopatě řečeno, vzhled replik z těchto materiálů neodpovídá vzhledu originálů ani ve stavu v jakém byly když je brníř prodal zákazníku. Dnes se tyto moderní materiály používají pro snadnější údržbu apod.
Kombinace různých průměrů a síly drátu
Je dokonce možné volit na jediné zbroji různé průměry kroužků a sílu drátu. Výsledek sice nebude mít kompaktní vzhled a mezi jednotlivými typy kroužků budou patrné rozdíly (pouze pokud by se přechod udělal sérií nepatrně se zvětšujících kroužků síly drátu, nemusel by být okem patrný - to by však bylo nesmírně pracné a v případě nýtování náročné také na přípravky), neodporuje to však historii. Zbroje konstruované z několika různých průměrů kroužků a síly drátu máme doložené i z našeho prostředí (zbroj inv. č. 475 v depozitu NM v Praze, pláštík a zbroj sv. Václava). Zbroj inv. č. 475 v depozitu Národního muzea v Praze názorně ukazuje jak se na jediné zbroji mohly objevit tři různé velikosti kroužků.
Pozink vs. kvalita oceli
Pozink má nespornou výhodu v tom, že nevyžaduje údržbu, ale pokud chcete zbroj co možná nejpodobnější originálům budete muset sáhnout po poměrně nekvalitní oceli - např. vázacího drátu (pozor - původní zbroje jsou nýtované a tak i méně kvalitní měkčí materiál má pak větší pevnost) a černěného, tedy běžně korodujícího materiálu vyžadujícího neustálou údržbu.
Velikost kroužků a cena
Zpravidla platí, že čím menší kroužky, tím je zbroj elastičtější, ale také těžší, pracnější a dražší. Cenový rozdíl mezi kilogramem železného pozinkového drátu a stejného množství chromniklové oceli činí přibližně desetinásobek.
Výroba kroužků z drátu: Navíjení
Prozatím nechám stranou kroužky vyráběné vysekáváním a odštípáváním z předem vytepaného plechu a budu se věnovat pouze kroužkům vyráběným z hotového drátu coby výchozího polotovaru. Nejprve je tedy nutné si drát natočit na kulatinu o požadovaném průměru. U nýtovaných kroužků je třeba vzít ještě v úvahu, že výsledný kroužek bude výrazně menší než navíjený průměr, díky přeložení konců kroužku přes sebe. Pokud chcete z nějakého důvodu dosáhnout určitého přesného výsledného průměru, musíte si zpětně dopočítat výchozí průměr navíjecí kulatinky nebo naopak vycházet z pevně daného navíjecího průměru s tím, že výsledek vyjde jak vyjde.
Nástroje a postupy navíjení
Nástrojů, které mohli použít k této práci naši předkové bychom zřejmě dokázali vymyslet více. Z výjevů zobrazujících řemeslníky při tažení drátu ve vrcholném nebo pozdním středověku známe třeba jednoduché navíjecí kliky. Asi nejjednodušší navíjecí zařízení, které mohli naši předkové použít je kovová tyčka o vhodném průměru, zasazená pro snazší uchopení do dřevěné rukojeti. U rukojeti nebo na konci musí být tyčka opatřena buď otvorem nebo zářezem, do kterého se zasadí jeden konec drátu. Pak otáčíte jednou rukou navíječkou a druhou přidržujete a vedete drát. Nevýhodou podobného zařízení je, že se dá využít pouze k navinutí poměrně krátké pružiny z relativně měkkého drátu, což ale starým brnířům zřejmě příliš nevadilo. Pokud si podobné zařízení budete chtít udělat dnes a nebudete trvat na dobové technologii nebo vzhledu, můžete použít jakoukoli vhodnou kovovou tyčku (nebo pokud seženete třeba velký šroubovák o vhodném průměru dříku) nebo si jí nechat někde vysoustružit a ani sehnat vhodnou dřevěnou rukojeť vám nebude činit zvláštní potíže.
Pokud potřebujete natočit větší množství kroužků naráz nebo zápasíte s tvrdším materiálem, budete muset zvolit jiný postup. Máte-li možnost udělat to strojově, ušetříte si dost práce i času - ideální zařízení pro natáčení je tzv. stáčečka pružin, ale lze použít i soustruhu nebo vrtačky s pevným usazením a pomalými otáčkami. Pokud nemáte možnost strojního natáčení nebo potřebujete natočit menší množství drátu a nevyhovuje vám výše popsané jednoduché navíjecí zařízení, je možné si postavit složitější ruční stáčečku. Budete potřebovat především natáčecí kliku - v podstatě jen zohýbaná kulatina o průměru na jaký chcete kroužky natáčet. Na delší rovné části kousek za klikou kulatinu provrtáte - otvor musí být dost velký aby jím prošel lehce natáčený drát ale nesmí příliš zeslabit kulatinu aby se v něm neulomila. Svěrák připevníte na ponk nebo nejmasivnější stůl jaký doma seženete. Do svěráku upnete trubku a protáhnete tyč. Trubka svou délkou zajistí, že vám klika nebude při natáčení „lítat“ (u pevných stáčeček to zajišťuje rám). Pokud nemáte svěrák lze svorkou chytit trubku k hraně stolu přímo. Jednou rukou otáčíte klikou a druhou napínáte a povolujete drát odmotávaný z kluba. Máte-li kliku tak, jak je to na obrázku, musíte jí točit směrem od sebe, aby se na kulatinu drát navíjel shora a zprava od kliky směrem doleva. Při natáčení se klika z trubky vysouvá, takže lze dělat jen tak dlouhé pružiny jak dlouhá je klika, navíc příliš dlouhé pružiny se špatně zpracovávají. Když domotáte pružinu, musíte konec zasazený do otvoru v kulatině odštípnout aby šla pružina stáhnout dolů.
Dělení pružiny na kroužky
Namotanou pružinu je třeba rozdělit na jednotlivé kroužky - opět pokud máte tu možnost, lze použít strojní řešení a pružinu podélně rozříznout např. rozbrušovačkou nebo i pilkou. Jiná možnost je kroužky rozštípat. Tento postup je pracnější, zdlouhavější a řez není zdaleka tak čistý, přesto pokud se štípe pomocí ostrých kleští a správně, vzniká šikmý a poměrně neomačkaný „řez“. Při zavření takového kroužku se šikmé konce přes sebe přeloží a smáčknou a tak drží lépe u sebe a méně se pak vyvlékají. Někdo dává přednost čelním štípacím kleštím, mně se osvědčily kleště boční, v každém případě doporučuji dlouhou rukojeť nebo jinak vyřešenou páku co vám usnadní práci. Nemá smysl pokoušet se štípat vícero kroužků naráz - ničíte si kleště i ruce, zbytečně se unavujete a kroužky, které naštípáte jsou zavřené - málo na to aby se daly rovnou použít a dost těsně na to, aby se na ně nedalo nic navléknout. Mnohem vhodnější je pružinu před naštípáním natáhnout a štípat každý kroužek samostatně.
Nýtování kroužků: Klíčová technologie výroby zbrojí
Nýtování bylo základní součástí výroby zbrojí. Prakticky všechny zbroje používané ve středověku (nebo i v Antice - viz. lorica hamata) byly snýtované, případně tvořené kombinací vysekávaných či kovářsky svařovaných kroužků s kroužky nýtovanými (vyrobit celou zbroj z vysekávaných kroužků nejde a kovářsky svařovat - skovávat - lze jen samotné kroužky). Až později v novověku se objevují i zbroje pouze zavírané, které se ovšem zpravidla objevují už jen jako doplněk plátových zbrojí apod. Samo nýtování společně s výrobou drátu činilo technologii výroby nesmírně náročnou, takže se z počátku ujímala jen pomalu a cena zbrojí byla především kvůli pracnosti a složitosti výroby velmi vysoká. Právě s ohledem na velmi vysokou pracnost/cenu najdete poctivě nýtované kroužky na moderních replikách kroužkových zbrojí (např. v hist. šermu) jen výjimečně.
Postup nýtování
Klasický používaný postup nýtování kroužků byl následující - brníř vzal předem vyrobený kroužek, který odsekl z navinuté pružiny. Pomocí zvláštní kalibrační desky (nebo prostě kleštěma, případně už při štípání z pružiny kdy se štípe až následující kroužek) s kónickým otvorem se kroužek zmenšil a oba jeho konce se mírně přeložily přes sebe. Následně se kroužek buď kladivem nebo v nějakém razícím přípravku zploštil.
Druhy kroužků: Kulaté a ploché
Z archeologických nálezů nebo zbrojí dochovaných v depozitech muzeí či nejrůznějších sbírkách po celé Evropě máme doloženy v zásadě dva druhy kroužků - kulaté a ploché. V obou případech se drát vytahoval přes průvlakovou desku a měl tak původně kruhový či oválný tvar (výjimku tvoří nepřerušené kroužky vyseknuté z plechu používaně na některých typech zbrojí). Po přeložení konců kroužku přes sebe došlo ke zploštění a buď se zploštil pouze přeložený konec a zbytek kroužku zůstal neporušený (tak tomu je obvykle u kroužků z tenkého drátu), nebo došlo v jakési raznici ke zploštění nejen přeloženého místa, ale celého kroužku. V místě přeložení pak vznikla vetší ploška, do které následně kalenou jehlou (nebo kleštěmi i když ty se spíše používají k dotvarování a zvětšení otvoru - obecně se otvor neprostřihuje, materiál neubývá, jen tvaruje) prosekl drobný otvor - postupně z jedné a druhé strany napříč oběma přeloženými konci naráz. Prosekávání otvoru se mohlo dít za studena i za tepla, případně mohl brníř pracovat za studena ale kroužky si ohřátím ve výhni a pomalým ochlazením popustit a změkčit si tak materiál. Experimentálně máme ověřeny oba dva postupy, ale při práci zcela za studena je třeba používat relativně měkké materiály. Ovšem je třeba brát v potaz že i zbroj vyrobená z měkkého drátu bude díky snýtování velmi odolná.
Poslední fázi představoval samotný nýtek, který brníř vložil do otvoru a rozklepl či rozmáčkl. Čtverhranné nýtky se vyráběly poměrně jednoduchým postupem - buď se odstřihl pásek z předem vytepaného plechu nebo se vzal silnější drát, který se roztepal do pásku obdélného průřezu. Tento plochý pásek se postupně šikmo - sekáčem nebo nůžkami na plech rozsekal na miniaturní trojúhelníčky - klínky. Tyto klínky pak vsunul brníř do čtverhranného otvoru (takže otvor se prorážel zploštělou čtverhrannou jehlou) a rozklepl proti podložce s důlkem nebo smáčkl kleštěmi které měly jednu stranu kleštin rovnou a druhou s důlkem. Tím vznikla na jedné straně oblá hlavička, podobně jako u nýtku z drátu, zatímco druhá strana klínku lícovala s povrchem kroužku.
Další inspirace pro tvoření
Crossbody kabelka pro začátečníky
Uháčkujte si praktickou a nepřehlédnutelnou crossbody kabelku podle videonávodu. Je lehká, praktická a zvládne ji i úplný začátečník. V této velikosti (výška 18 cm) je ideální na klíče, mobil a peněženku.
Sportovní taška na taneční kroužek
Udělejte radost svým dětem a uháčkujte jim sportovní tašku na oblečení na taneční kroužek.
Lapač snů: Talisman a bytový doplněk
Ručně vyrobený lapač snů není jen originální a módní bytový doplněk, ale také talisman a mocný spirituální předmět. Lapač snů je vaše osobní mandala, ochránce vaší říše snů, klidného spánku a zároveň silný energetický předmět, který umí regulovat energie v prostoru a předávat vám je v ty pravé chvíle. Zavěšují se volně do místnosti (lapače se zvonkohrou) nebo přímo za hlavu spícího. Podle legendy se špatné sny zachytí v síti lapače a ráno jsou zničeny světlem.
Elegantní francouzský baret
Zkuste si na letošní podzim uháčkovat elegantní francouzský baret.
Věnec z Marshmallow příze
Věnec z úžasné efektní příze Marshmallow. Máme pro vás pár tipů, aby věnec vypadal krásně a abyste se u toho moc nezapotili, protože práce s Marshmallow je trošku specifická. Je to bavlněná dutinka vyplněná dutým vláknem z polyesteru. Je úžasně měkká a tvárná. Věnec z návodu je velký cca 25 cm. Podle zvolených barev a dekorací ho využijete v každé roční době nebo vytvoří krásnou dekoraci do pokojíčku.
Barefoot sandálky
Barefoot sandálky vlastní výroby jsou hitem letošního léta! Jsou lehoučké jako pírko, velmi pohodlné a vyjdou Vás na pár kaček. Vaše nohy i peněženka Vám poděkují!
- Obuvnickou plotnu položíme (hladkou stranou nahoru) na zem a stoupneme si na ni. Poté křídou obkreslíme tvar nohy.
Pletací sady, mlýnky a strojky
Pletací sady, mlýnky a strojky pro poloautomacké pletení - podívejte se a inspirujte se. Třeba Vás pletení tímto stylem osloví a vyzkoušíte pletení s tímto automatickým strojkem.
tags: #kolecko #na #pleteni #puncoch #navod