Origami se čtvercovým základem: Umění skládání papíru

Skládání papíru, známé jako origami, má své kořeny v Japonsku a představuje umění přeměnit obyčejný list papíru na něco smysluplného. Pokud nemáte trpělivost, origami vám může pomoci ji rozvíjet. Co všechno můžete vytvořit skládáním z papíru?

Co je to origami?

Origami je tradiční japonské umění skládání papíru, jehož cílem je vytvořit trojrozměrné objekty z plochého čtvercového listu papíru bez použití stříhání nebo lepení. Slovo "origami" pochází z japonských slov "ori" (skládat) a "kami" (papír).

Umělecké vyjádření není omezeno materiálem ani nástrojovou výbavou umělce. Cílem skládání papíru jako umělecké formy je přeměna papíru čtvercového tvaru na trojrozměrný objekt reprezentující určitý konkrétní objekt (často, ale ne výhradně z přírodní říše) nebo abstraktní tvar.

Historie origami

Přibližný čas prvního výskytu předchůdců origami se pouze odhaduje, jelikož písemné záznamy o podobné cílené praxi skládání papíru se objevují až koncem patnáctého století. Je možné, že origami má původ v Japonsku desátého století, ale rovněž je také možné, že podobné pokusy začaly už o něco dříve v Číně. Jedny z prvních systematicky poskládaných papírů měly tvar zlatých nugetek a sloužily ceremoniálním účelům při buddhistických obřadech.

Reference v básni Ihara Saikaku z roku 1680 vzpomíná origami motýly používané v Japonsku během šintoistických svateb ke znázornění nevěsty a ženicha. Na konci osmnáctého století byla publikována první kniha věnující se uměleckému skládání papíru jako svému hlavnímu tématu - Senbazuru Orikata (Tajemství skládání tisíce jeřábů). Obsahovala kreslené návody, jak vytvořit vícero tehdy populárních tvarů. Nejstarším mimo-japonským písemným dokladem čehosi podobného jako dnešní origami je obrázek malé papírové loďky v knize o astronomii Tractatus de Sphaera Mundi od Johannese de Sacrobosco z roku 1498.

Čtěte také: Papíroví motýli origami

Moderní origami boom zahájil Akira Yoshizawa, který dosavadní dovednost povýšil na umění. Kromě toho, že vymyslel a zpopularizoval techniku mokření papíru, postupy pro své modely začal zakreslovat a vyvinul unikátní způsob jejich zaznamenávání pomocí specificky vytvořených diagramů (tzv. systém Yoshizawa-Randlett). Přehledné a srozumitelné znázornění postupů skládání znamenalo, že se je mohl naučit každý sám, i bez učitele.

Proč se věnovat origami?

  • Rozvoj trpělivosti: Origami vyžaduje přesnost a trpělivost, což pomáhá trénovat tyto vlastnosti.
  • Kreativita: Můžete vytvářet různé tvary a modely, což podporuje kreativní myšlení.
  • Relaxace: Skládání papíru může být relaxační a meditační činnost.
  • Motorické dovednosti: Origami rozvíjí jemnou motoriku a koordinaci očí a rukou.

Co budete potřebovat?

  1. Papír: Pro začátečníky je ideální běžný kancelářský papír, barevný papír nebo balicí papír. Později můžete vyzkoušet speciální origami papíry, které jsou tenčí a lépe se skládají.
    • Kami: Nejběžnější a nejlevnější druh, vhodný pro začátečníky i pokročilé. Přední strana je barevná, zadní bílá.
    • Tant: Univerzální papír s jemnou strukturou, vhodný pro různé modely.
    • Kraft: Běžný hnědý balicí papír, ideální pro nácvik základních postupů.
    • Washi: Tradiční japonský papír z rostlinných vláken, silný a jemný.
    • Fóliový papír: Lesklý papír s reflexní přední stranou.
  2. Pravítko a tužka: Pro přesné měření a značení (i když zkušení origamisté se jim vyhýbají).
  3. Lepidlo: V moderním origami se používá k zpevnění a konzervování modelů.
  4. Návod: Ideálně video návod, kde uvidíte postup krok za krokem.

Základy origami

Většina běžných origami skládanek vychází ze čtverce. I u origami skládanek existuje mnoho výjimek. Nejběžnější odchylkou je skládání z klasického formátu A4. V Americe je oblíbený tzv. formát dolarové bankovky (obdélník s poměrem stran 3:7).

Speciální origami jazyk

Existuje speciální origami jazyk, který se skládá ze šipek, vlnovek a základních skladů, které udávají, jakým směrem papír přeložit nebo rozložit. Je to podobné, jako například zkratky u háčkování. Při skládání papíru se setkáte s mnoha dalšími značkami. Určité skládanky začínají stejnými kroky - stejným základem. Origami návody dnes najdete volně na internetu.

Diagramy

Nejběžnějším způsobem, jak zaznamenat postup skládání, jsou tzv. diagramy. Celý postup je zde krok po kroku rozkreslen a případně doplněn vysvětlujícím textem. V diagramech se používá celá řada jednoduchých symbolů, jejichž význam se časem ustálil.

Na vytvoření jednotné symboliky mají zásluhy především japonec Akira Yoshizawa a jeho americký kolega Sam Randlett.

Čtěte také: Česká rapová scéna a tetování

Základní sklady

  • Ohebnost - po přeložení a rozložení je dobře viditelný sklad.
  • Barevnost - správnou volbou barvy a typu zabarvení dáváme vyniknout jednotlivým výrobkům. Běžný kancelářský bílý papír lze barevně vyladit nanášením barvy štětcem či chomáčkem vaty. Zvláštních barevných vzorů docílíme opakovaným ponořením zmačkaného nebo přeloženého papíru do barvy.

Klasifikace origami

V origami existuje mnoho směrů a někdy je těžké určit, co ještě je origami a co už je jenom hraní s papírem. Pro klasifikaci origami si můžeme stanovit několik hledisek nebo chcete-li rozměrů:

  • pravidelné tvary: trojúhelník, čtverec, pětiúhelník, šestiúhelník, …
  • nepravidelné tvary - nejběžnější je obdélník: bankovky, letter, A4, 1:2, 1:3, 1:4,…
  • skládání z více různých částí: segmentovaná (např. nesegmentovaná (např. sestavy od stavebnicových skládanek (např.
  • Dozdobování: malováním, barvením, nalepováním ozdob z dalších materiálů, např.

Kromě těchto hledisek, které se soustřeďují na techniku skládání, se můžeme pokusit klasifikovat origami podle složitosti, uměleckého dojmu či míry podobnosti modelu s reálnou předlohou.

  • Východní-klasické skládání vychází z japonské staré školy, zobrazuje květiny, zvířata, předměty, a je poměrně jednoduché.
  • Západní-realistické origami představuje přesnou kopii skutečného vzoru se všemi detaily. Návody na tyto skládanky jsou někdy tvořeny pomocí počítače a jejich složení zvládne jen trénovaný origamista s obrovskou trpělivostí.

Dělení podle složitosti

Dělení podle složitosti je asi nejběžnější a mezi skladači nejžádanější. Jednotlivé škály se liší především počtem stupňů obtížnosti. Zdaleka nejpoužívanější jsou škály tří až pětistupňové vyjádřené buď slovně, nebo počtem puntíků. Více než sedm stupňů lze nalézt zcela ojediněle. Velmi pěkné slovní dělení vytvořil František Grebeníček: Začátečník - Pokročilý - Zkušený - Náruživý - Umělec - Čaroděj.

Dělení podle zobrazovaného objektu

Dělení podle zobrazovaného objektu je další oblíbený způsob, jak origami třídit. Zdaleka nejoblíbenější jsou zvířátka, ať už živá nebo dávno vyhynulá, běžné jsou některé bájné příšery, zvláště pak draci, dále se můžeme setkat s postavami, tvářemi (zvanými masky), rostlinami, různými užitečnými předměty, geometrickými tělesy a kdoví s čím ještě.

Dělení podle rozvržení skladů

Zde můžeme vidět dva hlavní směry, a sice matematické a intuitivní origami. Oba směry se vzájemně prolínají a většina závěrečných úprav je více či méně intuitivních.

Čtěte také: Návod na origami pandu

  • Za matematické origami považujeme takové, které má všechny sklady přesně dané a to buď přímo nebo pomocí jinak nadbytečných skladů, zvaných pomocné. Nemusíme tedy nic předem vyměřovat nebo skládat cvičně za účelem nalezení správných poměrů. Výsledná skládanka je pokaždé více méně stejná a to i od různých skladačů. Do této kategorie spadá většina tradičních skládanek, ze současných autorů třeba Japonci Kawasaki a Kawahata.
  • Zato složení dvou alespoň trochu podobných intuitivních skládanek vyžaduje značnou praxi a výtvory různých skladačů si nemusí být vůbec podobné. Pokud vás učí sám autor skládanky, probíhá obvykle takovýto rozhovor: "A o kolik to mám ohnout?" "No tak, aby to bylo pěkné". Intuitivní styl zcela upřednostňoval Jošizawa, známý tím, že své modely ze třicátých let vystavoval ještě v letech devadesátých. Plno krásných intuitivních skládanek vytvořila také Míťa. Nejnovějším stylem v této kategorii, vytvořeným ve 2.polovině 20. století Nealem Eliasem, je nahrňčtverečková metoda, jejíž podstatou je síť rovnoběžných, navzájem kolmých skladů. V této oblasti nad jiné vynikají Japonci, zvláště nedostižný Hojyo Takashi. Říká se, že touto metodou lze složit cokoliv, stověžatou Prahu nevyjímaje, že pouze záleží na hustotě rastru.

Dělení podle autora

No ano, nabízí se samo, dělit autorské skládanky podle autorů. Každý má jistě své oblíbence a autorů, knih a návodů je dnes tolik, že si vybere prostě každý. A pokud ne, může se sám stát autorem! Zajímavé je, že můžeme vysledovat určité skupiny podobně tvořících autorů. Můžeme dokonce mluvit o školách. Nejsilnější je v současnosti škola japonská (či lépe východoasijská, velmi silné je origami také v Koreji, ve Vietnamu, Singapůru atd.). americká škola ztratila hodně ze svého dřívějšího lesku a pokud už nějaký američan vyniká, jeho jméno moc americky nezní (jako např. Wu, Ku, Chan), zato španělská a francouzská škola jdou nahoru.

Senbazuru a příběh Sadako Sasaki

Pozornost umělců, nejen těch věnujících se origami, si díky zajímavému vzhledu i velkolepým tanečním pohybům v období páření, získal pták jeřáb. Mytologie jeřábů je široce rozšířena a lze ji nalézt v oblastech od Egejského moře, přes Arabský poloostrov, až po Čínu, Koreu a samozřejmě Japonsko. Jeřábi jsou dlouhověkou inspirací pro výtvarné umělce, lidové tance, poezii, heraldiku i bojová umění. Jak už napovídá název výše zmíněné knihy, speciální postavení a velkou oblibu má tento majestátní dlouhonohý pták i mezi tvary origami.

Podle staré japonské pověry se každému, kdo složí tisíc origami jeřábů, splní přání. Tato aktivita je praktikována i dnes a nazývá se senbazuru. Světoznámým senbazuru příběhem se stal ten o holčičce jménem Sadako Sasaki. Sadako byla jako malé dítě vystavena záření způsobenému atomovou bombou shozenou na Hirošimu během druhé světové války, v důsledku čehož jí jako dvanáctileté diagnostikovali leukémii. Ve snaze udělat vše pro svou záchranu, rozhodla se následovat pověru o tisících jeřábech, doufaje, že se její touha přežít vyplní. Stihla jich bohužel složit pouze 644. Její spolužáci pak ve skládání jeřábů pokračovali na její počest a pohřbena byla s věncem 1000 jeřábů.

Návody na jednoduché origami se čtvercovým základem

Srdce

  1. Vytvořte tvar pyramidy. Čtvercový papír (15x15 cm) přeložte diagonálně napříč oběma směry směrem dovnitř. Otočte jej vzniklým středovým vrcholem nahoru a ve středu přeložte horizontálně shora dolů. Vrchol je přitom nutné jakoby zatlačit, aby se dal záhyb pohodlně provést. Papír opět otočte a založením příčného horizontálního záhybu směrem dovnitř vytvořte pyramidu.
  2. Vytvořte tvar diamantu. Pyramidu nejprve uložte naplocho jako trojúhelník. Oba vrchní cípy vyhněte směrem vzhůru podél středové vertikály tak, aby se vrcholy setkaly v horním středovém rohu. Spodní cípy zahněte směrem dovnitř podél právě vzniklých příčných šikmých záhybů. Celý tvar následně přeložte na polovinu podél vertikály a otočte tak, aby vrchol zůstal nahoře. Oba dolní rohy (pravé úhly) zahněte směrem nahoru podél vertikály přesně do poloviny.
  3. Dokončete srdce. Dolů ohnutý vrchol z předchozího kroku sestává ze čtyř vrstev papíru a jsou v něm otvory. Od nich opatrně založte rohy prvních úhlů dvou souměrných částí nacházejících se přímo pod nimi. Díky tomu bude dolní část srdce držet tvar. Horní část zajistěte podobným způsobem, jen tentokrát do otvorů založte vrcholy ležící po obou stranách nahoře. Nejprve je šikmo ohněte zhruba v polovině a poté vrcholy ohněte tak, aby se pohodlně vešly do otvorů. Tímto zajistíte, že i horní část srdce bude držet pohromadě.

Lotosový květ

  1. Origami papír ve tvaru čtverce ohněte diagonálně v obou směrech a otevřete vrcholem dolů.
  2. Každý ze čtyř rohů složte směrem dovnitř a do středu tak, aby roh skončil přesně ve středu. Vznikne nový, menší čtverec.
  3. Vzniklý malý čtverec otočte, otevřená strana má směřovat dolů, rohy opět složte stejným způsobem.
  4. Ještě menší čtverec, který přeložením vznikl, znovu otočte otevřenou stranou vzhůru. Nyní po jednom uchopte špičky rohů a zalomte je směrem do středu, pouhých asi 0,5 cm.
  5. Celý útvar opět otočte a vrchní vrstvu zalomených rohů otevřete (to budou vnější lupeny lotosu). Tento krok zopakujte ještě dvakrát - útvar vždy otočte a lupeny otevřete.

Žába

  1. Vytvořte tvar pyramidy. Čtvercový papír (15x15 cm) přeložte diagonálně napříč oběma směry směrem dovnitř. Otočte jej vzniklým středovým vrcholem nahoru a ve středu přeložte horizontálně shora dolů. Vrchol je přitom nutné jakoby zatlačit, aby se dal záhyb pohodlně provést. Papír opět otočte a založením příčného horizontálního záhybu směrem dovnitř vytvořte pyramidu. Její hrany tvoří diagonální záhyby.
  2. Pyramidu nejprve uložte naplocho jako trojúhelník. V následujících dvou krocích budete manipulovat pouze těmi dvěmi částmi, které jste právě zalomili směrem vzhůru (jsou to dva trojúhelníky). Uchopte jejich vrcholy směřující ven (doprava a doleva) a složte je směrem do středu, podél vertikální osy útvaru. Ve středu tak vznikne trojúhelník ve tvaru písmene „V“.
  3. Následně uchopte horní rohy původních trojúhelníků (nyní se jeví jako druhá vrstva shora) a zalomte je podél bočních šikmých linií písmene „V“. Původně horní rohy tím vyčnívají ven, směrem do stran.
  4. Strany velkého trojúhelníku ohněte směrem dovnitř a dolů, ale ne přesně podél vertikální osy - vytvořte malou odchylku, jejímž výsledkem bude úzké špičaté naopak otočené „V“.
  5. Celý útvar otočte a přeložte na polovinu zdola nahoru podél horizontální osy.
  6. Uchopte horní polovinu a přeložte ji opět podobným způsobem, ale tentokrát shora dolů. Vzniknou žabčiny nohy.
  7. Model už jen otočte.

Jeřáb

  1. Čtvercový papír přeložte diagonálně na polovinu v obou směrech, otočte a následně přeložte na polovinu horizontálně i vertikálně.
  2. Uchopte středový vrchol papíru tak, aby jej definovala vertikální a horizontální přeložení a celý papír složte do tvaru menšího čtverce. Mělo by to jít snadno díky diagonálním záhybům.
  3. Uchopte vrcholy (pouze vrchní vrstvu) směřující ven (doprava a doleva) a složte je směrem do středu podél vertikální osy útvaru. Ve středu tak vznikne trojúhelník ve tvaru písmene „V“.
  4. Uchopte horní vrchol a složte jej dovnitř a dolů podél viditelné horizontální linie.
  5. Všechny tři poslední přeložení zpět otevřete. Nyní uchopte dolní vrchol, ale pouze vrchní vrstvu, potáhněte jej opatrně nahoru a celý útvar otevřete. Následně jej symetricky vyrovnejte podél vertikální osy. Vznikne pravidelný tvar vysokého úzkého diamantu.
  6. Jeden po druhém uchopte vrcholy (pouze vrchní vrstvu) směřující ven (doprava a doleva) a složte je směrem do středu podél vertikální osy útvaru. Ve středu tak vznikne tvar podobný úzkému písmenu „V“.
  7. Nyní zformujte krk a ocas jeřába. Pravý dolní cíp zahněte směrem doprava a nahoru pod zbývající část útvaru. To samé a ve stejném úhlu jen opačným směrem (doleva) udělejte s cípem levým.
  8. Jeden zahnutý cíp vyjměte jako krk a zhruba v polovině délky ho lehce založte směrem dolů, jakoby do krku.

Tipy pro začátečníky

  • Začněte s jednoduchými modely: Zvolte si jednoduché tvary, jako je loďka, srdíčko nebo jeřáb.
  • Skládejte pečlivě: Přesné a ostré ohyby jsou klíčem k úspěchu.
  • Používejte kvalitní papír: Speciální origami papír je tenčí a snadněji se skládá.
  • Nevzdávejte se: Pokud se vám první pokus nepovede, zkuste to znovu.
  • Hledejte inspiraci: Prohlédněte si knihy, videa a webové stránky s origami návody.

tags: #čtvercový #základ #origami #návod

Oblíbené příspěvky: