Dřevěné korálky Slapota a historie regionu Černožicka
Článek je věnován památce manželky Dany, rodačky z Černožic, a vychází z podkladů poskytnutých L. Cílem je prozkoumat historii a kulturu regionu Černožicka, a to i skrze drobnější artefakty, jako jsou dřevěné korálky.
Příběh cizince a zakopaného pokladu u Černožic
Příběh se odehrává v neklidné době po zavraždění Václava III., kdy se po Českém království potulovaly ozbrojené oddíly a pro obchodníky nastaly těžké časy. Jeden takový obchodník, který dříve úspěšně obchodoval v Praze, se skrýval v malé vísce u Černožic. Hospodyně z jedné chalupy si všimla cizince s koněm, který se v okolí potuloval. Cizinec se choval slušně a platil za jídlo, ale byl stále zasmušilejší a nervózní. Jednoho dne spatřil na obzoru požár a uvědomil si, že už ani tady není v bezpečí. Rozhodl se zakopat svůj poklad - stříbrné mince, včetně pražských grošů Václava II. - do hliněného hrnce v lese poblíž Černožic, s úmyslem se pro něj vrátit, až se situace uklidní. K hrnci se stříbrňáky se obchodník choval s úctou, v prstech promnul stříbrný brakteát s rubovou stranou holou, na líci se vzpínal dvouocasý český lev. Nejdéle však zrakem spočinul na nádherné ražbě pražských grošů Václava II. Polaskal očima královskou korunku vyraženou na líci a ještě jednou přečetl kruhový nápis vyvedený v latině - Václav II., král český. Místo označil záseky do tří stromů, ale pod samotným stromem, kde poklad zakopal, zásek neudělal. Před odchodem ještě poklad pojistil zaklínadlem. Bohužel, ještě téhož dne zahynul rukama lapků a poklad zůstal v zemi po staletí. V šedesátých letech 20. století byl poklad náhodou objeven, ale v době, která nálezcům nepřála, a tak prý přinesl jen starosti a problémy.
Hospoda v Čáslavkách a nemoc koupená za kořalku
V Čáslavkách, v době, kdy tam ještě stávala hojně navštěvovaná hospoda, se odehrál příběh o sedlákovi Vaškovi Jakoubkovi. Vašek byl pracovitý, ale také veselý a občas i zpupný. Jednou v podzimním dešti, když seděl v hospodě, přišel žebrák, který se třásl zimnicí. Vašek, v dobré náladě, se žebráka zeptal, jestli by mu zimnici neprodal za skleničku kořalky. Žebrák kořalku vypil a Vašek začal pociťovat zimnici. Krátce poté zemřel a v Čáslavkách se vyprávělo, že si koupil nemoc od žebráka. Od té doby už nikdo v čáslavské hospodě nikdy od nikoho žádnou nemoc nekoupil.
Hladomor v Habřině a "zemní mouka" zpod Chloumku
V nelehkých dobách hladomoru, který postihl kraj pod Chloumkem a Prašivkou v 18. století, žila v Habřině babička se dvěma vnuky. Pruská vojska pustošila kraj a bída byla veliká. Kluci jednou přišli domů zmazaní bělavou hlínou. Babička si vzpomněla na staré vyprávění o tom, jak lidé v dobách hladomoru přidávali do chlebové mouky hlínu zpod Chloumku. Vydala se na místo, které jí vnuci popsali, a skutečně našla "zemní mouku". Tahle hlína pak zachránila před smrtí hladem nejen ji a její vnuky, ale i další obyvatele Habřiny. Hejtman kraje Hradeckého rytíř Karel Bienenberg z Bienberka potvrdil, že hlína zpod Chloumku pomohla chudým z Habřiny víc než úřady. I dnes je možné tuto hlínu spatřit, ale už z ní nikdo chléb nepeče.
Zapadlý kříž na Libině
Mezi Semonicemi a Jaroměří, na kopci Libině, se nachází prostý kamenný kříž. Stával na křižovatce cest a postupně zapadal do země, proto se mu říkalo zapadlý kříž. Byl považován za smírčí kříž, ale svým starobylým vzhledem připomíná i doby příchodu křesťanství do naší země. Podle pověsti se na vrchu Libině v pohanských dobách rozprostíral posvátný háj zasvěcený bohyni Liběně.
Čtěte také: Druhy dřeva pro korálky
Dřevěné korálky jako symbol
Dřevěné korálky, ačkoliv v poskytnutých textech nejsou přímo zmíněny, mohou symbolizovat lidovou tvořivost a umění, které se v regionu Černožicka tradovalo po staletí. Mohly být součástí tradičních krojů, náboženských předmětů nebo hraček pro děti. Jejich jednoduchost a přírodní materiál odrážejí životní styl a hodnoty místních lidí.
Čtěte také: Trendy v dřevěných dekoracích
Čtěte také: Tipy na dřevěné dekorace
tags: #dřevěné #korálky #slapota #historie