Časopisy pro sítě: Průvodce světem informačních technologií a sítí
S prolomením železné opony se v České republice otevřela nová éra, charakterizovaná nástupem počítačů do všech oblastí lidské činnosti. Tento vývoj měl zásadní vliv na chování jednotlivců, kolektivů i celé společnosti, a také na způsob myšlení a pohled na svět. V tomto kontextu se objevily časopisy, které se zaměřují na sítě a informační technologie.
Vývoj počítačových sítí a jejich význam
Ve vývoji lidské společnosti lze vysledovat řadu významných milníků, mezi nimiž má zásadní vliv využití páry, které vyvolalo průmyslovou revoluci. Industriální společnost se vyvíjela a produkovala nové myšlenky, objevy, technologie i výrobní postupy, jako například výroba elektřiny, jaderná technologie či výpočetní technika. Výpočetní technika se stala jedním z nástrojů, které umožnily postupný přerod industriální společnosti ve společnost postindustriální, která přikládá větší váhu nehmotným statkům, jejichž základem jsou informace.
Význam informací je v dnešní době obrovský. Rozhodují o úspěchu či neúspěchu, o zdaru či nezdaru, a někdy i o samotném bytí či nebytí. Informace se staly zbožím, mají svou hodnotu, obchoduje se s nimi a jejich využití přináší další hodnoty. Informace by ale nikdy nehrály takovou roli, kdyby neexistovaly vhodné nástroje pro jejich sběr, uchovávání, přenos a pro jejich zpracování.
Základní představa o tom, jak mají počítače fungovat, se zrodila již v polovině čtyřicátých let ve Spojených státech. Podle amerického matematika maďarského původu Johna von Neumanna (1903-1957) byla celá soustava názorů na způsob fungování počítačů pojmenována jako von Neumannova koncepce, či von Neumannova architektura. Tato základní koncepce přitom vydržela až do dnešních dní a veškeré změny, kterými prošla, zůstaly spíše jen na úrovni kvantitativních vylepšení, a nikoli zásadních změn.
Zatímco první skutečné počítače zabíraly celé místnosti a používaly energeticky velmi náročné elektronky, vývoj tranzistorů umožnil vše vtěsnat do několika velkých skříní. S příchodem prvních integrovaných obvodů se počet i rozměr těchto skříní začal zmenšovat, až se díky neustále rostoucímu stupni integrace podařilo vtěsnat celý počítač do jediné skříňky nevelkých rozměrů. Díky pokroku techniky tak již lidé nemusí chodit za počítači - jsou to naopak počítače, které přišly za svými uživateli a posadily se přímo na jejich stoly, nebo ve svých přenosných verzích začaly doprovázet své majitele i na jejich cestách.
Čtěte také: Čalounické služby Rychnov a okolí
Počítače samy o sobě nejsou významným zdrojem nových informací. Jediné, co mohou zjistit nového, je dosud netušený důsledek nebo souvislost, které vyplynou z rozboru, vyhodnocení či jiného způsobu zpracování již dostupných informací. Síla počítačů není v generování nových informací, ale právě v možnosti uchovávat, vyhodnocovat a nejrůznějším způsobem zpracovávat informace, které mu jsou dodány.
Významným zdrojem těchto informací je bezesporu vzájemné sdílení dat mezi jednotlivými počítači - tedy situace, kdy určitý počítač má přístup k datům, která jsou uchovávána na jednom, několika, či dokonce na mnoha jiných počítačích. Možnost vzájemného propojování počítačů a spřažený přenos dat daly podnět vzniku počítačových sítí. Ty zpočátku propojovaly především velké střediskové počítače, a posléze i tzv. minipočítače. Charakteristické bylo také to, že tyto počítače se vesměs nacházely ve větších vzdálenostech od sebe - např. v různých městech či státech. Šlo tedy o sítě, které bychom dnes bez váhání označili jako rozlehlé.
Vedle přenosu celých souborů to bylo i vzdálené přihlašování (remote login), při kterém se uživatel jednoho uzlového počítače sítě dostal do stejného postavení, jako kdyby pracoval na vzdáleném počítači, a mohl tak využívat jeho výpočetní kapacitu. Se zdokonalováním přenosových technologií rychle rostly i kapacitní možnosti přenosů mezi jednotlivými počítači a začaly se objevovat nové formy jejich vzájemné spolupráce. Ukázalo se například, že je výhodné vzájemně propojit i takové počítače, které se nacházejí fyzicky blízko sebe, a umožnit jim vzájemně sdílet nejrůznější technické prostředky (hardware) - nejčastěji disky a různá výstupní zařízení typu tiskáren, kreslicích zařízení apod. Díky tomu pak spatřily světlo světa i takové sítě, které se dnes označují jako lokální (Local Area Networks).
Dalším vývojovým stadiem je pak trend k vzájemnému propojování jednotlivých sítí, pro který se v anglicky psané literatuře vžilo označení internetworking. Jeho motivací je především zkvalitnění a rozšíření služeb, které sítě poskytují svým uživatelům. Velmi brzy se totiž zjistilo, že vzájemně izolované sítě toho mohou nabídnout mnohem méně než takové, které jsou vhodně propojeny. Nejde přitom jen o služby komunikačního charakteru, tedy elektronickou poštu a přenos souborů, kterým vzájemné propojování sítí velmi prospívá. Trend k vzájemnému propojování počítačových sítí směřuje k tomu, aby jejich uživatelé měli k dispozici co možná nejdokonalejší a nejvýkonnější služby. Dalším cílem je pak poskytovat tyto služby ve stejném rozsahu i kvalitě všem uživatelům, bez ohledu na to, ve které dílčí síti pracují. Jedním ze zajímavých důsledků tohoto trendu je to, že z pohledu uživatele začíná být existence jednotlivých dílčích sítí stále méně patrná a je zcela záměrně nahrazována představou jedné velké, všezahrnující sítě.
Díky svým schopnostem a nabízeným službám se počítačové sítě stávají předmětem zájmu velmi širokého okruhu uživatelů - zatímco na prvopočátku dokázal jejich možnosti ocenit a využít jen velmi úzký okruh odborníků na výpočetní techniku, dnes jsou počítačové sítě využívány snad v každé oblasti lidské činnosti.
Čtěte také: Historie čištění peří a šití dek
Časopisy zaměřené na sítě a informační technologie
Vzhledem k rostoucímu významu informačních technologií a sítí se objevila řada časopisů, které se zaměřují na tuto oblast. Tyto časopisy poskytují analýzy, komentáře a přehledy nejnovějších technologií, informují o novinkách v oblasti firemního IT vybavení a o nových trendech na českém i světovém trhu. Věnují se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky, přinášejí nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízejí možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů a přinášejí nezbytné informace prodejcům, dodavatelům služeb a všem profesionálům v prodejním kanálu IT a CE. Zaměřují se na finanční ředitele a věnují se bezpečnosti počítačových systémů, ochraně dat, informací a soukromí.
Mezi tituly, které se věnují této oblasti, patří například odborný měsíčník zaměřený na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Tento časopis oslovuje širokou čtenářskou obec - od ředitelů firem, přes odborníky na bezpečnost po koncové uživatele.
TN-C a TN-S: Výhody a nevýhody rozvodných sítí
V elektrických rozvodných sítích se používají různé druhy zařízení a uplatňují se v nich různé druhy ochran před úrazem elektrickým proudem. Projektanti tyto sítě a ochrany navrhují, montéři budují a revizní technici kontrolují. Rozvodné sítě vznikaly postupně v závislosti na rostoucích požadavcích na přenos stále vyššího výkonu. Se zvyšujícím se provozním napětím sítí se zvětšovalo i nebezpečí ohrožení obsluhy a okolí. Proto byly vyvinuty ochrany, které toto nebezpečí mají redukovat. Jsou to ochrany jednak před nebezpečným dotykem živých částí a jednak před nebezpečným dotykem neživých částí.
U sítě TN je možné se setkat s podrobnějším rozdělením na sítě TN-C, TN-S a TN-C-S:
- Síť TN: síť, ve které je jeden bod - zpravidla nulový - bezprostředně uzemněn a neživé části chráněných zařízení jsou vodičem spojeny s tímto bodem;
- Síť TN-C: síť TN, ve které vodič PEN plní současně funkci středního (pracovního) a ochranného vodiče;
- Síť TN-S: síť TN, ve které jsou ochranný vodič PE a střední pracovní vodič N vedeny samostatně (odděleně);
- Síť TN-C-S: síť TN, jejíž první část je provedena jako síť TN-C a druhá část od bodu rozdělení jako síť TN-S.
Síť TN-C
Soustavu TN-C zná většina odborné veřejnosti. Tato síť byla konstruována pro použití ochrany neživých částí „nulováním“ (podle ČSN 34 1010). Síť TN-C totiž využívá k vedení zpětných proudů - od jednofázových spotřebičů i pro správnou funkci ochrany před nebezpečným dotykovým napětím - jeden společný vodič, který se nazývá PEN. Tento vodič tedy jednak plní funkci pracovního vodiče vůči jednofázovým spotřebičům, jednak slouží pro vedení poruchových proudů při poruše (ochranná funkce). Vodič PEN (dříve nulovací vodič) je vždy spojen s uzlem zdroje.
Čtěte také: Vliv rychlého postupu sítí
Výhody: Instalace soustavy TN-C je ekonomicky výhodnější z důvodu finančních úspor na vedení. Při přerušení vodiče PEN se v určitých případech tato závada zjistí tím, že obvod není schopen provozu.
Nevýhody: Průchod zpětných proudů od jednofázových spotřebičů může způsobovat rušení citlivých sdělovacích zařízení. Při přerušení vodiče PEN může vzniknout nebezpečné dotykové napětí na chráněné neživé části, aniž by takové zařízení vybavilo (bylo odpojeno). Tato soustava bez další úpravy nedovoluje použít proudové chrániče. Při přerušení vodiče PEN v síti TN-C může vlivem přepětí dojít k poškození připojených jednofázových spotřebičů.
Síť TN-S
Některé nedostatky sítě TN-C řeší soustava TN-S. Tato soustava je řešena tak, že střední vodič N a ochranný vodič PE jsou od sebe navzájem odděleny. Tímto způsobem se zamezí rušivým vlivům, které vznikají např. při provozu sdělovacích zařízení. Konstrukce sítě TN-S také umožňuje využít k ochraně neživých částí proudové chrániče, což není v síti TN-C bez úprav možné.
Výhody: V soustavě TN-S lze použít k ochraně neživých částí samočinným odpojením od zdroje proudové chrániče. Nevzniká rušení citlivých sdělovacích zařízení vlivem průchodu zpětných proudů od jednofázových spotřebičů.
Nevýhody: Přerušení ochranného vodiče PE, a tím i nefunkčnost ochrany před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí u provozovaných zařízení, není bez pravidelné revize (kontroly) uvedeného zařízení zjistitelné. Při přerušení vodiče PEN (před bodem rozdělení PE a N) vznikne nebezpečné dotykové napětí na neživé části chráněné proudovým chráničem, aniž by vybavilo (bylo odpojeno) takto chráněné zařízení. Při přerušení vodiče N v síti TN-C-S za bodem rozdělení může dojít k poškození připojených jednofázových spotřebičů vlivem přepětí.
Velký význam při vylučování zmíněných nebezpečí v obou soustavách má důsledné pospojování, které snižuje rozdíl potenciálů u částí současně přístupných dotyku. Tím se zmenšuje riziko úrazu elektrickým proudem. Je zřejmé, že žádná z ochran neživých částí není dokonalá a že každá má své nedostatky. Vždy bude záležet na vhodné volbě ochrany neživých částí v závislosti na druhu použité sítě. Důležité je přihlédnout i ke konstrukci zařízení, které je v dané síti provozováno.
Topologie sítí a inteligentní komponenty
Správný návrh topologie sítě je základem pro spolehlivou funkci strojů a systémů z hlediska datové komunikace. Správnou topologii sítě určují koncoví uživatelé, zejména s ohledem na flexibilitu a snadnou aplikaci změn, digitální udržitelnost a rozšířenou diagnostiku. Inteligentní komponenty infrastruktury, tedy síťové přepínače neboli switche, jsou určeny k tomu, aby příchozí data přečetly a okamžitě odeslaly k příslušným zařízením. Výkon sítě tak závisí na výkonu switchů.
Jednoduché kompaktní propojení ethernetových uzlů v robotických buňkách zajišťují nespravované osmiportové a šestnáctiportové switche.
Od začátku roku 2019 jsou switche od Murrelektronik instalovány do standardních robotických buněk. Volba padla na nespravované 8portové switche Xelity, které pracují s rychlostí přenosu až 100 Mb/s. Navíc dávají vyšší prioritu profinetovým datům před běžnou ethernetovou komunikací. Bezšroubové napájecí svorky (push-in) usnadňují zapojování. Standardně se používají dva switche Xelity pro každou robotickou buňku, aby bylo možné oddělit Ethernet a Profinet, kdykoli je to možné.
Jestliže se najednou zpracovává velké množství dat, osmiportové switche Xelity se mohou přiblížit svým komunikačním limitům. V tu chvíli vstupují do hry nespravované 16portové switche Murrelektronik Tree16 TX. Každý z nich má dva uplinkové gigabitové porty a čtrnáct downlinkových portů Fast Ethernet (rychlost přenosu 100 Mb/s).
Literární časopisy a sociální sítě
Literární časopisy a sociální sítě jsou dva značně nesourodé světy. Je opravdu důležité, aby se literární časopis prezentoval i na sociálních sítích? Co od toho máme čekat? Jak správně sítě používat a jak intenzivně se jim věnovat? Pro mnoho uživatelů, a zvlášť mladší ročníky, jsou sociální sítě v dnešní době hlavním zdrojem informací a způsobem spojení se světem. Sledování kulturních profilů a literárních časopisů jim proto může sloužit jako velmi důležitá připomínka, aby nezapomínali věnovat svůj volný čas také kultuře a knihám.
Podle odborníků je přínos sociálních sítí, a především komunit tzv. bookstagramerů a booktuberů, velice důležitý a nepopiratelný především v tom, že stále rozšiřují povědomí o čtenářství. Ty zmiňované líbivé fotky knih mohou sice působit povrchně, ale alespoň uživatele vedou zpět k literatuře. A i mezi mladými, kteří jsou často na sociálních sítích nejaktivnější, budují povědomí o čtení a lásku ke knihám.